Termín pro podání daňového přiznání se blíží. Koho se týká a co se stane, když se zpozdíte?
31.03.2023
První zákonný termín pro podání přiznání k dani z příjmů se rychle blíží. Nejpozději do 3.4.2023 jej musí odevzdat všichni ti, kteří využívají „papírový“ způsob podání. Koho se to týká a kdo má naopak ještě čas? A v jaké situaci musí podat daňové přiznání poplatník v paušálním režimu?
Pokud poplatník nemá povinnost podat přiznání elektronicky a chce podat přiznání klasicky, tedy v papírové podobě, musí to stihnout do 3.4.2023. „Typicky jde například o zaměstnance, za kterého daňové přiznání nepodává jeho zaměstnavatel, dále pak nepodnikající osoby, které mají příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy (prodeje cenných papírů, kryptoměn a podobně),“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP. Pokud se tento poplatník rozhodne podat přiznání později, musí využít elektronické formy podání.
V případě, že poplatník podává elektronicky a již má přiznání hotové, může ho také podat do 3.4.2023 a nemusí čekat na nejzazší termín pro elektronické podání, tedy 2.5.2023. Výhodné to bude hlavně tehdy, pokud mu z přiznání vychází přeplatek. Ten mu totiž finanční úřad zašle dříve, než pokud by podal až v květnovém termínu.
Zvýšenou pozornost by povinnosti podat přiznání měli věnovat zejména ti, kteří byli v roce 2022 poplatníky v paušálním režimu. Samotná účast v paušálním režimu totiž ještě vůbec neznamená, že povinnost podat přiznání poplatník nemá, tedy, že daň je rovna paušální dani. „Naopak, podle našich zkušeností dochází často k případům, kdy poplatník v paušálním režimu musí podat daňové přiznání, a přitom o této povinnosti vůbec neví,” říká Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP, který doporučuje vznik povinnosti prověřit, pokud došlo k některé z uvedených situací:
• OSVČ se stala v průběhu roku 2022 zaměstnancem a podepsala prohlášení k dani,
• OSVČ měla příjmy ze samostatné činnosti v roce 2022 vyšší než 1 milion korun,
• Dosáhla za rok 2022 jiných příjmů než příjmů z podnikání (např. příjmů z nájmu nebo prodeje akcií, kryptoměn atd.) v součtu vyšších než 15 000 Kč nebo
• Stala se během roku 2022 plátcem DPH nebo jí vznikla jako plátci DPH registrační povinnost.
V případě, že se s podáním daňového přiznání opozdíte maximálně o pět pracovních dnů, sankce za pozdní podání nehrozí. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih pak činí 5 procent ze stanovené daně.
S pozdním podáním přiznání může být spojena i pozdní platba daně, za což může poplatník čelit úroku z prodlení. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Jeho výše je pak rovna výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
J
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Billa zvýší mzdy o dva tisíce, přidává už potřetí za rok
07.09.2018
Supermarkety Billa zvýší od září mzdy zaměstnancům prodejen v průměru o 7,3 procenta. Navýšení tak dosáhne zhruba 2000 korun. Jde o třetí navýšení mezd společnosti za posledních 12 měsíců. Firma to uvedla v tiskové zprávě. Průměrnou mzdu ve svých prodejnách však společnost neuvedla.
Nejvyšší nárůst čeká pokladní a prodavače či prodavačky čerstvých úseků, kteří si polepší v průměru až o 2400 korun, uvedla Billa. Změny se dotknou více než 4000 zaměstnanců vybraných pozic. Od loňska se tempo růstu platů v tuzemských obchodech výrazně zvýšilo, mzdy navýšila většina velkých obchodních řetězců, některé vícekrát. Nutí je k tomu nedostatek provozních pracovníků a snaha udržet si ty stávající. odle odborů dosáhla průměrná mzda v českém maloobchodu letos 18 000 korun. Zahraniční obchodní řetězce platí zaměstnancům podstatně více než čeští obchodníci, rozdíl je v řádu tisíců korun, řekla ČTK tento týden prezidentka Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb (UZO) Renáta Burianová. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 31 851 korun.
Vláda podporuje navýšení platů ve veřejném sektoru
05.09.2018
Členové vlády podpořili návrh na zvýšení platů ve veřejné sféře. Od ledna příštího roku by se tak mělo zlepšit odměňování těchto pracovníků, které prosazovala jako jednu ze svých priorit také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Kompromis, který byl projednán také se zástupci odborů, zajistí přidání zejména pracovníkům s nízkými platy. Návrh počítá s přidáním 5 % do tarifní složky všem pracovníkům ve veřejném sektoru. V průměru se navýší mzdy o 8,1 %. U pedagogických pracovníků počítá návrh s navýšením o 10 % v tarifní složce. Dále ministerstvo financí poskytne rezortům další finanční prostředky na zvýšení platů mimo tarifní složky platu.
