Příjmy z pronajímání nemovitostí v daňovém přiznání
22.02.2024
Přivýdělky z pronajímání bytu či domu, garáže či jiné nemovitosti je nutné zahrnout do výpočtu daně z příjmů. Do přiznání je nutné vyplnit také částečné pronajímání majetku, například jedné místnosti. Nicméně zaměstnanci přivydělávající si pronájmem méně než 20 tisíc korun za rok nemusí za splnění určitých podmínek přiznání k dani z příjmu vůbec řešit. Pro aktuální daňové přiznání za rok 2023 přitom došlo k navýšení této částky, ještě za rok 2022 šlo o limit příjmu 6 tisíc korun.
Na osoby bez jiných zdanitelných příjmů se pak vztahuje limit 50 000 Kč ročně, typicky se to týká důchodců, nepracujících studentů a osob na rodičovské dovolené. K vypočítání daně je důležité vědět, kolik poplatník v minulém roce na pronájmu vydělal – základem daně je zisk z pronájmu. Tedy obdržené nájemné ponížené o výdaje spojené s pronájmem – sem lze zahrnout odpisy nemovité věci, daň z nemovitosti, poplatek za realitní kancelář, náklady na drobný nábytek, úroky z financování nemovité věci či výdaje na opravy nebo pojištění nemovité věci. Pokud pronajímatel nechce evidovat skutečné výdaje spojené s pronájmem, může použít výdajový paušál ve výši 30 % příjmů, a to do maximální částky 600 tisíc korun. Po odečtení výdajů od příjmů pak zůstane základ daně, ze kterého musí poplatník zaplatit 15% daň. Pokud by však zisk z pronájmu nemovitostí či součet dílčích základů daně přesáhl částku větší než 48násobek průměrné mzdy, tzn. 1 935 552 Kč za zdaňovací období roku 2023, základ daně nad tento limit podléhá již 23% sazbě daně. Výše uvedené platí pro dlouhodobé nájmy. Odlišný režim má příjem z krátkodobých nájmů zejména přes zprostředkovatelské platformy, který se považuje za příjem z poskytování ubytovacích služeb, a tedy provozování samostatné výdělečné činnosti. Zde je režim odlišný v tom, že by osoba měla mít příslušné živnostenské oprávnění, odvádět pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení, a také se zabývat povinnostmi v oblasti DPH.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Podmínky pro hypotéky se zostřují
27.09.2018
V srpnu centrální bankéři zveřejnili v Hospodářských novinách analýzu týkající se nových omezení hypoték. Na základě dat vycházejících z jejich výpočtů jsme vytvořili kalkulačku, s jejíž pomocí si můžete spočítat, zda se svým příjmem ve svém okrese či městě dosáhnete na hypotéku i po 1. říjnu, kdy omezení ČNB vstupují v platnost.
Také zjistíte, kolik si musíte našetřit předem, kolik bude činit vaše měsíční splátka a kolik korun vám měsíčně zůstane. V neposlední řadě vám kalkulačka ukáže, jak se změní vaše situace po konci fixace.
Největší chyba je snížit mzdy
26.09.2018
Rozhovor o krizi, která teprve přijde. Jak se z minulé recese poučily firmy a jak se na tu budoucí mohou připravit zaměstnanci? Podle personalisty Marka Strieborného je důležité vytvořit si polštář, který vám umožní vydržet 12 měsíců. A pracovat na sobě: i skladník může umět anglicky či německy.
Jak z hlediska personalistiky firmy reagovaly na krizi v roce 2008?
Na příchod krize v roce 2008 nebyl nikdo připraven. Byli ekonomové, kteří upozorňovali, že realitní bublina musí splasknout, ale že to tak vážně zasáhne celou ekonomiku, to nikdo nečekal. Krize se alespoň ve střední Evropě naplno projevila až v druhé polovině roku 2009 a v roce 2010. Firmy totiž měly rozpočty na rok dopředu a opasky tak utahovaly až postupně. V té době jsem nezažil, že by někdo měnil firemní politiku z týdne na týden. Firmy ale začaly rychle redukovat náklady a pro mnohé zaměstnavatele je mzdový náklad ten největší. Tehdy neexistovaly restrukturalizační a úsporné plány. Takže ty firemní redukce mzdových nákladů byly často chaotické. Rychle hledaly, koho se mohou zbavit. Teď už to společnosti umí mnohem lépe.
Mimořádné kolo dotačního řízení MPSV pro rok 2018
25.09.2018
V souladu s Metodikou Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností (dále jen „Metodika“) vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí mimořádný termín dotačního řízení, a to v termínu 4. 9. 2018 až 15. 10. 2018.
