Rozdíl mezi inflací důchodců a celé společnosti se zvýšil, zjistili experti
19.04.2023
Průměrná inflace domácností důchodců byla loni 15,6 procenta, zatímco pro celé Česko dosahovala 15,1 procenta. Letos v únoru se rozdíl meziroční inflace zvýšil, když u důchodců činila 20,5 procenta, zatímco v celé společnosti 16,7 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil Institut pro politiku a společnost. Institut je think-tankem opozičního hnutí ANO.
"V roce 2022 a 2023 je růst cen tažen především cenami energií. Růst těchto položek spolu s růstem cen potravin proporcionálně více dopadá na nízkopříjmové domácnosti. Mezi ty ze své podstaty patří taky domácnosti důchodců," uvádí analýza.
Materiál upozorňuje i na zdražování služeb, které využívají ve výrazně větší míře penzisté. Jsou to zejména ceny ubytování v domovech pro seniory, případně ceny sociálních služeb pro důchodce, kteří žijí ve vlastním bytě.
Analýza upozorňuje, že vyšší inflace domácností důchodců by se mohla projevit při dalších mimořádných valorizacích důchodů. Vláda už kvůli vysokým rozpočtovým nákladům schválila snížení červnové mimořádné valorizace, opozice s tím ale nesouhlasí a chce se obrátit na Ústavní soud.
"Prvotní pohled na průměrnou inflaci domácností celkem a domácností důchodců za minulý rok nenaznačuje výrazné rozdíly. Průměrný index spotřebitelských cen je pro rok 2022 pro domácnosti celkem 115,1 a pro domácnosti důchodců 115,6. Z komparace měsíčních dat je však již zřejmá dynamika zvyšující rozdíl mezi indexem spotřebitelských cen mezi domácnostmi celkem a domácnostmi důchodců, kdy od poloviny roku 2022 výrazně převyšuje růst spotřebitelských cen u domácností důchodců růst spotřebitelských cen u domácností celkem. Tento trend se v čase dynamizuje a na počátku roku 2023 byl rozdíl naměřených inflací téměř 4 p. b. To již naznačuje významný rozdíl v růstu cen u spotřebitelských košů běžných domácností a domácností důchodců," uvádí analýza.
Domácnosti důchodců mají pole analytiků celkově vyšší spotřebitelskou míru inflace, přičemž rozdíl se v čase navíc výrazně dynamizuje. V roce 2022 a 2023 je růst cen tažen především cenami energií. Růst těchto položek spolu s růstem cen potravin proporcionálně více dopadá na nízkopříjmové domácnostim zjistila analýza.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Změny u vratky spotřební daně u zelené nafty – od 1. července 2017
18.09.2017
S účinností změnového zákona od 1. července 2017 tak dochází k úpravě vratky spotřební daně u osob podnikajících podle zákona upravujícího zemědělství, které provozují současně rostlinnou a živočišnou výrobu – tzv. kombinovanou živočišnou výrobu, v návaznosti na intenzitu chovu zvířat, kdy se zavádí tři pásma objemu vrácené částky spotřební daně v závislosti na stanovená kritéria:
– intenzita chovu do 0,2 velké dobytčí jednotky na hektar,
– intenzita chovu nad 0,2 do 0,4 velké dobytčí jednotky na hektar,
– intenzita chovu nad 0,4 velké dobytčí jednotky na hektar.
Nově si tak tyto osoby budou muset vypočítat intenzitu chovu zvířat v závislosti na počtu a druhu zvířat a druhu zemědělské kultury – orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura, přepočtenou na velké dobytčí jednotky (VDJ). Koeficient tak bude vyjadřovat podíl VDJ na hektar půdy – VDJ/hektar. Zároveň budou moci uplatnit vratku zvlášť u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b)[2] nebo v § 45 odst. 2 písm. j)[3] (minerální oleje s menším obsahem biopaliva) a zvlášť u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c)[4] zákona o spotřebních daních. Podle § 57 odst. 9 zákona o spotřebních daních si tak tyto osoby nebudou moci za měsíc uplatnit vratku zvlášť u rostlinné a zvlášť u živočišné výroby. Jak již bylo uvedeno, bude od 1. července 2017 umožněno oprávněným osobám požádat o vratku spotřební daně i u činností rybnikářství a hospodaření v lese.
