Novela zákoníku práce
17.03.2025
Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila novelu zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Novela posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, současně však zachovává ochranu práv zaměstnanců. Zlepšuje také postavení rodičů vracejících se z rodičovské dovolené a podporuje lepší slaďování pracovního a rodinného života.
• Silnější ochrana rodičů na pracovním trhu
Mezi klíčové změny patří opatření na podporu slaďování pracovního a rodinného života rodičů malých dětí. Novela zákoníku práce nově umožní zaměstnancům na rodičovské dovolené vykonávat u stejného zaměstnavatele stejnou práci jako před jejím čerpáním, a to na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Zároveň se zavádí garance návratu na původní pracovní pozici a stejné pracoviště pro zaměstnance, kteří se vrátí z rodičovské dovolené před dosažením dvou let věku dítěte.
• Flexibilnější rozvázání pracovního poměru
Novela přináší změny také v pravidlech pro podání výpovědi z pracovního poměru. Nově začne výpovědní doba běžet již dnem doručení výpovědi druhé straně. Díky této úpravě budou moci zaměstnanci rychleji nastoupit na nové pracovní místo a zaměstnavatelé získají možnost obsadit uvolněnou pozici v kratším časovém horizontu.
• Zkrácení výpovědní doby
Další novinkou je zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc v případech, kdy je výpověď dána z důvodu porušení pracovní kázně zaměstnancem nebo pokud zaměstnanec nesplňuje zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon dané práce.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
14.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.
Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ…
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
13.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.
Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností...
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
07.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun. Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ, zveřejněná minulý týden. Příjmy obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná inflace. Přitom ovšem břímě inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky. Míra zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí rostla meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě. To značí citelně nadprůměrný růst ziskovosti firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní marže a zisk.
Zmíněná data ČSÚ tak korespondují s aktuálním poznatky OECD, Banky pro mezinárodní platby či České národní banky.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)
Vláda schválila konsolidační balíček, věcné změny se budou projednávat až ve sněmovně
30.06.2023
Vláda schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Udělala v něm jen legislativnětechnické změny, k věcným přistoupí při projednávání ve sněmovně, pokud se na nich koalice dohodne. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Součástí balíčku podle něj zůstala i novela zákona o hazardních hrách, proti které se vymezovali vládní lidovci.
Konsolidační balíček obsahuje opatření, která vyžadují legislativní změny. Jeho součástí tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace v objemu 150,7 miliardy korun za dva roky. "Jsme si vědomi, že úspory a zvyšování příjmů státu jsou nepříjemné, bolí. Ale jsme si jisti že to je přijatelná cena za budoucí prosperitu," řekl Fiala. Balíček podle něj zjednoduší daňový systém a zastaví neúnosné zadlužování země.
Součástí balíčku zůstala novela zákona o hazardních hrách. Podle Fialy je to nutné, aby bylo možné zvýšit poplatky za hazardní hry, jak s tím počítá konsolidační balíček. Spojení obou novel přitom kritizovali lidovci. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) během jednání vlády uvedl, že lidovci při projednávání zákona ve Sněmovně navrhnou úpravu této novely.
Konsolidační balíček mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na 12 procent snížené sazby DPH, které nyní činí deset a 15 procent a mění rozložení některých položek v sazbách DPH. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců nebo ruší řadu daňových výjimek, mimo jiné slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Zavádí rovněž nový státní koeficient u daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.
Ministři před jednáním vlády nevyloučili to, že některé části balíčku se ještě budou měnit při projednávání ve Sněmovně, pokud na tom bude v koalici shoda. Vládní poslanci by v takovém případě podali komplexní pozměňovací návrh ve druhém čtení. Sněmovna by se měla konsolidačním balíčkem začít zabývat na červencové schůzi. Vláda chce dokončit legislativní proces do konce roku, aby balíček mohl začít platit v příštím roce.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)