Odložený balíček daňových zákonů
21.03.2017
V současné době je v legislativním procesu tzv. balíček daňových zákonů, který obsahuje kromě jiného novelu zákona o daních z příjmů i novelu zákona o dani z přidané hodnoty.
Návrh zákonů je projednáván jako poslanecký tisk č. 873 a následně senátní tisk č. 53, původní účinnost byla stanovena na 1. 1. 2017 a následně byla posunuta na 1. 4. 2017. Senát ovšem poslanecké sněmovně návrh zákon vrátil, a to z důvodu DPH u prodeje pozemků. Lze tak předpokládat, že projednané změny budou platit, otázkou je jenom, jaká bude účinnost přijatých změn.
Ministerstvo zahraničí vedlo chybně účetnictví. Nepořádek se týká 2,7 miliardy
20.03.2017
Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) vedlo v roce 2015 nesprávné, neúplné, neprůkazné a nesrozumitelné účetnictví. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle kterého byly chyby významné. Nesprávnosti činily zhruba 2,7 miliardy korun.
Podle kontrolorů vznikly zejména kvůli chybnému účtování účetních případů zastupitelských úřadů, podmíněných závazků z transferů a prostředků na financování záloh zastupitelských úřadů. Ministerstvo podle NKÚ neúčtovalo za zastupitelské úřady průběžně, ale jednorázově. "Dvěma doklady tak zaúčtovalo 302 tisíc účetních zápisů. Ty přitom tvořily 59 procent všech účetních zápisů ministerstva v roce 2015," uvedli kontroloři. Podle nich navíc tyto doklady nesplňovaly zákonné náležitosti účetních dokladů, a nebylo z nich tak zřejmé, čeho se týkají. Pro zastupitelské úřady ministerstvo také nesprávně stanovilo účetní období od listopadu 2014 do října 2015, zbytek roku 2015 účtovalo MZV jen náklady, upozornili kontroloři. Z dalších systémových chyb vytýkají ministerstvu, že nerozlišovalo mezi hotovostními a bezhotovostními pohyby peněz. Ministerstvo také chybně účtovalo peníze na financování záloh zastupitelských úřadů za 200 milionů korun. Podle kontroly je vykázalo jako závazek vůči jinému subjektu, i když je jen převádělo mezi svými vlastními bankovními účty. V knihách podrozvahových účtů MZV zase neúčtovalo dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů nebo z jiných smluv. V účetnictví v roce 2015 například nevykázalo podmíněné závazky za více než 1,4 miliardy korun vyplývající z povinností daných ministerstvu vládou. Podle kontrolorů to byly například platby příspěvků mezinárodním organizacím, v nichž je Česko členem.
zdroj: ihned.cz
Pokuty za nedodržení zákona o EET
16.03.2017
Všichni prodejci v maloobchodech, velkoobchodech, v e-schopech již povinně vydávají účtenku s EET kódem.
Výjimku mají pouze e-schopy, které prodávají zboží bezhotovostně. Kontroly provádí finanční správa a celní správa. Za nedodržení zákona o elektronické evidenci tržeb čekají podnikatele pokuty. Pokuta do 50 tisíc Kč se týká banálních porušení zákona, například podnikatel neoznačí provozovnu informací, že zde je evidovaná tržba podle zákona o evidenci tržeb. V případě, že podnikatel nevydá účtenku, může dostat pokutu až 500 tisíc korun.
Novela insolvenčního zákona
13.03.2017
Novela nabude účinnosti 1. července 2017 a zásadním způsobem změní řadu aspektů insolvenčního řízení.
Přináší mnoho změn, jednou z nich je i rozšíření, resp. detailnější vymezení definice úpadku. Dosavadní úprava insolvenčního zákona zakotvuje několik kritérií, která mají indikovat, zda dlužník je, či není v úpadku. Novela kromě jiného zavádí institut „mezery krytí“, který bude pomáhat při zjišťování, zda je společnost v úpadku. Institut „mezery krytí“ bude vyjadřovat rozdíl mezi výší splatných závazků a disponibilních prostředků dlužníka. Dlužník s mezerou krytí nižší, než je desetina jeho splatných závazků, bude považován za solventního. K doložení výše mezery krytí poslouží výkaz stavu likvidity, jehož šablonu bude obsahovat prováděcí přepis. Dlužník, jehož mezera krytí bude v daný okamžik vyšší než desetina jeho splatných závazků, bude mít stále možnost se závěru o úpadku vyhnout, pokud doloží, že je tuto mezeru schopen pokrýt v přiměřené lhůtě.
Ministerstvo financí zmírnilo pokuty za kontrolní hlášení
07.03.2017
Podnikatel se nemusel dopustit žádného daňového deliktu, aby na něj dopadl těžký postih v podobě pokuty ve výši několika desítek tisíc korun. Stačilo se o den opozdit při vyplňování kontrolního hlášení DPH, případně jen nestihnout podat doplňující vysvětlení. Ministerstvo financí nyní uznalo, že podobné tresty jsou příliš přísné.
"Dospěl jsem k názoru, že finanční správa nepostupuje vždy lidsky a se selským rozumem. Nerozlišuje mezi lidmi, kteří porušují zákon, a těmi, kteří udělají drobnou chybu," uvedl ministr financí Andrej Babiš. Finanční správa rozdala za rok platnosti zákona o kontrolním hlášení dva a půl tisíce pokut. "Celková výše je kolem 102 milionů korun," doplnil zástupce ředitele Generálního finančního ředitelství Jan Ronovský. Oznámil, že si pokutovaní podnikatelé mohou požádat o prominutí trestu, každému může finanční úřad prominout jeden trest za rok. Jejich výše dosahuje částky deset, třicet nebo padesát tisíc korun. "Připravili jsme novelu metodiky a rozšiřujeme důvody k prominutí pokuty," uvedla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Finanční úřad promine pokutu podnikateli, který jinak plní vůči státu své povinnosti. Požádat je možné jednou ročně, za rok 2016 může finanční úřad prominout až tři tresty. Podle bývalého šéfa Generálního finančního ředitelství a daňového experta společnosti Apogeo Jiřího Žežulky je pro podnikatele důležité vědět, že jej stát nepovažuje za daňového podvodníka, pokud jen udělá chybu v kontrolním hlášení nebo se o pár dnů zpozdí s podáním vysvětlení.
zdroj: ihned.cz