Poslanci schválili sociální superdávku
03.04.2025
Poslanci ve třetím čtení schválili návrh zákona o státní sociální pomoci, jenž spojuje několik dávek do jedné tzv. superdávky. Schválena byla závěrečná verze návrhu zákona o státní sociální pomoci, který sjednocuje několik různých dávek do jediné – tzv. superdávky. Kromě sloučení příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí do jedné dávky, došlo také k několika pozměňovacím návrhům. Majetkový test zůstává nezměněný – pro nárok na dávku bude muset jednotlivec disponovat maximálně 200 000 Kč na bankovních účtech, a to bez ohledu na to, zda vlastní nemovitost.
Změněna byla úprava výpočtu normativních nákladů na bydlení. Zatímco dnes se vychází z cenových map Ministerstva financí, nový systém bude založen na smlouvách z databáze Úřadu práce. Tento krok může výrazně snížit výši nárokovaných částek pro některé příjemce dávky, což může znamenat, že na superdávku nedosáhnou.
Nově byly do seznamu zranitelných osob zařazeny i osoby pobírající vdovský nebo vdovecký důchod a pozůstalí manželé či partneři, a to maximálně na dobu jednoho roku. Tato změna zvýší podporu pro osoby, které se nacházejí ve složité životní situaci.
Poslanci také schválili mírné navýšení životního minima, i když část poslanců upozorňovala, že ani po tomto navýšení nebude odpovídat aktuálním životním nákladům. Tato změna by měla být účinná od 1. ledna 2026. Dále, pokud návrh projde celým legislativním procesem, stát začne vyplácet náhradní výživné po dobu 6 let, což je prodloužení oproti stávajícím 4 letům.
Jedním z pozměňovacích návrhů, který poslanci schválili, je zavedení tzv. hlídačkovného pro studující rodiče do 26 let. Tento příspěvek bude činit jednu třetinu minimální mzdy, což v současnosti odpovídá částce 6933 Kč měsíčně.
Přes opakované výzvy k ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), stále nebyl zveřejněn vzoreček pro výpočet superdávky.
Změny podle nového zákona by měly vstoupit v platnost 1. října 2025, přičemž současní příjemci dávky začnou novou superdávku pobírat až od 1. dubna 2026. Nový systém tedy začne ovlivňovat pouze nově žádající osoby.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
13.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.
Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností...
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
07.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun. Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ, zveřejněná minulý týden. Příjmy obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná inflace. Přitom ovšem břímě inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky. Míra zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí rostla meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě. To značí citelně nadprůměrný růst ziskovosti firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní marže a zisk.
Zmíněná data ČSÚ tak korespondují s aktuálním poznatky OECD, Banky pro mezinárodní platby či České národní banky.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)
Vláda schválila konsolidační balíček, věcné změny se budou projednávat až ve sněmovně
30.06.2023
Vláda schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Udělala v něm jen legislativnětechnické změny, k věcným přistoupí při projednávání ve sněmovně, pokud se na nich koalice dohodne. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Součástí balíčku podle něj zůstala i novela zákona o hazardních hrách, proti které se vymezovali vládní lidovci.
Konsolidační balíček obsahuje opatření, která vyžadují legislativní změny. Jeho součástí tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace v objemu 150,7 miliardy korun za dva roky. "Jsme si vědomi, že úspory a zvyšování příjmů státu jsou nepříjemné, bolí. Ale jsme si jisti že to je přijatelná cena za budoucí prosperitu," řekl Fiala. Balíček podle něj zjednoduší daňový systém a zastaví neúnosné zadlužování země.
Součástí balíčku zůstala novela zákona o hazardních hrách. Podle Fialy je to nutné, aby bylo možné zvýšit poplatky za hazardní hry, jak s tím počítá konsolidační balíček. Spojení obou novel přitom kritizovali lidovci. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) během jednání vlády uvedl, že lidovci při projednávání zákona ve Sněmovně navrhnou úpravu této novely.
Konsolidační balíček mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na 12 procent snížené sazby DPH, které nyní činí deset a 15 procent a mění rozložení některých položek v sazbách DPH. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců nebo ruší řadu daňových výjimek, mimo jiné slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Zavádí rovněž nový státní koeficient u daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.
Ministři před jednáním vlády nevyloučili to, že některé části balíčku se ještě budou měnit při projednávání ve Sněmovně, pokud na tom bude v koalici shoda. Vládní poslanci by v takovém případě podali komplexní pozměňovací návrh ve druhém čtení. Sněmovna by se měla konsolidačním balíčkem začít zabývat na červencové schůzi. Vláda chce dokončit legislativní proces do konce roku, aby balíček mohl začít platit v příštím roce.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Plánovaná nižší DPH na vodu z kohoutku bude pouze bez ochucení sirupem nebo ovocem
26.06.2023
Snížená sazba DPH 12 procent má být při prodeji kohoutkové vody za předpokladu, že nebude ochucená například šťávou, sirupem nebo přidaným ovocem. Pro minerální i kojenecké vody bude platit základní sazba, stejně jako pro kávu s mlékem nebo se smetanou. Vyplývá to z návrhu vládního balíčku na konsolidaci veřejných financí. Ministerstvo financí (MF) přijalo připomínku na zařazení rostlinného mléka do snížené sazby spolu s kravským mlékem. Odmítlo připomínky, které by zařadily do snížené sazby dětské pleny nebo menstruační pomůcky.
Vládní balíček má nově sloučit sníženou sazbu DPH ze současných deseti a 15 procent na jednu 12procentní. Do té mají být zařazené mimo jiné potraviny nebo stravování v restauracích. Z vypořádání připomínek vyplývá, že všechny nealkoholické i alkoholické nápoje včetně točeného piva budou v sazbě 21 procent. Vláda také chce u alkoholických nápojů zvýšit spotřební daň na lihoviny, naopak u takzvaného tichého vína zůstane na nulové sazbě.
Výjimku u DPH na nápoje má mít voda z kohoutku, pro kterou má platit snížená sazba. V důvodové zprávě materiálu ministerstvo upozorňuje, že se to bude týkat pouze čisté vody bez příchutě. "Ledová tříšť vyrobená z kohoutkové vody a ochucená sirupem bude v základní sazbě daně," uvádí. Podle materiálu aplikaci snížené sazby ale nebrání přidání dekorace do sklenice nebo na sklenici s kohoutkovou vodou. "Příkladně v podobě lístků máty," píše ministerstvo.
S