Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti
24.11.2015
Režim přenesení daňové povinnosti se člení na trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti a dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti.
Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti se vztahuje na dodání zlata, zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH, na poskytnutí stavebních nebo montážních prací a od 1. ledna 2016 na dodání nemovité věci:
• Dodání zlata – režim přenesení daňové povinnosti se použije, pokud se jedná o dodání neopracovaného zlata o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, zejména v podobě slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu. Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije při dodání zlatnických výrobků, jako jsou například řetízky, prsteny, náušnice, různé kroužky, karabiny atd. Režim přenesení daňové povinnosti se dále použije při dodání investičního zlata, u kterého se plátce rozhodl, že při jeho dodání uplatní daň.
• Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 – jedná se o různé druhy odpadu a šrotu, například železný odpad, odpad a úlomky z plastů, sběrový papír, kartón, lepenku, bavlněný a niťový odpad, skleněné střepy, měděný, hliníkový, olověný a další odpad. Režim přenesení daňové povinnosti se u tohoto zboží použije také při dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů. Zboží musí odpovídat kódu nomenklatury celního sazebníku a slovnímu popisu zboží.
• Dodání nemovité věci v případě, že se plátce rozhodne využít možnosti podle § 56 odst. 5 zákona o DPH a při dodání nemovité věci, které by bylo po zákonem stanovené lhůtě osvobozeno od daně, jinému plátci, uplatní daň. Pokud je příjemce plátcem, může být uplatněna daň pouze po jeho předchozím souhlasu.
Opravné a následné kontrolní hlášení
20.11.2015
Kontrolní hlášení budou plátci poprvé předkládat za leden 2016 nebo I. čtvrtletí 2016.
V návaznosti na pravidla, která vyplývají z daňového řádu, jsou stanovena s určitými odchylkami od daňového řádu pravidla pro podávání opravných a následných kontrolních hlášení v § 101f zákona o DPH. Podle § 101f odst. 1 zákona o DPH plátce před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. Po podání tohoto opravného hlášení se již k předchozímu kontrolnímu hlášení se nepřihlíží. Pokud plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení zjistí, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví, jak vyplývá z § 101f odst. 2 zákona o DPH. Podle metodiky GFŘ oproti obecné úpravě, která vyplývá z daňového řádu, nebude následné kontrolní hlášení podáváno pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale znovu, tj. jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.
NEMOC ZAMĚSTNANCE
19.11.2015
Ve zdravotním pojištění je důležité, jak dlouho nemoc trvá.
Pokud je zaměstnanec nemocen po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce, je za této situace postup zaměstnavatele následující:
• z titulu nemoci nevzniká v tomto případě povinnost placení pojistného ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci,
• nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje (zvláštní postup může být uplatněn při onemocnění v ochranné lhůtě – kódy „N“ resp. „K“, kdy zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně období pobírání nemocenských dávek tehdy, jsou-li mu dané skutečnosti známy),
• jelikož trvá u zaměstnance pracovněprávní vztah, uvádí jej zaměstnavatel i na předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem,
• i v případě nemoci má zaměstnanec svůj pojistný vztah v příslušném kalendářní měsíci vyřešen.
V kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nemoc zahájí a zároveň ukončí, musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za podmínky, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele) tato povinnost vztahuje.
Rozsah práce dle dohody o provedení práce
19.11.2015
Dle ust. § 75 zákoníku práce rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce.
Důvodem zákonem omezeného rozsahu je jednak skutečnost, že tento pracovněprávní vztah neposkytuje zaměstnanci oproti pracovnímu poměru prakticky žádnou sociální jistotu, dále pak zvláštní režim účasti zaměstnance v systémech nemocenského, důchodového a veřejného zdravotního pojištění. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Není vyloučeno, aby zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřel i více dohod o provedení práce, celkový součet rozsahu práce vykonávaný na základě těchto dohod však nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce.