Poslanci schválili důchodovou reformu
14.11.2024
Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. „Důchodová reforma, na níž pracovala řada odborníků, představuje nevyhnutelnou změnu, na kterou nikdo před námi neměl dlouhá léta odvahu. Díky reformě zajistíme důstojné a férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i jejich potomkům. Zároveň platí, že současných důchodců se reforma nijak nedotkne a její náběh bude postupný. Každý rok v lednu se budou důchody i nadále zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Níže přinášíme přehled konkrétních prvků, které důchodová reforma přináší.
• Věk odchodu do důchodu bude předvídatelný
Důchodový věk bude lépe odrážet postupný očekávaný nárůst věku dožití, který je transparentním a nezpochybnitelným demografickým ukazatelem. Podle aktuálních prognóz ČSÚ se věk dožití bude ještě více prodlužovat, a to mimo jiné díky rozvoji medicíny nebo zlepšování pracovního prostředí. Ostatně tento pozitivní trend je pozorovatelný již přibližně 30 let a důchodový věk se postupně zvyšuje již od roku 1996. Důchodový věk bude zastropován na 67 letech. Této hranice se dosáhne nicméně až v roce 2056 u osob narozených v roce 1989. Reforma navíc reflektuje návrh České demografické společnosti, podle kterého důchodový věk poroste o jeden měsíc ročně. Původně se počítalo se dvěma měsíci. „Nejaktuálnější prognózy ve spojitosti se všemi opatřeními, která přináší důchodová reforma i předchozí přijatá opatření, ukazují, že je tato úprava možná. Posouvat věk odchodu do důchodu je nutné. I po reformě to ale budeme dělat pomaleji než dosud, kdy u mužů roste důchodový věk již od roku 1996 o 2 měsíce ročně a u žen až o 6 měsíců ročně,“ řekl ministr Jurečka.
• Rodinný vyměřovací základ ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby
Další novinku představuje rodinný vyměřovací základ. Ten ocení výchovu dětí a péči obecně, čímž přímo řeší příčinu nízkých penzí u pečujících. Na takovou osobu se pro potřeby výpočtu důchodu bude po dobu péče nahlížet tak, jako by pobírala průměrnou mzdu. Pokud bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte.
Tento systém postupně nahradí výchovné. Stále ale platí, že výchovné zůstane každému, komu již bylo přiznáno a také ženám, které vychovají tři a více dětí.
• Lidé pracující v nejnáročnějších profesích půjdou dříve do důchodu
Důchodová reforma nezapomíná na ty, kteří trávili velkou část profesního života rizikovou prací. Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví budou zvýhodněni formou snížení důchodového věku. Bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až o 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.
Návrh pamatuje také na osoby na pracovištích s přítomností rizik kategorie 3, tito lidé budou mít nárok na příspěvek zaměstnavatele do třetího pilíře.
• Pracující senioři budou více zvýhodněni
Důchodová reforma obsahuje motivační prvky pro pracující důchodce. Stát pracujícím důchodcům odpustí zaměstnanecké sociální pojištění. „Reforma myslí na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy,“ uvedl ministr Jurečka. Důchodová reforma předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 %. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována.
(Zdroj: moneymag.cz)
Miliony důchodců dostanou přidáno, od ledna se zvýší všechny penze
13.12.2017
Všem příjemcům důchodu, bez ohledu na to, zda je jim důchod vyplácen v hotovosti prostřednictvím České pošty nebo bezhotovostně na účet, zašle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v období od poloviny prosince do poloviny ledna oznámení běžnou listovní zásilkou na jejich adresu evidovanou v ČSSZ
Valorizace se týká všech druhů důchodů, to je starobních, včetně předčasných starobních důchodů, invalidních (pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně), vdovských, vdoveckých a sirotčích. Základní výměra důchodu (stejná pro všechny druhy důchodů) se zvýší o 150 korun, z nynějších 2 550 korun na 2 700 korun.
(Zdroj: finance.idnes.cz)
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí vzrostla na 29 050 korun
08.12.2017
Průměrná hrubá měsíční mzda se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,8 procenta na 29 050 korun. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Medián mezd činil 25 181 korun – přesně polovina zaměstnanců vydělává více než medián, přesně polovina vydělává méně.
Spotřebitelské ceny v tomto období stouply o 2,5 procenta, což znamená, že reálně se průměrná mzda zvýšila jen o 4,2 procenta. Medián mezd vzrostl meziročně o 7,1 procenta. U mužů dosáhl 27 486 korun, u žen 22 584 korun. „Mzdová dynamika ve třetím čtvrtletí oproti tomu druhému výrazně zpomalila,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Zpomalení do velké míry odpovídá slabší ekonomické výkonnosti ve třetím čtvrtletí,“ dodal.
