Na sociální služby půjde příští rok 28,5 miliardy korun
05.12.2024
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na příští rok poskytnout 28,5 miliardy korun na dotace pro financování sociálních služeb. Tato částka opět meziročně narůstá, což odráží zvyšující se náklady na jejich provoz. Většina prostředků je alokována krajům, které je následně přerozdělují jednotlivým poskytovatelům. Financování sociálních služeb v ČR vychází z více zdrojů, přičemž dotace ze státního rozpočtu dlouhodobě pokrývají přibližně 40 % celkových nákladů. Další financování mohou poskytovatelé získávat například z evropských fondů. „Celková dotace od MPSV bude v příštím roce opět vyšší než letos. Je to trend, který se nám daří udržet. Sociální služby však nejsou odkázány pouze na tento zdroj financování. Část příjmů pochází také z plateb klientů, prostředků samospráv a z evropských fondů, které poskytují významné prostředky například na zajištění dostupnosti sociálních služeb,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V červenci letošního roku navíc výrazně vzrostl příspěvek na péči ve stupních závislosti II, III a IV. Zároveň také došlo k navýšení hodinové sazby k zajištění úkonů péče o 10 Kč z původních 155 kč na 165 Kč. Pokud se pak služba osobě poskytuje v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně dochází k navýšení ze 135 Kč na 145 Kč. Maximální celkový přínos tohoto navýšení pro systém sociálních služeb znamená 2,35 miliardy korun.
V minulém roce také došlo k navýšení úhrad za stravu o 20 Kč za poskytnutí celodenní stravy, nově je to tedy 255 Kč. U oběda jde o navýšení o 10 Kč na 115 Kč. U ubytování pak došlo k navýšení o 25 Kč, z 280 Kč na 305 Kč. Maximální celkový přínos byl kalkulován na částku 1,135 miliardy korun za rok. Od 1. ledna 2025 dojde k navýšení o inflaci cca 3 %.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ministerstvo plánuje výrazně změnit danění mezd
01.03.2019
Ministryně Alena Schillerová (za ANO) odhalila dlouho slibovaný návrh na zrušení superhrubé mzdy, vynález vlády Mirka Topolánka (ODS), kdy se připočtením odvodů k dosavadní hrubé mzdě zvyšuje základ pro zdanění. Opatření mělo platit dočasně v čase krize, politici ho ale navzdory proklamacím dodnes nezrušili. Pokud návrh projde, všichni zaměstnanci si přijdou na více peněz.
Oproti původnímu návrhu, který měl zvyšovat daň z příjmu, nakonec ve čtvrtek podle informací České televize přišla ministryně s výraznou změnou. Daň z příjmu by měla zůstat na 15 procentech, zvednout by se však měly odvody na zdravotní pojištění. Ministerstvo totiž navrhuje spolu se zrušením superhrubé mzdy také zrušit platby za státní pojištěnce. Tím by rozpočet přišel o miliardy, ty chce ministryně Schillerová najít právě v peněženkách zaměstnanců a podnikatelů. Návrh kritizuje jak opozice, tak také KSČM, díky níž má vláda v parlamentu většinu. Koalice by měla návrh projednat během jara, teoreticky by mohl platit od roku 2021. Schillerová změnu podle ČT označila za reformu, která nemá v novodobé historii Česka obdoby. Další detaily chce ministerstvo zveřejnit během pátku.
Daňové přiznání first minute
25.02.2019
Daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tradičně se tak na konci března tvoří fronty na finančních úřadech po celé zemi. Proč si neušetřit čas a nervy a nepodat daňové přiznání už teď? Ještě než začnete, projděte si daňové novinky, které vám letos peníze přidají i uberou.
Ze statistik Generálního finančního ředitelství vychází, že poplatníci obvykle odevzdávají přiznání na poslední chvíli. "Například loni jsme za necelé dva první měsíce obdrželi pouze 235 276 přiznání od právnických i fyzických osob a jen v týdnu od 19. do 25. března jsme již obdrželi 375 631 podání. A poslední den jsme obdrželi téměř 160 tisíc podání," říká Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství. Od včasného podání daňového přiznání zřejmě odrazuje lidi fakt, že případné přeplatky dostanou "rychlíci" stejně jako opozdilci. Tedy až po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Letos je posledním možným dnem k podání přiznání 1. duben. To je také den, kdy musí být zaplacena daň z příjmu. Jinak to mají poplatníci s prodlouženou lhůtou o tři měsíce například na základě plné moci daňového poradce. Ti odevzdávají daňová přiznání až v červenci. Jestliže máte datovou schránku, musíte poslat daňové přiznání elektronicky, tedy prostřednictvím této schránky.
