Průměrná mzda loni vzrostla o tři tisíce korun, reálně se však snížila
07.03.2024
Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce korun vyšší. Reálně se však snížila o téměř tři procenta kvůli zvýšení spotřebitelských cen. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla průměrná mzda o 6,3 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). "I přes více než 6% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2023 o 1,2 %. Šlo přitom již o devátý pokles za sebou.
Reálně se za celý rok 2023 mzda snížila o 2,9 %, neboť inflace dosáhla 10,7 % a nominální růst mezd byl 7,5 %," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. V závěrečném čtvrtletí loňského roku průměrná mzda reálně klesla o 1,2 procenta, protože spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 7,6 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů půldruhého procenta. Medián mezd činil 39 685 korun a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o rovných šest procent. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 073 Kč a 74 654 Kč. V roce 2023 dosáhla průměrná mzda 43 341 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 024 Kč (7,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 10,7 %, reálně se tak mzda snížila o 2,9 %.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Rodiny už nebudou na přídavky na děti čekat tak dlouho, dosáhnou na ně dříve
10.10.2017
Od prvního října přibude rodin, které dosáhnou dříve než dosud na přídavek na dítě. Nově už se pro přiznání dávky nebudou posuzovat až rok a půl staré příjmy, ale bude se vycházet z příjmů za předcházející kalendářní čtvrtletí. Rodiny v tíživé situaci tak nebudou muset čekat na přiznání přídavku na dítě tak dlouho jako doposud.
Od ledna se také zvýší přídavky na děti tam, kde aspoň jeden rodič pracuje, a zvětší se i okruh rodin, které na ně budou mít nárok. „Rodiny dříve čekaly na přiznání přídavku na dítě opravdu dlouho. Stávalo se, že když matka s dítětem zůstala doma, tak na dávku neměli nárok, protože kvůli dokládání příjmů z předchozího roku museli čekat až spadnou pod zákonnou hranici,“ uvedla ministryně Michaela Marksová a dodala: „Díky změně se k rodinám pomoc dostane mnohem rychleji, když ji skutečně potřebují. Vzroste tak počet rodin, které přídavky na děti dostanou dříve než v případě dokládání ročních příjmů.“
Nově se bude u přídavků na děti vycházet z příjmů za období předcházející kalendářnímu čtvrtletí, stejně jako je tomu u příspěvku na bydlení. Díky tomu tak nebude docházet k situacím, kdy rodina na přídavek na dítě dosáhla někdy téměř až s dvouletým zpožděním, protože v době narození dítěte se ještě zohledňovaly příjmy obou pracujících rodičů. Novela zákona o státní sociální podpoře přinese i další důležité změny, které mají za cíl podpořit rodiny s dětmi. Jednou ze zásadních změn je zvýšení přídavků na děti pro pracující rodiny a rozšíření rozhodného příjmu z 2,4 na 2,7násobku životního minima. „Podporu dostanou tak i rodiny, které pracují, ale mají relativně nízké příjmy,“ uvedla ministryně. Změny u přídavku na dítě a další změny, které mají pomoci rodinám (zvýšení limitů měsíčního čerpání rodičovského příspěvku na úroveň peněžité pomoci v mateřství, zvýšení hranice měsíčního čerpání u rodičovského příspěvku pro osoby bez příjmů na 7 600 Kč měsíčně a zvýšení rodičovského příspěvku pro vícerčata) začnou platit od 1. ledna 2018.
Od 1. října se zjednoduší započítávání příjmu ze samostatné výdělečné činnosti pro účely dávek státní sociální podpory. Bude se vycházet vždy z posledního doloženého daňového přiznání a za každý měsíc samostatné činnosti se započte 1/12 příjmů uvedených v daňovém přiznání (bez ohledu na to, kolik měsíců OSVČ činnost vykonávala). Minimální výše započitatelného příjmu u OSVČ vykonávající činnost jako hlavní nebo v prvním roce se nemění. Novela zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. října 2017 zavádí povinnost uchazeče o zaměstnání oznámit a doložit nemoc, úraz, ošetření či vyšetření u lékaře na příslušném potvrzení. Tím se zabrání zneužívání nemoci či úrazu při plnění povinností uchazeče o zaměstnání, ovšem bez dopadu na ty, kteří jsou skutečně nemocní nebo měli úraz. Těm naopak vychází vstříc zavedením dočasné neschopnosti.
