V ukončeném spoření lidem leží miliony korun
12.09.2022
Blíží se termín, kdy propadnou státu. Takzvaný II. pilíř důchodového spoření skončil už před šesti lety. Lidé si ovšem stále nevyzvedli více než 5,5 milionu korun, které leží na účtu Finanční správy ČR. Ta je opakovaně vyzývá, aby na své peníze nezapomněli a o jejich výplatu požádali co nejdříve. Už na konci příštího rok se totiž tyto finance převedou do státního rozpočtu bez náhrady. "Ke konci srpna evidujeme stále 1113 účastníků důchodového spoření, kteří si o své prostředky dosud nepožádali. Jedná se o nevyplacené prostředky v celkové výši 5 503 810 korun," upřesňuje zástupce generálního ředitele Finanční správy Jan Ronovský.
Podle něj je počet lidí, kteří peníze nevyzvedli, stále vysoký. Stejně jako částka, která na účtu zbývá. "A to i přesto, že účastníci byli jak penzijními společnostmi, tak finančními úřady o možnosti vyplacení tohoto přeplatku informováni," podotýká Ronovský. Za poslední rok se přihlásilo o své peníze pouze 183 lidí, kteří si vyzvedli skoro tři miliony korun. Jak upozorňuje Ronovský, nevyzvednuté prostředky z II. pilíře důchodového spoření mohou být vyplaceny pouze na základě podané žádosti o vrácení přeplatku u finančního úřadu v místě bydliště. "Správce daně přeplatek vrátí poplatníkovi do 30 dnů od podání žádosti. Informaci o existenci přeplatku poskytne místně příslušný finanční úřad. K vyplnění žádosti mohou lidé využít webovou aplikaci," dodává ředitel Ronovský.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Základní zásady a principy týkající se místního šetření
28.08.2018
• místní šetření je jedním z postupů, které má správce daně k dispozici při správě daní,
• v rámci tohoto postupu správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, je tak možné konstatovat, že slouží zejména k získávání informací v souvislosti s konkrétním daňovým řízením,
• místní šetření, na rozdíl od postupu k odstranění pochybností a daňové kontroly, nemá vliv na vyměření daně,
• v průběhu místního šetření může daňový subjekt podávat dodatečná daňová tvrzení,
• místní šetření nemá vliv na běh lhůty pro stanovení daně,
• místní šetření může správce daně provádět po celou dobu trvání daňového řízení,
• místní šetření může správce daně provádět i bez součinnosti s daňovým subjektem,
• v rámci místního šetření správce daně pouze vyhledává důkazní prostředky, nemá však oprávnění tyto důkazní prostředky hodnotit a vyvozovat odpovídající závěry, tj. zejména doměřit daň. Aby tak mohl učinit, musí zahájit daňovou kontrolu,
• na základě místního šetření ale může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud by tak daňový subjekt neučinil, může správce daně stanovit daň podle pomůcek,
•provedení místního šetření může být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb., v platném znění).
Daňový subjekt nesouhlasí s postupem správce daně při místním šetření
27.08.2018
V takovém případě má možnost podat stížnost podle § 261daňového řádu. Správce daně skutečnosti uvedené ve stížnosti prošetří, pokud je to vhodné nebo účelné prošetření stížnosti, také vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, jejichž výpověď může přispět k objasnění věci.
Je ale nutné zdůraznit, že prošetřování stížnosti není řízením, jehož výsledkem by bylo vydání rozhodnutí. Jedná se o samostatný procesní postup, který primárně slouží k nápravě vad úkonů správce daně a nevhodného chování úředních osob. Stížnost lez podat ústně do protokolu nebo písemným podáním. Pokud je podána písemně, potom platí, že je nutné toto podání posuzovat podle skutečného obsahu, bez ohledu na to, zda je jako stížnost označena či nikoliv. Podání stížnosti není vázáno na žádnou lhůtu, záleží tedy na stěžovateli, z logiky věci ale vyplývá, že by to mělo být co nejdříve po tom, kdy chybný postup či nevhodné chování úředních osob zjistí.
Daňový řád stanoví lhůtu pro vyšetření stížnosti v délce 60 dnů ode dne doručení příslušnému správci daně, je možné konstatovat, že se jedná o poměrně dlouhou lhůtu.
Použití režimu přenesení daňové povinnosti
24.08.2018
Pokud poskytuje plátce stavební nebo montážní práce osobě, která není plátcem, použije běžný režim pro uplatnění DPH. V běžném režimu má povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.
V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, který poskytl zdanitelné plnění povinen do patnácti dnů po uskutečnění zdanitelného plnění vystavit daňový doklad. Tento daňový doklad musí obsahovat základní náležitosti daňového dokladu a navíc sdělení „daň odvede zákazník“. Daňový doklad vystavený plátcem na zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nemusí obsahovat sazbu daně a výši daně. Za správnost uplatněné daně odpovídá plátce, který zdanitelné plnění přijal.
Stanovení základu daně při poskytnutí stavebních a montážních prací
23.08.2018
Podle § 36 odst. 3 písm. e) zákona o DPH zahrnuje základ daně při poskytnutí stavebních a montážních prací, provedených v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací nebo s opravou již dokončené stavby, materiál, stroje a konstrukce, které se do stavby jako její součást montážními nebo stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.
V rámci různých oprav a rekonstrukcí se jedná například o zabudování kuchyňských linek, vnitřních rozvodů studené a teplé vody, vnitřních odpadových šachet, vnitřních rozvodů elektroinstalace, včetně nástropních a nástěnných svítidel, rozvodů zabezpečovacích a bezpečnostních zařízení, klozetů, van, umyvadel, dřezů, baterií, kuchyňských odsavačů par, karem, boilerů, ústředního vytápění včetně kotlů, krbů, tepelných čerpadel, vestavěného nábytku, protipožárního zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, technologií osobního výtahu, centrálních vysavačů, klimatizačního zařízení, dále u obkladů stěn a stropů, při zabudování okenic, mříží, žaluzií, rolet, markýz, pevně spojené podlahové krytiny apod.