Průměrná mzda s bonusy a odměnami v pololetí stoupla na 49 166 korun
09.08.2022
Průměrná mzda v Česku včetně bonusů a odměn v prvním pololetí letošního roku činila 49 166 korun, proti stejnému období loni tak výdělky zaměstnanců vzrostly o sedm procent. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta. Vyplývá to z dat platového portálu Profesia.cz, který shromažďuje údaje o platovém ohodnocení zaměstnanců v Česku. Vycházejí z odpovědí od více než 45 tisíc respondentů.
"Největší meziroční nárůst celkové průměrné mzdy, a to o 10,3 procenta, jsme v posledním roce zaznamenali ve třetím čtvrtletí 2021, pak se ale téměř zastavil. V prvním čtvrtletí 2022 byla celková průměrná mzda jen o 0,8 procenta vyšší než v posledním kvartálu 2021. To nasvědčuje tomu, že růst mezd se nyní mírně nastartoval. Vzhledem k ekonomické situaci ale nelze očekávat velké skoky. Firmy budou přidávat spíše jen tam, kde nutně potřebují získat nebo udržet pracovní síly," komentoval situaci Michal Novák z portálu Platy.cz.
S
Vše o sociálním bydlení přehledně na jednom místě
08.08.2018
Sociální bydlení patří mezi klíčové priority vlády a chce jej co nejdříve vyřešit. Jelikož je téma sociálního bydlení často diskutovaným tématem nejen mezi občany, zřídilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem vnitra, internetové stránky www.socialnibydleni.mpsv.cz.
„Je důležité, aby se měli občané v případě životních a existenčních problémů kam obrátit a získat potřebné informace. Řešení situace sociálního bydlení, z pohledu právního ukotvení, řadím mezi své hlavní priority. V této věci již konám potřebné kroky a jsem ráda, že se nám nyní podařilo ve spolupráci s příslušnými resorty spustit internetové stránky, kde jsou potřebné informace k dispozici,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Internetové stránky www.socialnibydleni.mpsv.cz jsou určeny pro občany, obce a neziskové organizace a poskytuje fakta spojená s finanční podporou v bydlení, sociálními dávkami na bydlení, sociální prací, sociálními službami či s investiční podporou sociálního bydlení v ČR.
Jsou zde také sdíleny zkušenosti ze šestnácti obcí ČR a jejich rozdílným přístupem k sociálnímu bydlení. Kromě zveřejňovaných aktualit, výzkumů a řady dalších dokumentů je zde také poskytována přímá pomoc prostřednictvím odpovědí na tzv. „často kladené dotazy“.
Stránky vznikly díky projektu „Podpora sociálního bydlení“, v rámci kterého MPSV spolupracuje se šestnácti obcemi. Těm téměř dva roky poskytuje intenzivní podporu v oblasti sociálního bydlení a sociální práce a jejich zkušenosti slouží jako věcná inspirace pro ostatní města a obce z celé ČR. V případě jakékoliv potřeby a dotazů je možné se skrze stránky spojit s Kontaktním centrem Sociálního bydlení a získat tak další užitečné informace.
Nezaměstnanost v červenci podle odhadů dočasně mírně stoupla
07.08.2018
Nezaměstnanost v červenci stoupla na tři procenta z červnových 2,9 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků. Důvodem nárůstu jsou sezonní faktory související s příchodem nových absolventů na úřady práce. Nárůst tak bude podle ekonomů jen dočasný. Úřad práce ČR zveřejní údaje o nezaměstnanosti za červenec ve středu 8. srpna.
„Trh práce sice nabízí největší počet pracovních míst v historii, v červenci však výrazně působí sezónní efekt příchodu čerstvých absolventů na trh práce, a proto očekáváme nárůst. V dalších měsících však míra nezaměstnanosti opět poklesne pod tříprocentní hranici,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Milan Frydrych. Tradičně se také podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera projevuje období dovolených v pomalejším přijímání nových zaměstnanců. „Menší nárůst nezaměstnanosti je tak pro červenec typický, pokud bychom tento sezónní výkyv očistili, míra nezaměstnanosti by setrvala na obdobné úrovni, případně ještě nepatrně klesla,“ uvedl.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
Pokuty dle daňového řádu
31.07.2018
Dle příslušného ustanovení daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu, pokud:
• nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo
• učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.
A jakou výši pokuty daňový řád předepisuje?
Jedná se o výši:
a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.
Sankce v účetnictví
28.07.2018
Daňový řád uvádí i nejnižší hranici pokuty. Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 200 Kč.
V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše částky vypočtené nesmí být vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.