Průměrná mzda přesáhla ve třetím čtvrtletí úroveň 29 tisíc korun
04.12.2017
Tuzemské ekonomice se daří, nezaměstnanost je rekordně nízká a to se nadále projevuje na růstu mezd. Ve třetím čtvrtletí dosáhla průměrná mzda 29 050 korun, což bylo o 6,8 procenta více než ve stejném období minulého roku. Zaměstnanci si slušně polepšili i po očištění o inflaci - reálně se mzdy zvýšily o 4,2 procenta. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 25 181 korun. U mužů byl 27 486 korun a u žen 22 584 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Čísla v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. "Zásadní podíl na zvyšování mezd má velmi napjatá situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti prohlubuje svá minima a počet volných pracovních míst dosahuje historických maxim. Navíc ekonomika velmi silně roste a dává tím prostor pro další zvyšování odměn pro zaměstnance," uvedl k pondělním číslům ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Třeba dodat, že v porovnání s druhým čtvrtletím letošního roku došlo ke zpomalení. V předchozích třech měsících mzdy vzrostly dokonce o 7,6 procenta. Nejvýrazněji, o víc než desetinu, stouply ve třetím čtvrtletí mzdy v ubytování, stravování a pohostinství, meziročně o 10,3 procenta. "To souvisí jednak se zavedením EET tlačící přesun mzdové kompenzace mimo šedou ekonomiku a také se zmíněným růstem minimální mzdy," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Průměrné výdělky v pohostinství ale zůstaly nejnižší, v průměru pod 17 400 korun. Téměř desetiprocentní byl meziroční růst v oboru zdravotní a sociální péče. Nejpomaleji, zhruba tříprocentním tempem, se zvýšily mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví a také v informačních a komunikačních činnostech. Průměr se ale v těchto oborech pohybuje kolem 50 000 korun.
Od ledna dochází ke změnám u rodičovského příspěvku
28.11.2017
Od prvního ledna 2018 dochází ke změnám u rodičovského příspěvku. Ruší se současné omezení horní hranice výše čerpání rodičovského příspěvku ve výši 11 500 Kč za měsíc, čímž bude umožněno čerpat dávku až ve výši odpovídající peněžité pomoci v mateřství.
Rodiče s vyššími příjmy tak mohou celou částku příspěvku vyčerpat rychleji než dosud.
Pro rodiny s vícerčaty se zvyšuje celková částka rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 330 tisíc korun. Rodiče, kteří chtějí novinek využít, musí ale podat novou žádost.
„Úřad práce začne ještě v průběhu listopadu rozesílat dopisy, ve kterých o změnách informuje a vysvětluje, jak postupovat. Změny se budou týkat i těch rodičů, kterým se dítě narodilo ještě před 1. lednem 2018,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová. „Pokud tyto rodiny nevyčerpaly celou částku příspěvku, mohou si v lednu požádat o zvýšení podle nových pravidel,“ dodala.
Kromě zrušení horní hranice čerpání rodičovského příspěvku si mohou rodiče, kteří neměli nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nově zvolit čerpání až do výše 7 600 Kč za měsíc a zkrátit si tak dobu čerpání až na tři roky. Jedná se především o studenty, OSVČ bez nemocenského pojištění a nezaměstnané.
Platí ale, že musí provést volbu výše rodičovského příspěvku na příslušném formuláři. Pokud rodiče chtějí uplatnit nárok na vyšší rodičovský příspěvek na vícerčata, musí podat novou žádost, kde uvedou všechny společně narozené děti. Pokud už rodiny s vícerčaty částku 220 tisíc vyčerpaly, ale dětem nejsou ještě 4 roky, mohou si znovu požádat o rodičovský příspěvek a čerpat ho až do celkové výše 330 tisíc korun (nebo do 4 let věku dětí).
I nadále platí, že rodiče mohou při pobírání rodičovského příspěvku umístit dítě mladší dvou let do jeslí či školky jen na 46 hodin měsíčně. Pro všechny rodiny, které pobírají rodičovský příspěvek a chtějí změnit výši jeho čerpání, platí, že změnu volby výše čerpání podle nové právní úpravy lze provést kdykoli od 1. ledna 2018. Bez podání žádosti bude od ledna 2018 dávka vyplácena ve stejné výši, jaká náležela za prosinec 2017. Žádost o změnu výše rodičovského příspěvku mohou po 1. lednu provést všichni, kdo ji chtějí změnit, a to bez ohledu na to, kdy ji měnili naposledy. Po první provedené volbě výše dávky podle nové úpravy bude možné měnit výši příspěvku opět pouze jednou za tři měsíce, stejně jako doposud.
Od 1. ledna 2018 se ruší možnost, aby rodičovský příspěvek čerpali pěstouni na přechodnou dobu – těmto příjemcům bude dávka odejmuta. Zároveň dochází k tomu, že k částkám rodičovského příspěvku vyčerpaným těmito pěstouny před 1. lednem 2018 se nepřihlíží. To znamená, že rodinám, jejichž dítě ve věku do 4 let bylo dříve v pěstounské péči na přechodnou dobu, se může navýšit nevyčerpaná celková částka rodičovského příspěvku.
Pokud tyto rodiny rodičovský příspěvek pobírají, je potřeba se informovat na ÚP ČR o aktuální změněné výši celkové částky a případně si upravit výši čerpání rodičovského příspěvku. Pokud rodiny s dětmi, které byly dříve v pěstounské péči na přechodnou dobu, již rodičovský příspěvek podle původní úpravy dočerpaly a dítěti nejsou 4 roky, mohou příspěvek dočerpat, ale musí podat novou žádost.
U rodičů, kteří splňují nárok na rodičovský příspěvek a zároveň mají (nebo měli) nárok na jeho obdobu poskytovanou v jiném státě (i mimo EU), se nově bude z celkové částky rodičovského příspěvku 220 tisíc (resp. 330 tisíc korun) odečítat částka vyplacená na totéž dítě v jiné zemi.