Firmy čeká přísnější boj s daňovými podvody
20.02.2019
irmy v Česku musí zveřejňovat informace o svých skutečných majitelích. Tuto povinnost mají od ledna. Přestože o ní věděly rok předem, vlastnickou strukturu odkryla v rejstříku firem jen čtvrtina z nich. I proto ministerstvo spravedlnosti připravuje nový zákon, který pravidla zpřísní. Ty společnosti, které povinnost nesplní, budou riskovat pokutu v řádu stovek tisíc korun i další tresty. Rejstřík bude také veřejný. To vše se chystá na základě nových pravidel Evropské unie.
Pokuta by měla motivovat k odtajnění vlastníků především menší firmy, ty větší by mohla od ignorování pravidel odradit jiná hrozba. "Uvažujeme o následcích typu, když někdo nezapíše skutečného majitele, může to mít vliv na platnost nějaké smlouvy," říká Adam Hexner z ministerstva spravedlnosti, který se na přípravě zákona podílí. Stejná pravidla zavádějí všechny členské země. Brusel tak hodlá bojovat proti praní špinavých peněz i daňovým podvodům a únikům. Nový zákon by měl na vládu zamířit během jara, platit by měl v roce 2020.
Reakce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na závěry kontroly NKÚ
20.02.2019
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil kontrolní záměr týkající se rozdělování financí na sociální služby a plnění cílů, které si MPSV v sociálních službách stanovilo. Kontrola se zaměřila na roky 2015 až 2017. Z prověrky vyplývá, že v souvislosti s největším dotačním programem ministerstva práce a sociálních věcí nebylo zjištěno porušení zákona, korupční či jiná zásadní provinění. Zajištění kvalitních sociálních služeb je pro MPSV zásadní. Resort proto činí veškeré možné kroky, aby se úroveň sociálních služeb postupně zvyšovala. S tím souvisí novela o sociálních službách, kterou se MPSV zavázalo předložit do konce roku.
NKÚ ministerstvu vytýká nesplnění 14 ze 17 vybraných opatření Národní strategie sociálních služeb 2016 až 2025. Je nutné uvést, že většina cílů je vázána právě na předložení novely zákona o sociálních službách, věcného záměru o sociálních pracovnících a dalších legislativních úpravách, které nebyly vládou nebo Parlamentem ČR v předchozím volebním období schváleny.
Jako jeden z důvodů, proč nebyla novela zákona o sociálních službách schválena, uvádí NKÚ, že měla sladit právní úpravu s dosavadní praxí, vymezit určité standardy kvality služeb, stabilizovat financování sociálních služeb. Norma ale neměla vymezovat standardy kvality sociálních služeb, ty jsou již nyní zahrnuty v zákoně a v prováděcím právním předpisu existují. V novele předkládané v minulosti šlo pouze o úpravu standardů, které se měly více zaměřit na lidská práva a potřeby klientu sociálních služeb a snížit administrativní náročnost.
Zmiňované rozdíly průměrných dotací poskytnutých na jedno lůžko v pobytových službách mezi jednotlivými kraji jsou normální skutečností, která odráží jak rozdíly v nákladovosti, tak i vícezdrojovou povahu financování sociálních služeb. Je například zřejmé,že příspěvková organizace města, která má financování zajištěné z 90 % z obecního rozpočtu, bude k dokrytí svých nákladů potřebovat z dotace MPSV mnohem menší část peněz na lůžko, než například nezisková organizace, která za sebou silného zřizovatele nemá.
Co se týká informace NKÚ, že MPSV nezavázal kraje k tomu, aby vracely nevyužité dotace. Je tento krok v souladu s platnou legislativou. Navíc se jedná o prostředky, které byly kraji navráceny od poskytovatelů až po skončení dotačního roku. Všechny prostředky, které byly krajům navráceny v průběhu dotačního roku a které kraje nedokázaly rozdělit, byly MPSV vráceny. Je třeba zmínit, že oněch 90 mil. Kč je v konečném důsledku pouze 0,32 % z celkových 28 mld. Kč, které byly krajům poskytnuty v letech 2015 - 2017.
Nedostatek sociálních pracovníků je reflexí celkového stavu českého trhu práce. V tomto ohledu MPSV realizuje několik kroků, např. od ledna 2018 se zvýšily platové třídy, za poslední tři roky se zvýšily platy sociálních pracovníků cca o 35 %. Díky tomu se počet sociálních pracovníků stabilizoval a nyní nedochází k úbytku.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)