Zvýšení příspěvku na péči ve III. a IV. stupni míry závislosti
18.12.2018
Schválením senátní novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, dojde v roce 2019 ke zvýšení příspěvku na péči ve IV. stupni závislosti (úplná závislost) na 19 200 Kč u osob (shodně dospělých i dětí) nevyužívajících pobytové sociální služby.
V souvislosti s tímto zvýšením dochází od 1. července 2019 také ke zvýšení příspěvku na péči ve III. stupni závislosti o 4 000 Kč u osob nevyužívajících pobytové sociální služby, u dospělých to je na 12 800 Kč, u dětí na 13 900 Kč.
Zvýšením příspěvku na péči dojde k posílení finančních zdrojů jeho příjemců a tím ke snížení tlaku na poskytování pobytových sociálních služeb. Tyto osoby budou moci déle zůstat ve svém přirozeném sociálním prostředí a využívat terénní a ambulantní služby.
Účinnost u příspěvku ve IV. stupni nastává prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, u III. stupně je účinnost stanovena dnem 1. července 2019.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Pomoc v hmotné nouzi
17.12.2018
Poslanecká sněmovna přijala změnu zákona č. 111/2006 Sb., o dávkách pomoci v hmotné nouzi ve znění navrženém Senátem. Senioři nad 70 let, invalidé, osoby závislé na pomoci druhé osoby či klienti v pobytových sociálních službách a další zranitelné osoby už nebudou dostávat část příspěvku v poukázkách.
Nově se tedy dávky nebudou vyplácet poukázkami v případech, kdy výše příspěvku na živobytí nepřesáhne 500 Kč a v následujících specifických případech, kdy je příjemce nebo osoba společně s ním posuzovaná osobou, která poskytuje péči podle § 3 odst. 1 písm. a) bodu 5 nebo osobou, které:
1. jsou poskytovány pobytové sociální služby
2. je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc,
3. byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena svéprávnost,
4.. byl přiznán příspěvek na péči ve III. stupni (těžká závislost) nebo ve IV. stupni (úplná závislost), a to ode dne právní moci rozhodnutí o přiznání této dávky, nebo v případě, že se jedná o osobu starší 70 let,
5. byla přiznána invalidita III. stupně,
6. nebo v případech, kdy se jedná o důvody hodné zvláštního zřetele.
Novela zákona byla dne 11. prosince 2018 podepsána prezidentem republiky a nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Informace o minimální mzdě od 1. ledna 2019
13.12.2018
Vláda ČR přijala na svém jednání dne 20. listopadu 2018 nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým došlo ke změně nařízení č. 567/2006 Sb. („o minimální mzdě“). S účinností od 1. ledna 2019 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy o 1 150 Kč na 13 350 Kč za měsíc, resp. o 6,60 Kč na 79,80 Kč za hodinu.
1. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění od 1. ledna 2019 - viz https://www.mpsv.cz/files/clanky/31799/NV_567_2006__UZ__1_1_19_.pdf).
2. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě. V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy.
V nepodnikatelské sféře (veřejných službách a správě) se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.
3. Výše hrubé minimální mzdy
Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 13 350 Kč za měsíc nebo 79,80 Kč za hodinu.
4. Minimální mzda a délka pracovní doby
Výše minimální mzdy uvedená v nařízení vlády se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Podle § 79 zákoníku práce však mohou mít zaměstnanci stanovenou i jinou týdenní pracovní dobu. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v podzemí a zaměstnanců pracující v nepřetržitém nebo třísměnném pracovním režimu činí 37,5 hodiny týdně. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí 38,75 hodiny týdně. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může obsahovat také kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. měsíc. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby odvodí zaměstnavatelé ze základní hodinové sazby podle vzorce:
MMx = MMz krát k
k = 40 / x
MM = minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu
z = 40 hodin
x = jiná stanovená týdenní pracovní doba, například 37,5 hodin
Výpočet:
MM37,5 = 79,80 krát k
k = 40 / 37,5 = 1,0667
MM37,5 = 79,80 krát 1,0667 = 85,12266 zaokrouhleno na 85,10 Kč
Příklady minimální mzdy podle délky stanovené týdenní pracovní doby
Týdenní pracovní doba v hodinách Minimální mzda v Kč/hod (zaokrouhleno na 10 hal.)
40 79,80
38,75 82,40
37,5 85,10
Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednánu kratší pracovní dobu (§ 80 zákoníku práce) nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se minimální mzda snižuje úměrně odpracované době. Například zaměstnanci organizace se 40 hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobou, jehož týdenní pracovní doba je sjednána pouze na 20 hodin týdně, nenáleží minimální mzda ve výši 13 350 Kč, ale pouze ve výši 6 675 Kč za měsíc.
5. Doplatek do výše minimální mzdy
Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Do dosažené mzdy nebo platu rozhodného pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnují všechna mzdová plnění, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Do mzdy (platu) se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost.
6. Kontrola odměňování minimální mzdou
Kontrolní činnost v dodržování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování zaměstnanců vykonává Státní úřad inspekce práce a jemu podřízené oblastní inspektoráty práce podle místa výkonu pracovní činnosti na základě zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (http://www.suip.cz/).