Růst mezd překonal očekávání trhu, víc si polepšili vysokopříjmoví zaměstnanci
10.06.2024
Růst mezd v Česku v prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu a může podpořit další růst spotřeby, která v letošním roce potáhne českou ekonomiku. Shodují se na tom oslovení analytici. Zároveň ale upozorňují, že růst mezd nebyl rovnoměrný, víc si polepšili vysokopříjmoví zaměstnanci. Návrat k reálnému růstu mezd navíc nepokryl jejich dvouletý propad. V současnosti se kupní síla průměrné mzdy pohybuje na úrovni počátku roku 2018. "Meziroční růst průměrné mzdy v letošním prvním kvartálu dosáhl sedm procent, což bylo téměř srovnatelné tempo s loňským posledním čtvrtletím.
Vzhledem k dramatickému zpomalení inflace ovšem toto nominální tempo stačilo na přírůstek reálné mzdy o 4,8 procenta, tedy nejvíc od druhého kvartálu 2021," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Doba hájení zaměstnavatelů kvůli obavám z nejistého vývoje inflace skončila a tlak na mzdové náklady letos poroste. Jen do konce letních prázdnin si o více peněz řekne pětina zaměstnanců a oproti loňsku výrazně rostou i požadavky na benefity, nejvíce o příspěvky na stravování, na volnočasové aktivity a dovolenou," řekl generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.
Růst reálných mezd podle analytiků podporuje i výkon celého hospodářství. "Obnovení reálného růstu mezd je zásadním faktorem pro oživení domácí poptávky, které je letos hlavním pilířem růstu HDP při nevýrazném výkonu německého hospodářství. Brzdou však je fiskální konsolidace a příliš pomalé snižování úrokových sazeb. Mzdy tedy hrají stěžejní roli v letošním vývoji české ekonomiky," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale upozornil, že mediánová nominální mzda vzrostla jen o 5,5 procenta. "Citelné zaostávání mediánové mzdy naznačuje, že silnější číslo prvního čtvrtletí bylo taženo patrně výraznějšími mzdami a odměnami vysokopříjmových zaměstnanců," uvedl.
Na rozdíl ve vývoji mezd mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců i v dlouhodobém horizontu upozorňuje hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "Průměrná reálná hrubá mzda se aktuálně nachází na stejné úrovni jako v prvním čtvrtletí roku 2018, tedy před dlouhými šesti lety. Středně- a vysokopříjmoví zaměstnanci na tom přesto jsou lépe než tehdy díky zrušení superhrubé mzdy a tedy zvýšení čistých výdělků. To se ovšem netýká nízkopříjmových, jimž tato politika prakticky nijak neprospěla. Právě nízkopříjmoví mají přitom nejvyšší sklon ke spotřebě a jejich zchudnutí tedy pociťuje celá ekonomika," sdělil Hradil.
Analytici se také shodují, že rychlejší než očekávaný růst mezd může působit jako proinflační faktor. Podle nich lze proto očekávat, že bankovní rada České národní banky na červnovém jednání zpomalí tempo uvolňování měnové politiky a sníží základní úrokovou sazbu jen o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kontrolní hlášení k DPH
09.06.2017
Kdo je povinen podat kontrolní hlášení vyplývá z § 101c zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení má povinnost podat kontrolní hlášení za stanovených podmínek plátce daně, tj. tuto povinnost nemá osoba povinná k dani, která dosud není plátcem daně, ani identifikovaná osoba, přestože tyto osoby mají podle § 101 zákona o DPH za stanovených podmínek povinnost podávat přiznání k DPH.
Metodická informace GFŘ potvrzuje, že tato povinnost se vztahuje jak na plátce se sídlem v tuzemsku, tak i na plátce, kteří mají sídlo v jiném členském státě či ve třetí zemi. Kontrolní hlášení nemusí podávat za sledované období plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za toto sledované období žádné plnění (v režimu přenesení daňové povinnosti, popřípadě neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění v běžném režimu). Kontrolní hlášení nepodává ani plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 zákona o DPH. Plátce však může být správcem daně vyzván k podání kontrolního hlášení, protože se správce daně domnívá, že jej plátce ve stanovené lhůtě nepodal. Pokud plátci skutečně vznikla podle § 101c zákona o DPH povinnost podat kontrolní hlášení, je povinen jej podat do 5 dnů od oznámení výzvy. Pokud je však plátce na základě jemu známého faktického stavu přesvědčen, že mu povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona o DPH za dotčené období nevznikla, podá, jako reakci na výzvu správce daně, tzv. „nulové kontrolní hlášení“ s vyplněním pouze údajů v záhlaví kontrolního hlášení a identifikaci plátce, které podá v rámci aplikace EPO. Plátce může případně v termínu pro podání řádného kontrolního hlášení dobrovolně podat nulové kontrolní hlášení a tím se vyhnout případné výzvě k jeho podání.
Příjmy z prodeje cenných papírů
09.06.2017
Od daně je podle § 4 odst. 1 písm. x) zákona osvobozen příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond.
Osvobození se nevztahuje na příjem
– z úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
– z kapitálového majetku,
– z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.
Příjmy z budoucího převodu podílu v obchodní korporaci
08.06.2017
Osvobození se podle § 4 odst. 1 písm. s) zákona nevztahuje dále na:
– příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do 5 let od jeho nabytí, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od jeho nabytí,
– příjem z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto úplatného převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení této činnosti.
Příklad
Poplatník nepodnikatel uzavřel v době kratší než 5 let od nabytí účasti na společnosti s ručením omezeným smlouvu o smlouvě budoucí na převod účasti na společnosti s ručením omezeným, na základě které bude uzavřena smlouva o převodu účasti až po 5 letech od nabytí. Otázkou je, zda příjmy plynoucí ze smlouvy o smlouvě budoucí budou příjmy zdanitelné.
Příjmy plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na převod podílu ve společnosti s ručením omezeným, které poplatník obdrží do pěti let od nabytí obchodního podílu, budou příjmy zdanitelné, nevztahuje se na ně osvobození od daňové povinnosti. Příjmy plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na převod podílu ve společnosti s ručením omezeným, které poplatník obdrží po pěti letech od nabytí obchodního podílu, budou příjmy od daně osvobozené. V daném případě není rozhodující kdy byl budoucí převod účasti uskutečněn, ale zda poplatníkovi plynuly příjmy z tohoto převodu do pěti let nebo po pěti letech od nabytí podílu.
Příjmy z budoucího prodeje věci z hlediska daně z příjmů
08.06.2017
Zákon o daních z příjmů stanoví pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podmínky pro osvobození příjmů z prodeje jejich majetku od daně s tím, že zvláštní podmínky zákon stanoví pro případ osvobození příjmů z prodeje na základě smlouvy o smlouvě budoucí.
Příjmy z prodeje bytové jednotky a rodinného domu
Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem z prodeje:
– rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo
– jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku,
pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.
Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.