Senátoři schválili konsolidační balíček vlády, podepsat ho musí ještě prezident
13.11.2023
Vláda oproti původnímu plánu upravila například výnos obcí z daně z nemovitosti nebo zaměstnanecké benefity. Noviny se přesunuly do nižší 12% sazby DPH. Ozdravný balíček má letos do státního rozpočtu přinést úspory ve výši 94 miliard korun a po dvou letech pak 148 miliard korun. Konsolidační balíček zavádí pouze dvě sazby DPH, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. Balíček neobsahuje zdanění tichého vína.
Konsolidační balíček veřejných financí musí ještě schválit a podepsat prezident. Přehled nových změn:
Funkční měna – firmy budou moci vést účetnictví v cizí měně
• Možnost účtovat v EUR, USD, GBP od 1. 1. 2024
• Tato možnost se týká firem, které mají většinu transakcí v dané cizí měně
Zaměstnanecké benefity
• U vymezených daňových benefitů bude zavedeno souhrnné zastropování na úrovni poloviny průměrné mzdy
• V roce 2024 by měly benefity nepodléhat zdanění do částky 21 983 korun
• Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy maximálně za 1832 korun
Ponechání 100 procent výnosů daně z nemovitostí obcím
• Sazba daně se zvýší o 1,8 násobek
• Veškerý výnos daně z nemovitých věcí ale zůstane obcím, stát na ní nebude mít podíl
• Výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu přerozdělení příjmů u sdílených daní mezi státním rozpočtem a obcemi ve prospěch státu (10 mld. Kč)
Daň z nemovitých věcí u zemědělských pozemků
• Obcím se dává pravomoc, aby mohly pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady) zavést místní koeficient 0,5, tj. eliminovat u těchto pozemků zvýšení daně z nemovitých věcí
Přerozdělení výnosů daně z land-based hazardu
• Schéma: 55 procent státu, 22,5 procent obcím podle počtu povolených herních automatů na jejich území, 22,5 procent všem obcím podle počtu obyvatel
• Nemění se sazby zdanění hazardu navržené v balíčku – 35 procent loterie a herní automaty a 30 procent ostatní hazardní hry (např. kurzové sázky)
• Nadále platí, že stát obdrží 100 procent výnos z online hazardu
Valorizace minimální daně za herní automaty
• Zvýšení minimální daně za 1 herní automat na 13 400 Kč (z 9 200 Kč, kumulovaný index vs. poslední valorizace z r. 2016 činí 1,46)
Zjednodušení evidence dohod o provedení práce
• Návrh spočívá v odbourání některých administrativních povinností z původního návrhu na řešení dohod o provedení práce, které povedou k celkovému zjednodušení navrhovaného systému
• Podrobnosti připravuje MPSV
DPH
• Tištěné noviny budou daněny 12 procent sazbou DPH, stejně jako časopisy
• Menstruační potřeby, palivové dřevo, kojenecká voda, pleny nebo minerálka zůstávají ve vyšší sazbě DPH 21 procent
Změna postupného navyšování spotřebních daní z lihu
• Zkrácení období na 3 roky (2024 - 2026) z navrhovaných 4 let (2024 - 2027)
• Zvýšení daně ve schématu 10 + 10 + 5 procent (místo původního návrhu 10 + 5 + 5 + 5 procent)
Mírnější zavádění spotřební daně u alternativních nikotinových produktů (elektronických cigaret a nikotinových sáčků)
• Navrhuje se mírnější přístup u zdanění alternativních produktů
• Zavádí se 4letý postupný růst zdanění
• E-cigarety ve 4 letech: 2,5 + 5,0 + 7,5 + 10 Kč/1 ml náplně (místo zvýšení na 10 Kč/1 ml náplně v původním návrhu)
• U nikotinových sáčků se kromě 4letého časového plánu snižuje i cílová částka daně na 0,4 + 0,8 + 1,2 +1,7 Kč/g (namísto u 3,45 Kč/g v původním návrhu)
DPPO – Zdanění pouze realizovaných kurzových operací
• Týká se tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů, které dnes firmy musí dodaňovat, například má-li firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se dnes zdaňuje, nově bude tento nerealizovaný příjem daňově neúčinný
DPFO – včelaři
• Zůstane osvobození od daně z příjmu, který plyne z chovu včel (do 50 včelstev) v rozsahu 1000 Kč na 1 včelstvo
Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů
• Zrušení výjimky pro odměňování vybraným pracovníkům přechodné ustanovení zajistí, že se zrušení nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona
Méně významná opatření
• Zvýšení renty pro prezidenta po skončení funkce nebude navrhováno
• Blokové pokuty budou moci ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci
Ustanovení konsolidačního balíčku, která zůstávají:
Snížení národních dotací
• Podle vlády se z národních dotačních titulů stal byznys, který pokřivuje tržní prostředí ve prospěch velkých firem
• Dojde ke snížení dotací průřezově na většině ministerstev v celkové výši 54,4 miliardy korun
• Největší snížení čeká ministerstvo průmyslu a obchodu (20 miliard korun)
Změna podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti
• Kvůli minimální nezaměstnanosti v České republice se změní systém podpory v nezaměstnanosti prodloužením doby důchodového pojištění nezbytného pro přiznání nároku na podporu
Snížení státní podpory u stavebního spoření
• Státní podpora stavebního spoření se sníží na maximálně 1000 korun za rok
• Změna platí u stávajících i nových smluv
Zdražení dálniční známky
• Dojde ke zvýšení ceny dálniční známky ze stávajících 1500 korun na rok na 2300 korun za rok
• Cena dálniční známky bude pravidelně valorizována
• Nově se zavádí možnost jednodenní známky
• Obce dostanou víc peněz z pokut za přetížení kamionů, místo dosavadních 15 procent budou mít 30 procent. Mýtné taky bude nově zohledňovat emisní třídu vozu
Zvýšení daně z příjmů právnických osob
• Vláda navrhuje zvýšení daně z příjmů právnických osob ze stávajících 19 % na 21 %
• Současná sazba patří v EU mezi ty nižší, zvýšením dojde k přiblížení unijnímu průměru
(Zdroj: e.15.cz)
Otevřená cesta k úrokům ze zadržovaných odpočtů
12.10.2017
Nárok daňového subjektu na úroky ze zadržovaných nadměrných odpočtů opakovaně potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS), a to i přes nevoli Finanční správy. Generální finanční ředitelství (GFŘ) konečně připustilo, že tato judikatura není ojedinělá. Plošného automatického vyplácení úroků se ale plátci DPH nedočkají.
