Televizní poplatek nově i pro domácnosti s internetem
17.05.2024
Počet domácností, které v Česku platí televizní poplatek, by se měl po přijetí mediálních novel zvýšit o 615 tisíc na 3,95 milionu. Vedle vlastníků televize nově budou mít povinnost hradit poplatek i všechny domácnosti s připojením k internetu. Těch jsou podle Českého statistického úřadu necelé čtyři miliony, tedy 87,5 procenta z celkového počtu domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva kultury a České televize.
Povinnost ohledně hrazení poplatku se podle návrhu zákona nebude, stejně jako u televizních přístrojů, vztahovat na každé zařízení, ale pouze na jeden mobilní telefon, tablet nebo počítač připojený k internetu v rámci domácnosti. O uživatelích internetového připojení by přitom měli Českou televizi na vyžádání informovat poskytovatelé připojení. Bude pak na České televizi, aby uživatele internetu přiměla poplatek platit. Ministerstvo kultury zároveň navrhuje od příštího roku zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun. Česká televize tím získá navíc v příštím roce 865 milionů korun. Letos televize předpokládá výnos z poplatků 5,7 miliardy korun. Český rozhlas předpokládá vlivem novely zvýšení počtu poplatníků během tří let o 250 tisíc až 300 tisíc ze stávajících 3,81 milionu. Zvýšení poplatku o desetikorunu na 55 Kč mu má příští rok přinést 331 milionů korun ke stávajícímu výnosu 2,06 miliardy korun. Návrhy novel musí schválit vláda a následně poslanci a senátoři. S účinností se počítá od začátku příštího roku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Termín pro podání daňového přiznání se blíží. Koho se týká a co se stane, když se zpozdíte?
31.03.2023
První zákonný termín pro podání přiznání k dani z příjmů se rychle blíží. Nejpozději do 3.4.2023 jej musí odevzdat všichni ti, kteří využívají „papírový“ způsob podání. Koho se to týká a kdo má naopak ještě čas? A v jaké situaci musí podat daňové přiznání poplatník v paušálním režimu?
Pokud poplatník nemá povinnost podat přiznání elektronicky a chce podat přiznání klasicky, tedy v papírové podobě, musí to stihnout do 3.4.2023. „Typicky jde například o zaměstnance, za kterého daňové přiznání nepodává jeho zaměstnavatel, dále pak nepodnikající osoby, které mají příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy (prodeje cenných papírů, kryptoměn a podobně),“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP. Pokud se tento poplatník rozhodne podat přiznání později, musí využít elektronické formy podání.
V případě, že poplatník podává elektronicky a již má přiznání hotové, může ho také podat do 3.4.2023 a nemusí čekat na nejzazší termín pro elektronické podání, tedy 2.5.2023. Výhodné to bude hlavně tehdy, pokud mu z přiznání vychází přeplatek. Ten mu totiž finanční úřad zašle dříve, než pokud by podal až v květnovém termínu.
Zvýšenou pozornost by povinnosti podat přiznání měli věnovat zejména ti, kteří byli v roce 2022 poplatníky v paušálním režimu. Samotná účast v paušálním režimu totiž ještě vůbec neznamená, že povinnost podat přiznání poplatník nemá, tedy, že daň je rovna paušální dani. „Naopak, podle našich zkušeností dochází často k případům, kdy poplatník v paušálním režimu musí podat daňové přiznání, a přitom o této povinnosti vůbec neví,” říká Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP, který doporučuje vznik povinnosti prověřit, pokud došlo k některé z uvedených situací:
• OSVČ se stala v průběhu roku 2022 zaměstnancem a podepsala prohlášení k dani,
• OSVČ měla příjmy ze samostatné činnosti v roce 2022 vyšší než 1 milion korun,
• Dosáhla za rok 2022 jiných příjmů než příjmů z podnikání (např. příjmů z nájmu nebo prodeje akcií, kryptoměn atd.) v součtu vyšších než 15 000 Kč nebo
• Stala se během roku 2022 plátcem DPH nebo jí vznikla jako plátci DPH registrační povinnost.
V případě, že se s podáním daňového přiznání opozdíte maximálně o pět pracovních dnů, sankce za pozdní podání nehrozí. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih pak činí 5 procent ze stanovené daně.