„Jsem ráda, že vláda došla k rozumnému kompromisu. Zvýšení platů lidem ve státním sektoru považuji za prioritu, kterou jsem prosazovala od nástupu do funkce ministryně. Státní zaměstnanci odvádějí pro stát důležitou práce, proto musí být spravedlivě odměněni, už jen kvůli své odbornosti. Jak jsem již několikrát uvedla, je třeba si také uvědomit, že vzdělanostní struktura ve státní správě je mnohem vyšší než v soukromém sektoru a to musí být zohledněno i v odměňování,“ uvedla po jednání ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Mimořádné kolo dotačního řízení MPSV pro rok 2018 v oblasti poskytování sociálních služeb
05.09.2018
V souladu s Metodikou Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností (dále jen „Metodika“) vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí mimořádný termín dotačního řízení, a to v termínu 4. 9. 2018 až 4. 10. 2018.
Mimořádný termín dotačního řízení je určen pro registrované poskytovatele sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností. Mimořádný termín je vypisován za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo k nepředpokládanému prokazatelnému výpadku jiných zdrojů financování, dále za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo v průběhu dotačního roku k prokazatelnému navýšení kapacity poskytované sociální služby, a dále za účelem navýšení odměňování pracovníků sociálních služeb za mimořádné pracovní výkony.
Dotační řízení MPSV je vyhlášeno v návaznosti na § 104 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Účel dotace
Dotaci lze v rámci tohoto mimořádného kola dotačního řízení poskytnout pouze za účelem dofinancování sociálních služeb, které se již zúčastnily prvního kola dotačního řízení na rok 2018, u kterých došlo k nepředpokládanému prokazatelnému výpadku jiných zdrojů financování, dále za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo v průběhu dotačního roku k prokazatelnému navýšení kapacity poskytované sociální služby, a dále za účelem navýšení odměňování pracovníků sociálních služeb za mimořádné pracovní výkony (poskytnuté prostředky doporučujeme poskytovatelům sociálních služeb využít na vyplacení mimořádných odměn svým zaměstnancům).
Dotaci lze poskytnout pouze poskytovateli sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách).
Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách).
Způsob poskytnutí dotace a žádost o poskytnutí dotace
Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, postup pro posouzení žádosti a stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace jsou uvedeny v Metodice.
Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Tato žádost pro rok 2018 musí být zpracována a podána výlučně prostřednictvím internetové aplikace.
O dotaci může požádat pouze ten poskytovatel sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo jde o poskytování sociální služby dle § 52 zákona o sociálních službách. Žádost o dotaci nelze podat v případě, že organizace doposud nemá oprávnění k poskytování příslušné sociální služeb (registraci) a/nebo není zapsána v registru poskytovatelů sociálních služeb.
Každý poskytovatel vyplňuje a podává pouze jednu žádost o dotaci. Tato žádost bude obsahovat údaje o všech registrovaných sociálních službách, pro které poskytovatel žádá o dotaci ze státního rozpočtu ve výše uvedeném programu podpory.
Termíny pro podávání žádostí
Mimořádnou žádost o dotaci pro rok 2018 je možné v aplikaci OK služby – poskytovatel zpracovat a podat v tomto termínu:
od 17. září 2018 do 24. října 2018.
Aplikace pro podávání žádostí pro rok 2018 je dostupná na portálu MPSV.
Díky novele zákona zajistí Ministerstvo práce a sociálních věcí pokračování lékařské posudkové služby
04.09.2018
Vláda schválila na svém jednání ve středu 22. srpna 2018 novelu
zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení předloženou Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ta řeší problémy v lékařské posudkové službě z důvodu nedostatku lékařů.
Díky úpravě zákona bude i nadále činnost této služby zajištěna. Hlavním problémem bylo omezení v zákoně o státní službě, který stanovuje maximální možný věk lékaře pro tuto činnost na 70 let.
Dalším zásadním faktorem byla končící výjimka u překročení věku 70 let k 31. prosinci 2018. Výjimka se týkala zhruba 100 posudkových lékařů. Hrozil tak od nového roku akutní nedostatek lékařských kapacit a došlo by k vážnému ohrožení nároků pojištěnců a osob se zdravotním postižením.
Ministerstvo práce a sociálních věci proto navrhlo novelizaci, která od1. ledna 2019 převede posuzování zdravotního stavu pro účely odvolacího správního řízení v oblasti nepojistných sociálních dávek z posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí na Českou správu sociálního zabezpečení.
To znamená, že místo posuzování odbornou komisí bude zdravotní stav posuzován lékařem České správy sociálního zabezpečení, což bude v praxi flexibilnější.
Dále se od 1. července 2019 převedou lékaři vykonávající posudkovou činnost z režimu zákona o státní službě do režimu zákoníku práce. Tito lékaři by svou činnost vykonávali na základě pracovněprávního vztahu, tedy i s využitím lékařů působících na podstatě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tento převod bude na bázi dobrovolnosti s tím, že pokud posudkový lékař požádá o uzavření pracovního poměru, musí s ním jeho dosavadní zaměstnavatel pracovní poměr uzavřít.
Výhodou tohoto návrhu je, že v pracovněprávních vztazích není žádný věkový limit a dále to, že sjednávání pracovněprávních vztahů je pružnější a umožňuje též širší využívání kratších pracovních úvazků, což též přispěje k většímu zájmu o činnost v lékařské posudkové službě