Poslanci schválili sociální superdávku
03.04.2025
Poslanci ve třetím čtení schválili návrh zákona o státní sociální pomoci, jenž spojuje několik dávek do jedné tzv. superdávky. Schválena byla závěrečná verze návrhu zákona o státní sociální pomoci, který sjednocuje několik různých dávek do jediné – tzv. superdávky. Kromě sloučení příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí do jedné dávky, došlo také k několika pozměňovacím návrhům. Majetkový test zůstává nezměněný – pro nárok na dávku bude muset jednotlivec disponovat maximálně 200 000 Kč na bankovních účtech, a to bez ohledu na to, zda vlastní nemovitost.
Změněna byla úprava výpočtu normativních nákladů na bydlení. Zatímco dnes se vychází z cenových map Ministerstva financí, nový systém bude založen na smlouvách z databáze Úřadu práce. Tento krok může výrazně snížit výši nárokovaných částek pro některé příjemce dávky, což může znamenat, že na superdávku nedosáhnou.
Nově byly do seznamu zranitelných osob zařazeny i osoby pobírající vdovský nebo vdovecký důchod a pozůstalí manželé či partneři, a to maximálně na dobu jednoho roku. Tato změna zvýší podporu pro osoby, které se nacházejí ve složité životní situaci.
Poslanci také schválili mírné navýšení životního minima, i když část poslanců upozorňovala, že ani po tomto navýšení nebude odpovídat aktuálním životním nákladům. Tato změna by měla být účinná od 1. ledna 2026. Dále, pokud návrh projde celým legislativním procesem, stát začne vyplácet náhradní výživné po dobu 6 let, což je prodloužení oproti stávajícím 4 letům.
Jedním z pozměňovacích návrhů, který poslanci schválili, je zavedení tzv. hlídačkovného pro studující rodiče do 26 let. Tento příspěvek bude činit jednu třetinu minimální mzdy, což v současnosti odpovídá částce 6933 Kč měsíčně.
Přes opakované výzvy k ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), stále nebyl zveřejněn vzoreček pro výpočet superdávky.
Změny podle nového zákona by měly vstoupit v platnost 1. října 2025, přičemž současní příjemci dávky začnou novou superdávku pobírat až od 1. dubna 2026. Nový systém tedy začne ovlivňovat pouze nově žádající osoby.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.
Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín,
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.
"Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
Reálná mzda v Česku by letos měla vzrůst o tři až čtyři procenta
11.03.2024
Růst by se měla začít již v prvním čtvrtletí. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Devět posledních čtvrtletí reálná úroveň platů klesala a za poslední dva roky klesla o 11 procent.
"V prvním čtvrtletí začne reálná mzda opět růst. Letos různé instituce včetně ministerstva financí očekávají inflaci okolo tří procent a okolo šesti až sedmi procent je odhad růstu mezd, takže reálná mzda poroste letos tempem tři až čtyři procenta," uvedl Stanjura. Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v diskusi řekla, že se Česko v úrovni reálných mezd vrátí na úroveň předcovidového roku 2019 až v roce 2026. Podle statistiků průměrná nominální mzda v posledním loňském kvartálu vzrostla o 6,3 procenta na 46.013 korun, při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta. Podle analytiků oslovených na začátku března ČTK se tak reálné mzdy dostaly na úroveň roku 2017. Experti očekávají, že od letošního roku začnou znovu růst, také oni tvrdí, že předpandemické úrovně dosáhnou nejdřív v roce 2026.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná mzda loni vzrostla o tři tisíce korun, reálně se však snížila
07.03.2024
Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce korun vyšší. Reálně se však snížila o téměř tři procenta kvůli zvýšení spotřebitelských cen. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla průměrná mzda o 6,3 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). "I přes více než 6% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2023 o 1,2 %. Šlo přitom již o devátý pokles za sebou.
Reálně se za celý rok 2023 mzda snížila o 2,9 %, neboť inflace dosáhla 10,7 % a nominální růst mezd byl 7,5 %," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. V závěrečném čtvrtletí loňského roku průměrná mzda reálně klesla o 1,2 procenta, protože spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 7,6 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů půldruhého procenta. Medián mezd činil 39 685 korun a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o rovných šest procent. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 073 Kč a 74 654 Kč. V roce 2023 dosáhla průměrná mzda 43 341 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 024 Kč (7,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 10,7 %, reálně se tak mzda snížila o 2,9 %.
S