Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda chce připravit koncepční změny v systému sociálních dávek
02.03.2023
Pomoc plánuje cílit adresně "ve vhodných případech". Nepočítá už s udržením nynějšího valorizačního vzorce pro navyšování penzí. Škrtá také slib snížit případně sociální odvody zaměstnavatelům či znovu započítávat dobu studia do nároku na penzi. Vyplývá to z aktualizovaného programového prohlášení, které pětikoaliční kabinet dnes schválil. Sociální kapitola zůstává téměř beze změn.
"Budeme klást ještě větší důraz na co nejlepší zacílení sociální pomoci. Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez pomoci státu neobejdou," řekl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj v programovém prohlášení nejde o "zásadní revoluční změny", ale spíš o úpravy a upřesnění termínů.
Vláda chtěla svůj program upravit kvůli snaze zbrzdit zadlužování státu a kvůli dopadům války na Ukrajině a energetické krizi. V aktualizované verzi slibuje ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) a Národní rozpočtovou radou (NRR) úpravy na příjmové i výdajové straně. NERV už loni navrhla ke zmírnění deficitů změnu valorizací důchodů, zrušení výchovného, omezení předčasných penzí, zkrácení rodičovské či snížení podpor v nezaměstnanosti. Kromě vyškrtnutí cíle "udržet stávající valorizační mechanismus" důchodů se v prohlášení tato doporučení neobjevila.
Slovní spojení "rozpočtové úspory" vláda nahradila slovy "stabilizace veřejných financí". Do sociální kapitoly přibyl plán připravit koncepční změny systému dávek. Kabinet doplnil i větu, že "stát bude ve vhodných případech klást větší důraz na adresné cílení sociální pomoci"...
B
Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy
28.02.2023
Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.
Předloha také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Terčem kritiky byla možnost vysokoškoláků učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání...
B
Průměrný důchod v roce 2023: O kolik se zvedl a jak dále poroste?
21.02.2023
Celkem o více než 1500 korun si mají v letošním roce polepšit lidé, kteří pobírají průměrný důchod. V pondělí se dozvěděli parametry upravené červnové valorizace, jak je stanovila současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS).
Průměrný důchod, který činí po pravidelné lednové valorizaci podle ministerstva práce více než 19 500 korun, má podle vládou stanovených pravidel v červnu vzrůst o 760 korun. Překoná tak hranici 20 tisíc.
Penze byly naposledy valorizovány 1. ledna 2023, a to v průměru o 825 korun, jak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Další růst je naplánován na červen. Každý důchod bude navýšen o 400 korun a k tomu naroste procentní výměra o 2,3 % podle výše důchodu.
K úpravě valorizačního mechanismu dojde novelou zákona o důchodovém pojištění, která nyní míří do Poslanecké sněmovny. Změny mají být definitivně schváleny do 22. března.
Kabinet Petra Fialy přikročil k úpravě, aby snížil nárůst deficitu veřejných financí. "Cítili jsme nutnost sáhnout do toho mechanismu i z hlediska obecné spravedlnosti, mezigenerační solidarity a udržitelnosti do budoucna," vysvětlil premiér.
Za osmnáct měsíců jeho vlády vzroste výše průměrného důchodu o 31 procent. "Jsme hrdí na to, že za naší vlády se v rekordním čase rekordním způsobem zvýšily důchody. Ten nárůst během několika měsíců je enormní, ale musíme hledět také na podstatný ukazatel poměru průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, který se z těch původních přibližně čtyřiceti procent dnes přibližuje padesáti," dodal Fiala.
B
Mzdy nestíhající inflaci
10.02.2023
Energetická krize, ekonomická recese a s tím spojená nejistota firem ještě český trh práce nezasáhla plnou silou. Nezaměstnanost sice v lednu vzrostla na 3,9 procenta, podle expertů ale zatím souvisí hlavně s koncem sezonních prací. V dalších měsících ovšem lidí bez práce zřejmě přibude. Nejbohatším regionem podle úrovně výdělků zůstává Praha s průměrnou mzdou 48 712 korun, druhý je Středočeský kraj s 39 711 korunami. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně jediný pod hranicí 35 tisíc korun.
Rozdíly v odměňování žen a mužů v Česku jsou dlouhodobě výrazně nad průměrem Evropské unie. Podle projektu ministerstva práce a sociálních věcí s názvem 22 % k rovnosti je mezi mzdami mužů a žen vykonávajících stejné zaměstnání na stejném pracovišti v soukromé sféře průměrně 10 procentní rozdíl. Ve veřejné sféře, kde je větší regulace výdělků, jsou rozdíly v odměňování žen a mužů celkově nižší – liší se o zhruba pět procent.
V
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)