V důsledku speciální právní úpravy platné od 1. ledna 2015 úroková sazba prudce klesá k 1 % a bezúročná doba prověřování se prodlužuje na pět měsíců od zahájení prověřování. Nízká úroková sazba se od roku 2015 uplatní i u odpočtů, jejichž prošetřování bylo zahájeno dříve. Například nadměrný odpočet za září 2013, který byl vrácen začátkem prosince 2015, bude za celý kalendářní rok 2014 úročen sazbou 14,05 % ročně a za rok 2015 sazbou 1,05 %. Pro představu: při nadměrném odpočtu 1 mil. Kč by úrok za rok 2014 činil přes 140 tis. Kč, za rok 2015 potom méně než 10 tis. Kč. S účinností od 1. července 2017 by měl daňovému subjektu náležet úrok o něco vyšší (2 % + repo sazba) za období přesahující čtyři měsíce od konce lhůty pro podání daňového přiznání.
Proti výše nastíněné aplikaci různých úrokových sazeb v čase existuje celá řada protiargumentů. Ty podporují využití vyšší úrokové sazby rovněž při zadržování odpočtů v roce 2015 a v letech následujících. Výrazně vyšších úroků ze zadržovaných částek po roce 2014 by se však zřejmě plátce musel domáhat soudní cestou.
Kontrolní hlášení
11.10.2017
Povinnost podat kontrolní hlášení má plátce daně, tj. tuto povinnost nemá osoba povinná k dani, která dosud není plátcem daně, ani identifikovaná osoba, přestože tyto osoby mají podle § 101 za stanovených podmínek povinnost podávat přiznání k DPH.
Metodická informace GFŘ potvrzuje, že tato povinnost se vztahuje jak na plátce se sídlem v tuzemsku, tak i na plátce, kteří mají sídlo v jiném členském státě či ve třetí zemi. Plátce musel podle tohoto odstavce podat kontrolní hlášení, pokud uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění. Povinnost podat kontrolní hlášení má také plátce, který přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnostipodle § 92a zákona o DPH a kterému vznikla povinnost přiznat daň v ř. 10 nebo 11 přiznání k DPH.
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu podle § 101h odst. 1 zákona o DPH povinnost uhradit pokutu ve výši:
a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
c) 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení podle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
d) 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.
Podávání daňových přiznání a kontrolních hlášení
11.10.2017
Daňový subjekt může před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním.
V daňovém řízení se dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží. Daňový subjekt je podle daňového řádu povinen, zjistí-li, že daň má být vyšší než poslední známá daň, podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně. Daňový subjekt je oprávněn podat i dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené. Tato pravidla platí také pro podávání opravného a dodatečného přiznání k DPH.
Dlouhodobé ošetřovné
10.10.2017
Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.
Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které
a) došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení, a
b) je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že pojištěnec je
a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby,
b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo
d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je účast na pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila pojištěnci na předepsaném tiskopise písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče.
Na jeden kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jednomu pojištěnci.
U nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje. Stane-li se v průběhu poskytování dlouhodobé péče nezletilá ošetřovaná osoba plně svéprávnou, považuje se souhlas za udělený podle odstavce 1 tomu pojištěnci, který poskytuje ošetřované osobě dlouhodobou péči ke dni nabytí plné svéprávnosti.
Souhlas s poskytováním dlouhodobé péče lze odvolat pouze písemně. V tomto odvolání musí být uveden den skončení poskytování dlouhodobé péče. Dále musí být uveden podpis tohoto pojištěnce, kterým potvrzuje, že byl o odvolání souhlasu informován, a den, kdy byl informován, nebo podpis dvou svědků, kteří potvrdí, že tento pojištěnec byl o odvolání souhlasu informován. Odvolání souhlasu je účinné nejdříve ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec poskytující dlouhodobou péči o odvolání tohoto souhlasu informován. Na osoby svědků se použije § 39 občanského zákoníku obdobně.
Odvolání souhlasu pojištěnec bezodkladně předává tomu orgánu nemocenského pojištění, a je-li příslušníkem, služebnímu útvaru, který dlouhodobé ošetřovné vyplácí.
Nemůže-li ošetřovaná osoba psát, použije se obdobně pro udělení a odvolání souhlasu § 563 občanského zákoníku.
Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.