Vyrovnání odpočtu po novelizaci zákona o DPH
05.10.2017
Vyrovnání odpočtu daně, při němž se snižuje krácený nárok na odpočet daně
Firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, a která uskutečňuje jak zdanitelná plnění, tak i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (finanční činnosti podle § 54 zákona o DPH), pořídila v dubnu 2016 notebook za cenu 25 000 Kč + daň ve výši 5 250 Kč.
Notebook byl přidělen zaměstnanci firmy, který se v rámci své pracovní náplně zabývá jako činnostmi, které jsou pro firmu zdanitelnými plněními, tak i finančními činnostmi, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, a proto firma uplatnila v daňovém přiznání za měsíc duben 2016, kdy byl notebook pořízen, nárok na odpočet daně ve zkrácené výši, a to se zálohovým koeficientem, který činil 70 %. To znamená, že uplatněný nárok na odpočet daně činil 3 675 Kč (70 % z 5 250 Kč). V měsíci září 2017 bude notebook přidělen jinému zaměstnanci firmy, který se v rámci své pracovní náplně zabývá pouze finančními činnostmi, které jsou osvobozeny od daně.
Tato změna účelu využívání notebooku je pro firmu důvodem k vyrovnání odpočtu daně. V této souvislosti vznikne firmě v daňovém přiznání za září 2017 povinnost původně uplatněnou výši odpočtu daně vyrovnat, a to v ř. 45 daňového přiznání, v němž uvede částku 3 675 Kč se záporným znaménkem jako částka snižující původně uplatněný zkrácený nárok na odpočet daně, protože notebook bude od tohoto zdaňovacího období využíván výhradně pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně.
Zdaňování záloh po novelizaci zákona o DPH
28.09.2017
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby v tuzemsku ve standardním režimu zdanění je po novelizaci upraven v novém § 20a zákona o DPH, do něhož byl prakticky převeden dřívější § 21 odst. 1 zákona o DPH. V § 20a zákona o DPH je vymezen vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby. K aplikaci nového § 20a zákona o DPH byl zveřejněna na webových stránkách finanční správy informace GFŘ, v níž je uvedena řada příkladů aplikace nově platných pravidel.
Podle § 20a odst. 1 zákona o DPH nadále vzniká povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, který je vymezen v novelizovaném znění § 21 zákona o DPH. Z § 20a odst. 2 zákona o DPH obdobně jako dříve vyplývá, že je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí této úplaty. Tato povinnost však neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Jedná se prakticky o promítnutí judikatury Soudního dvora EU, podle níž vzniká povinnost přiznat daň ze zálohové platby poskytnuté před uskutečněním plnění pouze, pokud jsou k okamžiku zaplacení zálohy známy veškeré relevantní znaky uskutečnění zdanitelného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo poskytnutí služby.
Podle § 20a odst. 3 zákona o DPH je zdanitelné plnění známo dostatečně určitě, je-li alespoň známo, jaké zboží má být dodáno, nebo jaká služba má být poskytnuta, sazba daně a místo plnění. Nejsou-li tyto skutečnosti plátci známy, nevzniká tedy prakticky plátci povinnost z přijaté úplaty např. za voucher či poukázku nahrazující peníze, kterým lze uhradit různé zboží či služby, přiznat daň okamžitě k datu přijetí úplaty, ale až v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění.
Dodání zboží do jiného státu EU osvobozené od DPH
28.09.2017
Podle § 13 odst. 2 ZDPH se dodáním zboží do jiného státu EU rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Je tedy nezbytný faktický přeshraniční pohyb zboží, nestačí fakturace mezi firmami z různých států EU. Toto reálné fyzické přepravení daného zboží z ČR do jiného státu EU je rovněž stěžejní z podmínek stanovených pro osvobození tohoto dodání od české daně v § 64 ZDPH:
• pořizovatelem zboží je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě (než v Česku),
• zboží je odesláno nebo přepraveno z tuzemska,
• a to plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou,
• zboží bylo skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu,
• pro pořizovatele je pořízení zboží v jiném členském státě předmětem daně.
Příklad
Důležité je přepravení zboží mimo ČR
Český plátce prodá zboží slovenské firmě, která je registrována k DPH na Slovensku. Přeprava zboží z Prahy ale skončí již v Brně, kde má dotyčný slovenský odběratel jednu ze svých provozoven.
V tomto případě nepůjde o osvobozené přeshraniční dodání zboží, ale o tuzemské dodání zboží v ČR podléhající české DPH.