Poslanci schválili sociální superdávku
03.04.2025
Poslanci ve třetím čtení schválili návrh zákona o státní sociální pomoci, jenž spojuje několik dávek do jedné tzv. superdávky. Schválena byla závěrečná verze návrhu zákona o státní sociální pomoci, který sjednocuje několik různých dávek do jediné – tzv. superdávky. Kromě sloučení příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí do jedné dávky, došlo také k několika pozměňovacím návrhům. Majetkový test zůstává nezměněný – pro nárok na dávku bude muset jednotlivec disponovat maximálně 200 000 Kč na bankovních účtech, a to bez ohledu na to, zda vlastní nemovitost.
Změněna byla úprava výpočtu normativních nákladů na bydlení. Zatímco dnes se vychází z cenových map Ministerstva financí, nový systém bude založen na smlouvách z databáze Úřadu práce. Tento krok může výrazně snížit výši nárokovaných částek pro některé příjemce dávky, což může znamenat, že na superdávku nedosáhnou.
Nově byly do seznamu zranitelných osob zařazeny i osoby pobírající vdovský nebo vdovecký důchod a pozůstalí manželé či partneři, a to maximálně na dobu jednoho roku. Tato změna zvýší podporu pro osoby, které se nacházejí ve složité životní situaci.
Poslanci také schválili mírné navýšení životního minima, i když část poslanců upozorňovala, že ani po tomto navýšení nebude odpovídat aktuálním životním nákladům. Tato změna by měla být účinná od 1. ledna 2026. Dále, pokud návrh projde celým legislativním procesem, stát začne vyplácet náhradní výživné po dobu 6 let, což je prodloužení oproti stávajícím 4 letům.
Jedním z pozměňovacích návrhů, který poslanci schválili, je zavedení tzv. hlídačkovného pro studující rodiče do 26 let. Tento příspěvek bude činit jednu třetinu minimální mzdy, což v současnosti odpovídá částce 6933 Kč měsíčně.
Přes opakované výzvy k ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), stále nebyl zveřejněn vzoreček pro výpočet superdávky.
Změny podle nového zákona by měly vstoupit v platnost 1. října 2025, přičemž současní příjemci dávky začnou novou superdávku pobírat až od 1. dubna 2026. Nový systém tedy začne ovlivňovat pouze nově žádající osoby.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko by mělo mít stabilnější daňový systém. Najít ideál ale není lehké
27.07.2023
Pro řadu ekonomů, analytiků, ale i globálních investorů se mohou zdát být české veřejné finance v neradostném stavu. Často se objevují i výrazy jako tristní či žalostné. Faktem je, že jen při sledování letošních měsíčních výsledků hospodaření státu, se může z jeho záporných čísel zatočit hlava. I proto se kabinet Petra Fialy rozhodl pro opatření, která se označují jako úsporný balíček a mají zvrátit trend zadlužování země. Podle plánu vlády mají přinést v roce 2024 úspory ve výši 62 miliard a nové příjmy 32 miliard korun. O rok později by souhrnné číslo příjmů mělo dosáhnout hodnoty 147,5 miliardy korun navíc.
Ať je balíček, jaký chce, a ať se někomu zamlouvá či ne, jedním z jeho klíčových nástrojů jsou daňové úpravy. Otázka proto stojí, existuje nějaký ideální daňový systém, který by státu přinášel potřebné finance, ale byl zároveň přijatelný, jak se rádo říká, pro všechny? A pokud takový systém existuje, jak to změřit? A kdo ho má? Jak ale správně tušíte, milí čtenáři, odpověď je komplikovanější. Pro jedny může být totiž měřítkem ideálu nízká korporátní daň (dá se jistě tušit proč), pro jiné zase úplně něco jiného. Přesto, existuje Tax Competitiveness Index, chcete-li Index daňové konkurenceschopnosti, který se snaží různé pohledy na ideální daňový systém „srovnat“. Index mezinárodní daňové konkurenceschopnosti (ITCI) se tak podle své definice snaží změřit, do jaké míry daňový systém dané země dodržuje dva důležité aspekty daňové politiky: konkurenceschopnost a neutralitu. Mimochodem ‒ Češi na tom nejsou vůbec špatně. Za rok 2022 byl totiž tuzemský daňový systém vyhodnocen jako pátý nejlepší ze všech sledovaných zemí.
Jaký by měl tedy být daňový systém „pro všechny“? „Ideální daňová soustava by měla splňovat několik klíčových principů, jako je spravedlnost, efektivita a transparentnost,“ řekl k meritu věci serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek, analytik společnosti Argos Capital. Kromě toho by měla být podle něj odolná vůči ekonomickým šokům. „V současné době je v České republice výzvou nízká míra odhadnutelnosti a predikovatelnosti dlouhodobého daňového prostředí. Stabilita a jasná pravidla v daňovém systému jsou důležité jak pro podniky, tak pro jednotlivé poplatníky, protože umožňují plánování a předvídání výdajů a příjmů v delší časové perspektivě,“ doplnil Míšek...
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
14.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.
Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ…
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
13.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.
Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností...
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
07.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun. Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ, zveřejněná minulý týden. Příjmy obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná inflace. Přitom ovšem břímě inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky. Míra zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí rostla meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě. To značí citelně nadprůměrný růst ziskovosti firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní marže a zisk.
Zmíněná data ČSÚ tak korespondují s aktuálním poznatky OECD, Banky pro mezinárodní platby či České národní banky.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)