V rámci jednoho daňového přiznání tak bude možné uplatnit současně vratku spotřební daně:
– u živočišné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese,
– rostlinné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese,
– a kombinované živočišné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese.
Přechod ze skutečných výdajů na paušální výdaje
14.09.2017
Každý podnikatel by měl sledovat své skutečné výdaje a dle jejich výše by se měl nejpozději do skončení zdaňovacího období resp. do sestavení daňového přiznání k dani z příjmů za uplynulé zdaňovací období rozhodnout, zda je pro něho výhodnější uplatňovat skutečné výdaje, nebo přejít na uplatnění paušálních výdajů.
Vždy je třeba v rámci optimalizace daňové povinnosti zvolit tu nejvýhodnější variantu pro poplatníka daně z příjmů. Pokud se poplatník rozhodne, že namísto uplatnění skutečných výdajů je pro něho výhodnější přejít na paušální výdaje, bude postupovat podle znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Zde se říká, že stejným způsobem jako při ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti nebo při ukončení nájmu postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (uplatnění výdajů pro-kazatelným způsobem) na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP (uplatnění výdajů procentem z příjmů), anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence nebo zahájení vedení záznamů o příjmech a výdajích.
Limitní omezení paušálních výdajů po novele ZDP zákonem č. 170/2017 Sb.
14.09.2017
Novela zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 170/¬2017 Sb. snižuje limitní výši paušálních výdajů tím způsobem, že pro uplatnění plné výše paušálních výdajů (30 %, 40 %, 60 % a 80 % z dosažených příjmů) se vychází ze snížené limitní výše příjmů ze 2 milionů Kč na 1 milion Kč, tedy na poloviční výši.
Současně s tímto snížením limitní výše paušálních výdajů dochází novelou ZDP ke zrušení ustanovení § 35ca ZDP, které omezuje uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na dítě u poplatníků, kteří uplatňují paušální výdaje.
Pro zdaňovací období roku 2018 se již promítne jednoznačně snížená limitní výše paušálních výdajů a současně zrušení § 35ca ZDP. Pro řešení ve zdaňovacím období 2017 jsou pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob důležité dva body přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů:
V bodu 1 přechodných ustanovení novely ZDP se uvádí, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/¬1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Zákon č. 170/¬2017 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 15. 6. 2017 a nabývá tak účinnosti dnem 1. 7. 2017.
V bodu 13 přechodných ustanovení novely ZDP se uvádí, že jsou-li pro zdaňovací období roku 2017 u poplatníka splněny podmínky pro použití § 35ca zákona č. 586/¬1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník postupuje pro toto zdaňovací období podle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/-1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Vymezení poplatníků, kteří mohou uplatnit paušální výdaje
12.09.2017
Ve smyslu znění § 7 odst. 7 ZDP může namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit paušální výdaje (výdaje stanovené procentem z dosažených zdanitelných příjmů), poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP. Jedná se o následující příjmy:
– příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [písm. a">,
– příjem ze živnostenského podnikání [písm. b">,
– příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění [písm. c">,
– příjem ze samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 2 ZDP.
Pokud má poplatník příjmy dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP (podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti na zisku) a kromě těchto příjmů má další příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, může u těchto dalších příjmů uplatnit paušální výdaje, zatímco k podílu na zisku společníka v.o.s. a komplementáře na k.s. paušální výdaje uplatnit nemůže, i když se jedná o jeden dílčí základ daně dle § 7 ZDP.
Paušální výdaje lze dále uplatnit:
– u příjmu z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP,
– a dále u příjmu ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, která není provozována podnikatelem a je zdaňována podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP – podle znění § 10 odst. 4 ZDP lze u těchto příjmů uplatnit výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, poplatník je povinen v tomto případě vždy vést záznamy o příjmech.