Průměrná mzda v ČR loni vzrostla o 7,1 procenta
07.03.2025
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Za čtvrté čtvrtletí průměrná mzda v Česku stoupla meziročně o 7,2 procenta na 49 229 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3322 korun víc. Spotřebitelské ceny se ve stejném období zvýšily o 2,9 procenta, reálně tak průměrná mzda vzrostla o 4,2 procenta. Částka směřující na mzdy byla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vyšší o 7,4 procenta, zaměstnanců přitom přibylo o desetinu procenta. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,2 procenta na 41 739 korun. U mužů byl 45 004 korun a u žen 38 643 korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Úřad práce přesunul zhruba 4000 svých zaměstnanců do vyšší platové třídy
03.08.2023
Úřad práce (ÚP ČR) od 1. srpna přesouvá zhruba 4000 zaměstnanců do vyšších platových tříd. Podle pověřeného ředitele ÚP ČR Karla Trpkoše se to týká zejména takzvaných prvoliniových zaměstnanců, tedy těch, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty. Další přesuny do vyšších platových tříd úřad chystá na podzim. Průměrná mzda zaměstnanců ÚP ČR tak letos přesáhne 41.000 korun. V Úřadu práce je zhruba 11.500 míst. Trpkoš zároveň upozornil, že úřad připravuje rušení některých poboček, které kvůli digitalizaci nebudou tolik vytížené.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v květnu řekl, že by se část zaměstnanců ÚP měla v srpnu přesunout z deváté platové třídy do desáté. Úředníci, kteří nejsou ve státní službě, dosud měli základ výdělku podle délky praxe od 21.710 korun do 31.820 korun při práci nad 32 let. Nově by to mělo být od 23.390 korun do 34.370 korun, vyplývá z tabulek. Pracovníci by si tak měli polepšit zhruba o 1700 až 2600 korun. Ve státní službě jsou částky vyšší. Úředníci nově dostávají také odměny podle výkonu, jak se jim daří žádosti zpracovávat. Pobírat by je měli dál. Loni si pracovníci úřadů práce na mimořádných odměnách rozdělili zhruba 560 milionů korun. Letos by do odměn měla jít asi miliarda korun, uvedl už dřív ministr.
S
Sporné změny v důchodech, na řadě je Senát
01.08.2023
Poslanci v uplynulém týdnu schválili sporné změny v důchodech, konkrétně jde o úpravy valorizací a podmínek předčasných penzí. Opozice v čele s hnutím ANO již avizovala, že je připravena se obrátit na Ústavní soud kvůli způsobu schvalování změn ve Sněmovně. Nejprve však počká na stanovisko Senátu, respektive prezidenta Petra Pavla. Senátoři se k patnácté schůzi v probíhajícím funkčním období sejdou tuto středu v 10 hodin, novela zákona o důchodovém pojištění ale zatím na jejím programu není. Horní parlamentní komora má řešit například žádosti prezidenta Petra Pavla o vyslovení souhlasu s kandidáty na ústavní soudce či návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.
Poslanecká sněmovna schválila sporné změny v důchodech ve středu, kdy vládní koalice pevně stanovila čas hlasování na 12:30. Opozici se tento postup nelíbil. V momentu hlasování se totiž ještě hlásilo o slovo přes 30 poslanců. Pro schválení bylo 86 ze 155 přítomných, k zástupcům vládních stran se přidal nezařazený Ivo Vondrák (ex ANO). Proti hlasovali všichni členové opozice, bylo jich 69. Co se týká Parlamentem projednávaných změn v důchodech, podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí mají zůstat pravidelné valorizace, ty mimořádné by však nahradil dočasný příspěvek. Podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má zmenšit rozevírání nůžek mezi bohatšími a chudšími seniory. "Chci zdůraznit, že nadále budeme v době extrémní inflace důchodcům pomáhat se zvýšenými náklady," řekl v květnu. Příspěvek bude odvozen od průměrného starobního důchodu v jednotné pevné částce ve výši 30 % růstu cen, zároveň se zvýší procentní výměra důchodů o dalších 30 % růstu cen. Zvýšení bude trvalé a zohlední se při řádné valorizaci. "Důchody budou stále navyšovány v řádném termínu od prvního ledna. Na tom se nic nemění. Toto navýšení bude inflaci kompenzovat v plném rozsahu," vysvětlil ministr.
Počítá se také se změnami v podmínkých předčasných důchodů. Nově má být možné do něj odejít nejprve tři roky před dosažením důchodového věku, a to pod podmínkou získání doby pojištění 40 let. Zvýšit se má také intenzita krácení procentní výměry.