S pozdním podáním přiznání může být spojena i pozdní platba daně, za což může poplatník čelit úroku z prodlení. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Jeho výše je pak rovna výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
J
Nesprávné podání daňových přiznání přes datovou schránku hrozí u tisíců živnostníků
29.03.2023
Nesprávné podání daňových přiznání, které je pro podnikatele letos povinné elektronicky přes datovou schránku, hrozí u vyšších tisíců živnostníků. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Chce proto jednat s ministerstvem financí o vstřícném přístupu úřadů v odůvodněným případech. Navrhuje například prominutí pokuty.
Termín pro podání elektronického daňového přiznání je do 2. května. V listinné podobě ho lidé musí odevzdat do 3. dubna.
Elektronické daňové přiznání musí od letoška podávat všichni živnostníci s datovou schránkou zřízenou ze zákona. Finanční správa v této souvislosti upozornila, že živnostníci, kteří podali přiznání v papírové podobě, přestože měli zpřístupněnou datovou schránku, ho musí znovu co nejdříve podat elektronicky. Podle úřadů letos výrazně vzrostl počet lidí, kteří po zavedení povinných datových schránek zrušili svou živnost...
J
Daň z nemovitosti je v ČR v mezinárodním srovnávání nízká
16.03.2023
Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich by se ale změny daní měly řešit komplexně. Pozastavují se i nad způsobem představení návrhu na úpravu daně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) uvedl, že by zvýšení daně z nemovitosti mohlo být jedním z opatření ke snížení strukturálního schodku státního rozpočtu. "Změna daně z nemovitosti by měla být zasazena do kontextu celého daňového systému. V rámci něj jde o daň, která je z mezinárodního kontextu výjimečně nízká, ale není to jediná anomálie. Další je například výjimka ze spotřební daně pro tiché víno. Příprava změn daní by měla být komplexní záležitostí. Přístup, že dnes si vezmeme jednu daň a zítra se podíváme na jinou, není ideální," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
"Vláda se evidentně rozhodla jít cestou nejmenšího odporu a hledá tedy dodatečné peníze tam, kde proti tomu nelze mnoho namítat. Daň z nemovitosti u nás v mezinárodním srovnání skutečně je spíše nízká a vzhledem k inflaci již ztratila velkou část své původní reálné hodnoty. Navýšení na dvojnásobek zároveň nebude pro většinu majitelů nemovitosti představovat neúnosnou zátěž," míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Daň je stoprocentním příjmem obcí a Stanjura už dříve uvedl, že pro státní rozpočet je její výnos záporný, protože její výběr stojí stát 1,2 miliardy korun. Stanjura HN řekl, že jedním z návrhů na konsolidaci rozpočtu je zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti na dvojnásobek. Dodatečný výnos daně nad současnou výši by měl být příjmem státního rozpočtu. Stát by tak podle ministra získal šest až osm miliard korun. Hradil i Sobíšek považují očekávaný výnos za realistický odhad.
S
Prezident se rozhodl podepsat důchodovou novelu, musí ji dle něj ale přezkoumat ÚS
16.03.2023
Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Je ale nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud (ÚS), řekl na dnešní tiskové konferenci v Hrzánském paláci. Pokud by se opozice nakonec neobrátila v souvislosti s novelou na ÚS, učiní tak Pavel. Důchody mají při mimořádné červnové valorizaci vzrůst podle novely v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo průměrně o 1770 korun.
Kabinet snížení zdůvodnil snahou o stabilizaci veřejných financí v letošním roce i v dalších letech.
Pavel uvedl, že rozumí právním námitkám opozice, která je podle něj přesvědčena o tom, že vláda prosadila novelu protiústavním způsobem z důvodu retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně. "Skutečně v tomto případě byl použit sporným způsobem," řekl Pavel. V případě, že by Pavel novelu vetoval, Sněmovna by už pravděpodobně nestihla přehlasovat jeho postoj včas. Kabinet poukazuje na to, že předloha musí vyjít ve Sbírce zákonů do 22. března, což je poslední den pro vydání vládního nařízení k červnovému navýšení penzí podle platných pravidel.
S