Poslanci schválili důchodovou reformu
14.11.2024
Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. „Důchodová reforma, na níž pracovala řada odborníků, představuje nevyhnutelnou změnu, na kterou nikdo před námi neměl dlouhá léta odvahu. Díky reformě zajistíme důstojné a férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i jejich potomkům. Zároveň platí, že současných důchodců se reforma nijak nedotkne a její náběh bude postupný. Každý rok v lednu se budou důchody i nadále zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Níže přinášíme přehled konkrétních prvků, které důchodová reforma přináší.
• Věk odchodu do důchodu bude předvídatelný
Důchodový věk bude lépe odrážet postupný očekávaný nárůst věku dožití, který je transparentním a nezpochybnitelným demografickým ukazatelem. Podle aktuálních prognóz ČSÚ se věk dožití bude ještě více prodlužovat, a to mimo jiné díky rozvoji medicíny nebo zlepšování pracovního prostředí. Ostatně tento pozitivní trend je pozorovatelný již přibližně 30 let a důchodový věk se postupně zvyšuje již od roku 1996. Důchodový věk bude zastropován na 67 letech. Této hranice se dosáhne nicméně až v roce 2056 u osob narozených v roce 1989. Reforma navíc reflektuje návrh České demografické společnosti, podle kterého důchodový věk poroste o jeden měsíc ročně. Původně se počítalo se dvěma měsíci. „Nejaktuálnější prognózy ve spojitosti se všemi opatřeními, která přináší důchodová reforma i předchozí přijatá opatření, ukazují, že je tato úprava možná. Posouvat věk odchodu do důchodu je nutné. I po reformě to ale budeme dělat pomaleji než dosud, kdy u mužů roste důchodový věk již od roku 1996 o 2 měsíce ročně a u žen až o 6 měsíců ročně,“ řekl ministr Jurečka.
• Rodinný vyměřovací základ ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby
Další novinku představuje rodinný vyměřovací základ. Ten ocení výchovu dětí a péči obecně, čímž přímo řeší příčinu nízkých penzí u pečujících. Na takovou osobu se pro potřeby výpočtu důchodu bude po dobu péče nahlížet tak, jako by pobírala průměrnou mzdu. Pokud bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte.
Tento systém postupně nahradí výchovné. Stále ale platí, že výchovné zůstane každému, komu již bylo přiznáno a také ženám, které vychovají tři a více dětí.
• Lidé pracující v nejnáročnějších profesích půjdou dříve do důchodu
Důchodová reforma nezapomíná na ty, kteří trávili velkou část profesního života rizikovou prací. Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví budou zvýhodněni formou snížení důchodového věku. Bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až o 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.
Návrh pamatuje také na osoby na pracovištích s přítomností rizik kategorie 3, tito lidé budou mít nárok na příspěvek zaměstnavatele do třetího pilíře.
• Pracující senioři budou více zvýhodněni
Důchodová reforma obsahuje motivační prvky pro pracující důchodce. Stát pracujícím důchodcům odpustí zaměstnanecké sociální pojištění. „Reforma myslí na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy,“ uvedl ministr Jurečka. Důchodová reforma předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 %. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována.
(Zdroj: moneymag.cz)
Absurditou roku je povinnost odvádět DPH z nezaplacených faktur
10.05.2017
Soutěž o nejabsurdnější byrokratickou přítěž Absurdita roku vyhrál v roce 2017 příkaz, který trápí podnikatele už řadu let – nutnost odvádět DPH i z nezaplacených faktur. Povinnost přitom žádnou novinkou není, protože ji upravuje zákon z roku 2004 a směrnice EU z roku 2006 a podnikatelé si na ni za tu dobu zvykli.
Představitele zejména malých a středních podniků však trápí natolik, že jí letos v internetovém hlasování poslali nejvíce hlasů, a přiřkli jí tak bezkonkurenční vítězství ankety. Menší firmy, které nemají páku na vymáhání pohledávek a nemohou si dovolit vůči svým vlastním dodavatelům platit později, mohou kvůli této povinnosti přijít o svůj byznys. Podnikatelé musí daň z nezaplacených faktur platit hned, žádat zpět ji mohou jen za určitých okolností. Někteří živnostníci, kteří nezvládli zacelit narušené cash-flow, proto skončili v úpadku. Finanční správa v reakci na letošního vítěze ankety Absurdita roku 2017 vysvětluje, že daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby, přičemž mechanismus fungování systému DPH je založen na odvodu DPH z uskutečněných zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služeb (jejich spotřeby). "V okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění je proto plátce povinen přiznat a následně i zaplatit daň, a to v souladu s běžnými procesními postupy, neboť není sporu o tom, že předmětné plnění bylo poskytnuto, a tím pádem i umožněna jeho spotřeba. Související hrozba úplného či částečného nezaplacení představuje riziko podnikání, jehož eliminace v zásadě nepřísluší daňovým právním předpisům," uvedla ředitelka odboru komunikace Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
zdroj: ihned.cz
Úrokové sazby zůstávají na rekordně nízké úrovni
04.05.2017
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek nechala úrokové sazby beze změny na rekordně nízké úrovni. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,05 procenta. Sazby centrální banka snížila na minima v listopadu 2012.