S
Lidé mohou žádat o peníze ze zrušeného pilíře do konce letošního roku
01.08.2023
Zhruba 1000 lidí, kteří si ještě nevyzvedli 4,1 milionu Kč ze zrušeného druhého pilíře penzijního připojištění, může podat žádost finanční správě o vrácení peněz do konce letošního roku. Poté budou tyto peníze převedeny do státního rozpočtu. ČTK to dnes sdělilo Generální finanční ředitelství. Penzijní společnosti počátkem roku 2017 převedly nevypořádané peníze na finanční úřady. Finanční správa může vyplatit nevyzvednuté peníze pouze na základě žádosti o vrácení přeplatku u místně příslušného finančního úřadu.
Správce daně přeplatek vrátí poplatníkovi do 30 dnů od podání žádosti. Informaci o existenci přeplatku sdělí místně příslušný správce daně, který se u fyzické osoby řídí jejím místem pobytu. K vyplnění žádosti o vrácení peněz mohou účastníci využít webovou aplikaci finanční správy nebo vzorovou žádost o vrácení přeplatku. "Finanční úřady se aktivně snažily a stále se snaží kontaktovat občany, kteří si ve druhém důchodovém pilíři spořili a zatím nepožádali o vyzvednutí svých úspor. K dnešnímu dni evidujeme bezmála 1000 účastníků důchodového spoření s naspořenými prostředky téměř 4,1 milionu Kč, které jim však ze zákona můžeme vyplatit jen do konce letošního roku," uvedla generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová. Většina účastníků podle ní má na účtech druhého pilíře u finančních úřadů uložené peníze do 200 Kč. Najdou se ale i případy přesahující 100.000 korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko by mělo mít stabilnější daňový systém. Najít ideál ale není lehké
27.07.2023
Pro řadu ekonomů, analytiků, ale i globálních investorů se mohou zdát být české veřejné finance v neradostném stavu. Často se objevují i výrazy jako tristní či žalostné. Faktem je, že jen při sledování letošních měsíčních výsledků hospodaření státu, se může z jeho záporných čísel zatočit hlava. I proto se kabinet Petra Fialy rozhodl pro opatření, která se označují jako úsporný balíček a mají zvrátit trend zadlužování země. Podle plánu vlády mají přinést v roce 2024 úspory ve výši 62 miliard a nové příjmy 32 miliard korun. O rok později by souhrnné číslo příjmů mělo dosáhnout hodnoty 147,5 miliardy korun navíc.
Ať je balíček, jaký chce, a ať se někomu zamlouvá či ne, jedním z jeho klíčových nástrojů jsou daňové úpravy. Otázka proto stojí, existuje nějaký ideální daňový systém, který by státu přinášel potřebné finance, ale byl zároveň přijatelný, jak se rádo říká, pro všechny? A pokud takový systém existuje, jak to změřit? A kdo ho má? Jak ale správně tušíte, milí čtenáři, odpověď je komplikovanější. Pro jedny může být totiž měřítkem ideálu nízká korporátní daň (dá se jistě tušit proč), pro jiné zase úplně něco jiného. Přesto, existuje Tax Competitiveness Index, chcete-li Index daňové konkurenceschopnosti, který se snaží různé pohledy na ideální daňový systém „srovnat“. Index mezinárodní daňové konkurenceschopnosti (ITCI) se tak podle své definice snaží změřit, do jaké míry daňový systém dané země dodržuje dva důležité aspekty daňové politiky: konkurenceschopnost a neutralitu. Mimochodem ‒ Češi na tom nejsou vůbec špatně. Za rok 2022 byl totiž tuzemský daňový systém vyhodnocen jako pátý nejlepší ze všech sledovaných zemí.
Jaký by měl tedy být daňový systém „pro všechny“? „Ideální daňová soustava by měla splňovat několik klíčových principů, jako je spravedlnost, efektivita a transparentnost,“ řekl k meritu věci serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek, analytik společnosti Argos Capital. Kromě toho by měla být podle něj odolná vůči ekonomickým šokům. „V současné době je v České republice výzvou nízká míra odhadnutelnosti a predikovatelnosti dlouhodobého daňového prostředí. Stabilita a jasná pravidla v daňovém systému jsou důležité jak pro podniky, tak pro jednotlivé poplatníky, protože umožňují plánování a předvídání výdajů a příjmů v delší časové perspektivě,“ doplnil Míšek...
B