Mimořádný termín dotačního řízení je určen pro registrované poskytovatele sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností. Mimořádný termín je vypisován za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo k nepředpokládanému prokazatelnému výpadku jiných zdrojů financování, dále za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo v průběhu dotačního roku k prokazatelnému navýšení kapacity poskytované sociální služby, a dále za účelem navýšení odměňování pracovníků sociálních služeb za mimořádné pracovní výkony.
Dotační řízení MPSV je vyhlášeno v návaznosti na § 104 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Účel dotace
Dotaci lze v rámci tohoto mimořádného kola dotačního řízení poskytnout pouze za účelem dofinancování sociálních služeb, které se již zúčastnily prvního kola dotačního řízení na rok 2018, u kterých došlo k nepředpokládanému prokazatelnému výpadku jiných zdrojů financování, dále za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo v průběhu dotačního roku k prokazatelnému navýšení kapacity poskytované sociální služby, a dále za účelem navýšení odměňování pracovníků sociálních služeb za mimořádné pracovní výkony (poskytnuté prostředky doporučujeme poskytovatelům sociálních služeb využít na vyplacení mimořádných odměn svým zaměstnancům).
Dotaci lze poskytnout pouze poskytovateli sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách).
Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§35 odst. 4 zákona o sociálních službách).
Způsob poskytnutí dotace a žádost o poskytnutí dotace
Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, postup pro posouzení žádosti a stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace jsou uvedeny v Metodice.
Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Tato žádost pro rok 2018 musí být zpracována a podána výlučně prostřednictvím internetové aplikace.
O dotaci může požádat pouze ten poskytovatel sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo jde o poskytování sociální služby dle § 52 zákona o sociálních službách. Žádost o dotaci nelze podat v případě, že organizace doposud nemá oprávnění k poskytování příslušné sociální služeb (registraci) a/nebo není zapsána v registru poskytovatelů sociálních služeb.
Každý poskytovatel vyplňuje a podává pouze jednu žádost o dotaci. Tato žádost bude obsahovat údaje o všech registrovaných sociálních službách, pro které poskytovatel žádá o dotaci ze státního rozpočtu ve výše uvedeném programu podpory.
Termíny pro podávání žádostí
Mimořádnou žádost o dotaci pro rok 2018 je možné v aplikaci OK služby - poskytovatel zpracovat a podat v tomto termínu:
od 27. září 2018 do 15. října 2018.
Aplikace pro podávání žádostí pro rok 2018 je dostupná na portálu MPSV.
Ministryně Maláčová navrhuje výrazné zvýšení rodičovského příspěvku
24.09.2018
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zvýšení rodičovského příspěvku na dítě do čtyř let věku ze stávajících 220 tisíc na 260 tisíc korun pro rodiče s jedním dítětem. Rodiny s dvojčaty a vícerčaty by měly nárok na 390 tisíc místo dnešních 330 tisíc korun. Více financí chce ministryně prosadit od 1. července 2019.
„Tento příspěvek se poskytuje v nezměněné výši již několik let. V současné době nejvíce rodičů pobírá měsíčně šest až osm tisíc korun, což je cca tříletá varianta. A to mi přijde při dnešních cenách a rodinných nákladech, například i na školku či dětskou skupinu, velmi málo. Chceme zlepšit životní úroveň všem rodinám, které pečují o malé děti,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s tím, že navýšení rodičovského příspěvku až na 300 tisíc korun je jednou z priorit programového prohlášení vlády.
Rodičovský příspěvek je koncipován jako náhrada mzdy. Jeho vývoj proto musí odrážet růst mezd v České republice. Druhá fáze navyšování rodičovského příspěvku se bude odvíjet od projednávání směrnice EU o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících (Work-life balance).
S takto výrazným růstem rodičovského příspěvku počítá novela zákona o státní sociální podpoře, kterou ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení odeslalo v pátek 21. září 2018. Při účinnosti úpravy od 1. července 2019 je předpokládaný nárůst výdajů ze státního rozpočtu o 3,6 miliardy korun a v následujícím roce pak 4,9 miliardy korun.
Navýšení rodičovského příspěvku tak podporuje možnost volby pro rodiče s malými dětmi, kteří si mohou vybírat mezi slaďováním osobního a pracovního života nebo výlučnou péčí o dítě. Rodičovský příspěvek totiž umožní rodičům také financování dětské skupiny, jejichž služeb může rodina využívat.
Novela zákona ruší také podmínku, kdy mohlo dítě mladší dvou let, jehož rodič pobíral rodičovský příspěvek, navštěvovat předškolní zařízení pouze 46 hodin měsíčně.
Ministerstvo také připravuje v současnosti právní úpravu, která bude řešit financování dětských skupin ze státního rozpočtu. Tento navazující návrh bude představen v rámci několika týdnů.