Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Novela zákoníku práce přináší řadu změn do práce z domova
08.01.2024
Ta se zejména během pandemie koronaviru stala běžnou součástí pracovního života milionů Čechů. „V roce 2019 pracovaly z domova pouhé čtyři procenta lidí, o rok později to bylo více než pětkrát tolik, aktuálně může z domova pracovat přes 30 procent pracující populace. Podle našeho průzkumu z prosince loňského roku nabízí možnost alespoň částečně pracovat z domova všechny oslovené firmy, ty musely už v listopadu loňského roku kvůli novele se současnými zaměstnanci pracujícími z domova uzavřít písemnou dohodu, a to i v případě, že šlo jen o jednorázovou práci.
S novými zaměstnanci je třeba takovou dohodu uzavřít ještě předtím, než začnou práci na dálku vykonávat. Ačkoli zákoník přesně nestanovuje, co by měla dohoda obsahovat, doporučují v ní upravit způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce, kontroly, rozvrh pracovní doby a stanovení způsobu hrazení vzniklých nákladů,“ řekla Olga Hyklová.
Právě úhradu nákladů řeší i novela zákoníku práce. Firmy díky nepřítomnosti zaměstnanců ušetří měsíčně desetitisíce, zaměstnancům naopak náklady rostou. „S přítomností zaměstnanců ve firmě je samozřejmě spojena i řada nákladů. Nejvíce firmy ušetří na hrazení energií, cestovních nákladů a v neposlední řadě z dlouhodobého hlediska i za pronájem kanceláří. Na druhé straně zaměstnancům naopak náklady rostou. Největší položkou je zpravidla nárůst spotřeby energií, platby za rychlejší internetové připojení nebo náklady spojené s vybavením domácí kanceláře. Z našeho průzkumu z roku 2020 vyplývá, že přes 98 procent firem nehradí svým zaměstnancům provoz domácích kanceláří. Právě to se ale mění. Novela počítá hned se třemi variantami, jak se s náklady vzniklými prací z domova vypořádat. Zaměstnavatel tyto náklady nahradí buď ve výši, kterou zaměstnanec náležitě prokáže, paušální částkou 4,50 korun za hodinu nebo může zaměstnavatel se zaměstnancem sepsat dohodu, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší a jedná se o benefit,“ řekla Olga Hyklová.
S
Sněmovna schválila smlouvy o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům
14.12.2023
Jedná se o smlouvy mezi Českem, Srí Lankou, Spojenými arabskými emiráty a Rwandou. Smlouvy uzavřeli zástupci české strany a uvedených zemí letos. Senát už souhlas s jejich ratifikací vyslovil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že Česko má uzavřeno 97 těchto smluv. Jde o smlouvy vypracované jako v případě dalších zemí podle vzorů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo OSN. Finančním úřadům smluvních zemí dávají například právo zvýšit daňový základ, pokud zjistí, že nastal daňový únik skrytým převodem zisku mezi podniky v obou smluvních státech.
V daňových vztazích se Rwandou podle vlády zatím žádná smlouva neplatí. Rwanda je však stejně jako Česko smluvní stranou mnohostranné Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, ke které Rwanda přistoupila loni v prosinci. Tato úmluva však podle vlády pokrývá pouze spolupráci daňových správ, ale ne problematiku vyloučení dvojího zdanění. Podle serveru Businessinfo.cz je Rwanda jednou z nejrychleji rostoucích afrických ekonomik. Přestože je stále klasifikovaná jako chudá země, nabízí jedno z nejpříznivějších obchodních prostředí na kontinentu, uvádí server. Podle serveru se do Rwandy z Česka vyvážejí hlavně zemědělské nebo lékařské technologie.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nové spoření na stáří
12.12.2023
Stát bude od ledna 2024 podporovat nové spoření na stáří. Jedná se o takzvaný dlouhodobý investiční produkt (pozn. používá se zkratka DIP), který bude daňově podporovanou formou zabezpečení na stáří. Dlouhodobý investiční produkt budou v budoucnu nabízet například banky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti či samosprávné investiční fondy.
Od základu daně si bude možné odečíst až 48 tisíc korun ročně. Tento limit bude společný jak pro DIP, tak důchodové spoření v penzijních fondech a životní pojištění. Vláda chce tímto způsobem motivovat budoucí penzisty k aktivnímu zajištění se na stáří.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Změny v důchodovém systému
12.12.2023
Vláda v roce 2023 schválila důchodovou reformu, která postupně přinese změny v důchodovém systému. Hlavním důvodem reformy je prodlužující se délka života Čechů a s tím související narůstající doba strávena v penzi. Státní důchodový účet se dostává do hlubokých deficitů a z dlouhodobého hlediska je důchodový systém finančně neudržitelný. V současné době jde zhruba jedna třetina z celkových výdajů státu právě na výplaty důchodů. Vybrané změny důchodového systému jsou následující:
• Postupně se bude zvyšovat věk pro důchod,
• Snížení maximální doby předčasného důchodu z 5 let na 3 roky,
• Pro předčasný odchod je nutné získat 40 let pojištění,
• Úprava valorizace důchodů,
• Nárůst pojistného pro OSVČ,
• Do důchodového systému se zapojí lidé pracující na dohody o provedení práce,
• Zavedení rodinného vyměřovacího základu,
• Společný vyměřovací základ pro partnery,
• Reforma důchodového systému je detailně popsána na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
S