Čtvrteční jednání rady bylo prvním měnovým po ukončení devizových intervencí 6. dubna. Ty centrální banka zahájila v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace s cílem držet kurz koruny nad hranicí 27 korun za euro. V posledních dnech se koruna obchodovala kolem 26,90 koruny za euro, ve středu posílila na 26,78 koruny za euro. Zvyšování sazeb ekonomové očekávají nejdříve ve druhé polovině roku, spíše ale na přelomu letošního a příštího roku. Kroky ČNB budou podle nich záviset na vývoji kurzu koruny. Pokud měna neposílí, zvyšování sazeb může zahájit ČNB dříve, soudí analytici. Čtvrtečního měnového zasedání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Tisková konference po jednání rady se uskuteční ve 14:15. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem například levnější půjčky na bydlení.
zdroj: ihned.cz
Přes milion Čechů ohrožuje příjmová chudoba
24.04.2017
Podíl obyvatel, kteří jsou v Česku ohroženi takzvanou příjmovou chudobou, loni dosáhl 9,7 procenta, tedy asi 1,02 milionu lidí. Zůstal tak prakticky na stejné úrovni jako v předchozích dvou letech. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
"Příjmovou chudobou byl loni ohrožen zhruba každý desátý obyvatel České republiky," říká Michaela Brázdilová z oddělení sociálních šetření ČSÚ. Jde zejména o nezaměstnané, neúplné rodiny s dětmi a starobní důchodkyně, které žijí samy. Ohroženo je 8,5 procenta mužů a 10,8 procenta žen. Finanční hranice pro ohrožení příjmovou chudobou stále roste. U domácnosti samostatně žijícího člověka loni stoupla na 10 691 korun, což je téměř o 500 korun více než před rokem. U rodičů se dvěma dětmi do 13 let loni tato hranice dosáhla 22 450 korun. Na nejnižší hodnotu za posledních jedenáct let však loni klesla míra takzvané materiální deprivace. Zatímco v roce 2005 dosahovala 11,8 procenta a například v roce 2014 činila 6,7 procenta, loni už klesla na 4,8 procenta. Míra materiální deprivace ukazuje podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou dovolit čtyři a více položek z těchto devíti: auto, pračka, telefon, barevná televize, dostatečně vytápěný byt, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, konzumace masa každý druhý den, úhrada neočekávaného výdaje (ve výši odpovídajícího nynějším 9900 korunám) a včasné hrazení pravidelných plateb za bydlení či splácení půjček. Neočekávaný výdaj ve výši 9900 korun by si nemohla ze svých peněz (bez půjčky) dovolit zaplatit třetina obyvatel (32,1 procenta). Na týdenní dovolenou nemá peníze 28,9 procenta lidí. Míra ohrožení příjmovou chudobou, míra materiální deprivace a míra nízké pracovní intenzity (ta v Česku loni klesla z 6,8 na 6,7 procenta) tvoří dohromady ukazatel nazvaný souhrnný evropský indikátor sociálního vyloučení. Česká hodnota souhrnného indikátoru sociálního vyloučení loni klesla o sedm desetin procentního bodu na 13,3 procenta a zůstává mezi nejnižšími v Evropě. Podle zatím posledních dat za rok 2015 na tom byl lépe jen Island. Průměr EU dosahoval 23,7 procenta. Porovnání s ostatními státy za rok 2016 ještě není k dispozici. Statistici také zjistili, že více než šestina lidí (17,8 procenta) má problém s výdaji za zdravotní péči - tedy léky, ošetření a další služby zaplatí jen s obtížemi. Více než desetina (11,3 procenta) pak má potíže zaplatit školní družinu.
zdroj: ihned.cz
Otcové dostanou po porodu týden placeného volna, schválili senátoři
19.04.2017
Čerství tatínkové získají novou možnost, jak pomoci matce svého dítěte během šestinedělí. Senátoři ve středu schválili návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) na zavedení nové dávky ze systému nemocenského pojištění - otcovské poporodní péče. Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novinka pak začne fungovat nejspíše od ledna či února roku 2018, tedy devět měsíců poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Nárok na dávku získají i otcové dětí, které se narodí v období šesti týdnů před začátkem účinnosti.
"Otcovská" má trvat sedm dnů a muži si ji budou moci vybrat v prvních šesti týdnech po porodu. Stát jim během tohoto týdne vyplatí dávku, která se počítá stejně jako peněžitá pomoc v mateřství, tedy takzvaná mateřská. Nárok na ni budou mít zaměstnanci a také podnikatelé, kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Nová dávka podle ministerských výpočtů nahradí ušlou čistou mzdu hlavně lidem, kteří si vydělají přibližně od 15 do 25 tisíc korun hrubého měsíčně. "Při příjmu vyšším, než je průměrná mzda, by podíl otcovské k čistému příjmu postupně klesal," uvádí ministerstvo v návrhu. Dávka bude v praxi nižší než čistá mzda i pro lidi, kteří si vydělají zhruba 10 tisíc korun, což je podle úřadu způsobeno konstrukcí daně z příjmu. Při průměrné mzdě 26 tisíc korun bude "otcovská" za jeden týden volna činit zhruba 4200 korun, při hrubé mzdě 15 tisíc korun by mírně přesáhla 2400 korun a naopak při nadprůměrném výdělku 40 tisíc hrubého by otec dostal od státu kolem 5600 korun. Obecně bude tato dávka dosahovat - stejně jako u peněžité pomoci v mateřství - 70 procent takzvaného denního vyměřovacího základu (v zásadě hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem).
zdroj: ihned.cz