Rozdíl mezi inflací důchodců a celé společnosti se zvýšil, zjistili experti
19.04.2023
Průměrná inflace domácností důchodců byla loni 15,6 procenta, zatímco pro celé Česko dosahovala 15,1 procenta. Letos v únoru se rozdíl meziroční inflace zvýšil, když u důchodců činila 20,5 procenta, zatímco v celé společnosti 16,7 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil Institut pro politiku a společnost. Institut je think-tankem opozičního hnutí ANO.
"V roce 2022 a 2023 je růst cen tažen především cenami energií. Růst těchto položek spolu s růstem cen potravin proporcionálně více dopadá na nízkopříjmové domácnosti. Mezi ty ze své podstaty patří taky domácnosti důchodců," uvádí analýza.
Materiál upozorňuje i na zdražování služeb, které využívají ve výrazně větší míře penzisté. Jsou to zejména ceny ubytování v domovech pro seniory, případně ceny sociálních služeb pro důchodce, kteří žijí ve vlastním bytě.
Analýza upozorňuje, že vyšší inflace domácností důchodců by se mohla projevit při dalších mimořádných valorizacích důchodů. Vláda už kvůli vysokým rozpočtovým nákladům schválila snížení červnové mimořádné valorizace, opozice s tím ale nesouhlasí a chce se obrátit na Ústavní soud.
"Prvotní pohled na průměrnou inflaci domácností celkem a domácností důchodců za minulý rok nenaznačuje výrazné rozdíly. Průměrný index spotřebitelských cen je pro rok 2022 pro domácnosti celkem 115,1 a pro domácnosti důchodců 115,6. Z komparace měsíčních dat je však již zřejmá dynamika zvyšující rozdíl mezi indexem spotřebitelských cen mezi domácnostmi celkem a domácnostmi důchodců, kdy od poloviny roku 2022 výrazně převyšuje růst spotřebitelských cen u domácností důchodců růst spotřebitelských cen u domácností celkem. Tento trend se v čase dynamizuje a na počátku roku 2023 byl rozdíl naměřených inflací téměř 4 p. b. To již naznačuje významný rozdíl v růstu cen u spotřebitelských košů běžných domácností a domácností důchodců," uvádí analýza.
Domácnosti důchodců mají pole analytiků celkově vyšší spotřebitelskou míru inflace, přičemž rozdíl se v čase navíc výrazně dynamizuje. V roce 2022 a 2023 je růst cen tažen především cenami energií. Růst těchto položek spolu s růstem cen potravin proporcionálně více dopadá na nízkopříjmové domácnostim zjistila analýza.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Zdanění disproporční výplaty podílu na zisku
12.10.2017
Zákon o obchodních korporacích poskytuje flexibilitu při způsobu určení výše podílu na zisku. Obvykle společníkům připadá podíl na zisku v poměru k jejich podílu, pokud společenská smlouva nestanoví jinak.
Obdobná úprava platí i u akcionářů, kterým standardně náleží podíl na zisku odpovídající jejich podílu na základním kapitálu, neurčí-li stanovy ve vztahu k určité třídě akcií jinak.
Výplata podílu na zisku ve výši odlišné od podílu na kapitálu obchodní korporace provedená v souladu se zákonem o obchodních korporacích podléhá standardnímu daňovému režimu, tj. srážkové dani ve výši 15 %. Co se týče osvobození při výplatě podílu mateřské společnosti, to lze aplikovat. Koordinační výbor navíc potvrdil, že u společníka či akcionáře, který získá větší podíl na zisku, než odpovídá jeho podílu na základním kapitálu, by nemělo docházet k realizaci jiného zdanitelného příjmu.
Otevřená cesta k úrokům ze zadržovaných odpočtů
12.10.2017
Nárok daňového subjektu na úroky ze zadržovaných nadměrných odpočtů opakovaně potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS), a to i přes nevoli Finanční správy. Generální finanční ředitelství (GFŘ) konečně připustilo, že tato judikatura není ojedinělá. Plošného automatického vyplácení úroků se ale plátci DPH nedočkají.
V důsledku speciální právní úpravy platné od 1. ledna 2015 úroková sazba prudce klesá k 1 % a bezúročná doba prověřování se prodlužuje na pět měsíců od zahájení prověřování. Nízká úroková sazba se od roku 2015 uplatní i u odpočtů, jejichž prošetřování bylo zahájeno dříve. Například nadměrný odpočet za září 2013, který byl vrácen začátkem prosince 2015, bude za celý kalendářní rok 2014 úročen sazbou 14,05 % ročně a za rok 2015 sazbou 1,05 %. Pro představu: při nadměrném odpočtu 1 mil. Kč by úrok za rok 2014 činil přes 140 tis. Kč, za rok 2015 potom méně než 10 tis. Kč. S účinností od 1. července 2017 by měl daňovému subjektu náležet úrok o něco vyšší (2 % + repo sazba) za období přesahující čtyři měsíce od konce lhůty pro podání daňového přiznání.
Proti výše nastíněné aplikaci různých úrokových sazeb v čase existuje celá řada protiargumentů. Ty podporují využití vyšší úrokové sazby rovněž při zadržování odpočtů v roce 2015 a v letech následujících. Výrazně vyšších úroků ze zadržovaných částek po roce 2014 by se však zřejmě plátce musel domáhat soudní cestou.
Kontrolní hlášení
11.10.2017
Povinnost podat kontrolní hlášení má plátce daně, tj. tuto povinnost nemá osoba povinná k dani, která dosud není plátcem daně, ani identifikovaná osoba, přestože tyto osoby mají podle § 101 za stanovených podmínek povinnost podávat přiznání k DPH.
Metodická informace GFŘ potvrzuje, že tato povinnost se vztahuje jak na plátce se sídlem v tuzemsku, tak i na plátce, kteří mají sídlo v jiném členském státě či ve třetí zemi. Plátce musel podle tohoto odstavce podat kontrolní hlášení, pokud uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění. Povinnost podat kontrolní hlášení má také plátce, který přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnostipodle § 92a zákona o DPH a kterému vznikla povinnost přiznat daň v ř. 10 nebo 11 přiznání k DPH.
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu podle § 101h odst. 1 zákona o DPH povinnost uhradit pokutu ve výši:
a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
c) 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení podle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
d) 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.
Podávání daňových přiznání a kontrolních hlášení
11.10.2017
Daňový subjekt může před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním.
V daňovém řízení se dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží. Daňový subjekt je podle daňového řádu povinen, zjistí-li, že daň má být vyšší než poslední známá daň, podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně. Daňový subjekt je oprávněn podat i dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené. Tato pravidla platí také pro podávání opravného a dodatečného přiznání k DPH.