Reálná mzda klesla na úroveň roku 2017. Odborníci odhadují, kdy se znovu zvedne
27.03.2024
Reálná průměrná mzda se snížila na úroveň roku 2017. Po devět čtvrtletí trvajícím poklesu, který je v historii Česka ojedinělý, začne letos znovu růst, na předpandemickou úroveň se ale vrátí nejdřív v roce 2026. Shodují se na tom analytici v hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu o vývoji mezd ve čtvrtém čtvrtletí.
Podle statistiků průměrná nominální mzda v posledním loňském kvartálu vzrostla o 6,3 procenta na 46 013 korun, při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta.
"Reálné mzdy se v meziročním vyjádření snížily již v devátém čtvrtletí za sebou a pro zaměstnance se jednalo o nejchudší čtvrtý kvartál od roku 2017," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek doplnil, že za dva roky se reálná mzda snížila o 11 procent. Hradil ale upozornil, že ve srovnání se třetím čtvrtletím se reálné mzdy zvýšily. "Skutečné zchudnutí nastalo v samotném začátku roku 2023, kdy skokově narostly ceny, a od té doby kupní síla opět pozvolně narůstá. Meziroční srovnání je ovšem tímto cenovým skokem nadále ovlivněno, a zůstává tedy v červených číslech," uvedl.
Růst nominálních mezd bude podle analytiků pokračovat, což se vzhledem k poklesu inflace projeví od prvního letošního čtvrtletí i ve zvýšení reálných mezd. "V letošním roce počítáme se zmírněním přírůstku nominálních mezd na šest procent. Vzhledem ke zkrocení inflace by ale takový růst měl zvednout úroveň reálných mezd o 3,5 procenta. Jednalo by se o nejlepší výsledek od roku 2019, který pomůže domácnostem solidně nabrat kupní sílu a spotřebními výdaji podpořit růst ekonomiky," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek...
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Vymezení poplatníků, kteří mohou uplatnit paušální výdaje
12.09.2017
Ve smyslu znění § 7 odst. 7 ZDP může namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit paušální výdaje (výdaje stanovené procentem z dosažených zdanitelných příjmů), poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP. Jedná se o následující příjmy:
– příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [písm. a">,
– příjem ze živnostenského podnikání [písm. b">,
– příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění [písm. c">,
– příjem ze samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 2 ZDP.
Pokud má poplatník příjmy dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP (podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti na zisku) a kromě těchto příjmů má další příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, může u těchto dalších příjmů uplatnit paušální výdaje, zatímco k podílu na zisku společníka v.o.s. a komplementáře na k.s. paušální výdaje uplatnit nemůže, i když se jedná o jeden dílčí základ daně dle § 7 ZDP.
Paušální výdaje lze dále uplatnit:
– u příjmu z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP,
– a dále u příjmu ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, která není provozována podnikatelem a je zdaňována podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP – podle znění § 10 odst. 4 ZDP lze u těchto příjmů uplatnit výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, poplatník je povinen v tomto případě vždy vést záznamy o příjmech.
Limitní omezení paušálních výdajů před novelou ZDP zákonem č. 170/2017 Sb.
12.09.2017
Podle zákona o daních z příjmů ve znění účinném před účinností zákona č. 170/¬2017 Sb. platí pro uplatnění paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 zákona postup, že pouze při dosažení příjmů maximálně ve výši 2 000 000 Kč, lze jako paušální výdaje uplatnit procentní výši dle jednotlivých druhů příjmů (30 % až 80 % z dosažených příjmů)
Pokud příjem příslušného druhu příjmu přesáhne hranici 2 000 000 Kč, je nutno uplatnit pouze maximální částku paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP (600 000 Kč až 1 600 000 Kč dle druhu příjmů). Toto se vztahuje i na paušální výdaje uplatněné k příjmům dle § 9 ZDP a k příjmům ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství zdaňované dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP a ve vazbě na znění § 10 odst. 4 ZDP.
Stávkovou pohotovost kvůli růstu platů vyhlásili odboráři z veřejného sektoru
06.09.2017
Odboráři z veřejného sektoru vyhlásili ve středu stávkovou pohotovost na podporu svého požadavku na růst platů. Ke školským odborům, které do stávkové pohotovosti vstoupily už v úterý, se tak připojily i odbory úřednické, zdravotnické, hasičské či policejní. Trvají na zvýšení platových tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o deset procent od listopadu. Po jednání předáků to novinářům řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) požadavek odborů podpořil.
Ve veřejném sektoru pracovalo loni 626 100 lidí. Vláda se zatím nedohodla na tom, o kolik, komu a kdy přidá. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) na pokrytí odborářských požadavků v rozpočtu nejsou peníze. Výdělky by se zvedaly učitelům, hasičům, policistům, zdravotníkům, úředníkům, pracovníkům v sociálních službách či v kultuře. "Stávková pohotovost byla vyhlášena ve všech 13 odborových svazech. Jsme připraveni vyjednávat, ale připravujeme i kroky, abychom mohli přistoupit k vyhlášení stávky, která ale není náš cíl. Sociální smír má mnohem větší cenu než bouře v ulicích," řekl Středula. Premiér ve středu znovu požadavek odborů podpořil. Na svém facebookovém profilu uvedl, že chce přesvědčit koaliční partnery ve vládě, aby se zvýšením tarifů pro všechny od listopadu souhlasili. "Ekonomika rychle roste, opatření proti šedé ekonomice pomáhají výrazně zvyšovat výběr daní. Kdy jindy by měl stát zvednout platy svých zaměstnanců, když ne teď!" uvedl premiér.
zdroj: ihned.cz
Lidé budou moci žádat o tříměsíční placené ošetřovatelské volno
04.09.2017
Lidé dostanou možnost žádat až o tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Volno uzákoní novela o nemocenském pojištění, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O prezidentově podpisu informoval Hrad.
Z nemocenského pojištění budou lidé dostávat ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu. Ošetřovatelské volno bude podle předlohy podmíněno souhlasem zaměstnavatele. Nesouhlas s jeho poskytnutím bude moci ale zaměstnanci dát pouze v případě vážných provozních důvodů. Zavedení nové dávky kritizovala Hospodářská komora, podle níž zatíží zaměstnavatele a může ochromit výrobu v některých provozech. Komora očekává také to, že někteří lidé budou ošetřovatelskou zneužívat. Ošetřovatelské volno bude podle předlohy trvat až 90 dnů, členové rodiny se na něm budou moci střídat. Starat se budou moci manžel nebo registrovaný partner ošetřovaného člověka, příbuzní v přímé linii, sourozenci, druzi nebo družky žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti i další příbuzní, například i tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc nebo jejich manžel, registrovaný partner či druh. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Předloha bude účinná od devátého měsíce potom, co vyjde ve sbírce, tedy zhruba od poloviny příštího roku.
zdroj. ihned.cz