Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí
13.09.2024
Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.
Pacienti v Česku mají mít nově garantovánu základní síť lékařské pohotovostní služby. Odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb současně přejde z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny, které mají více kompetencí k zajištění náležité dostupnosti zdravotních služeb. Počítá s tím návrh novely zákona o zdravotních službách, který projednala a schválila vláda Petra Fialy. Přesun agendy bude znamenat výrazné odbourání administrativní zátěže krajských úřadů. Pohotovosti budou muset být součástí každého urgentního příjmu.
Novela také navyšuje pokuty zdravotnickým zařízením až na jeden milion korun, pokud budou pacientům účtovat nezákonné poplatky nebo po nich požadovat úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. V zákoně také bude nově zakotvena pozice nemocničního ombudsmana či institucionálně ukotveno poskytování duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních.
Vláda schválila také návrh novely zákona o sociálních službách. Hlavním cílem novely je sjednotit rozhodovací proces o pojistných a nepojistných sociálních dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. V současnosti o pojistných dávkách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, zatímco o nepojistných Úřad práce ČR. Vláda v novele navrhuje, aby obě agendy přešly spolu s agendou vydávání průkazů osoby se zdravotním postižením pod Českou správu sociálních zabezpečení. Tím se výrazně uleví pracovištím Úřadu práce, vytvoří se podmínky pro digitalizaci procesů i pro efektivnější správní řízení.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Nezaměstnanost v Česku v únoru klesla na 3,2 procenta
11.03.2019
Nezaměstnanost v únoru po dvouměsíčním růstu klesla na 3,2 procenta z lednových 3,3 procenta. Bez práce bylo 241 417 lidí, což je nejnižší únorová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na 333 111. Oznámil to dnes Úřad práce ČR. Loni v únoru byla míra nezaměstnanosti 3,7 procenta.
Vývoj na trhu práce odpovídá podle generální ředitelky úřadu práce Kateřiny Sadílkové dlouhodobé situaci i ročnímu období. Začínají sezonní práce zejména ve stavebnictví, gastronomii, zemědělství, lesnictví nebo cestovním ruchu. "Zároveň v horských střediscích stále trvá zimní turistická sezona. V nadcházejících měsících by mohla nezaměstnanost s největší pravděpodobností i nadále klesat," uvedl Sadílková. "Český trh práce tak zůstává extrémně utažený. A to ještě nejsme na dně. Svého minima nezaměstnanost dosáhne zřejmě letos na jaře, kdy by měla poklesnout až na 2,5 procenta," uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Poté začne opět opatrně růst, na konci roku by měla dosáhnout 3,1 procenta. Sehnat volnou pracovní sílu tak podle ní pro firmy zůstane obtížné i letos. Nedostatek zaměstnanců tak zůstane hlavní bariérou pro další rozšiřování výroby. Trpět bude především sektor stavebnictví, ušetřen nezůstane ale ani zbytek ekonomiky, dodala. Nejnižší nezaměstnanost zůstává v Praze, kde podíl lidí bez práce činí 1,9 procenta. Naopak nejvyšší je znovu v Moravskoslezském kraji, a to 4,8 procenta. Mezi okresy je na tom nejlépe Praha-východ s nezaměstnaností 1,2 procenta a Rychnov nad Kněžnou s 1,4 procenta. Na opačném konci je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta a Znojemsko se 6,6 procenta. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti v únoru zaznamenalo 65 okresů, vzrostla ve 12 regionech.
I důchodci musí platit daně
08.03.2019
Podle Českého statistického úřadu loni v Česku pracovalo skoro půl milionu osob starších 60 let. To je o 30 tisíc víc než na konci roku 2017. Penzisté si rádi přivydělají k důchodu ať už formou brigády, částečnými úvazky, ale i podnikáním.
S přivýdělkem většinou vzniká povinnost podávat daňové přiznání. A na to už řada důchodců nemyslí. V dalším díle přehledného daňového seriálu Aktuálně.cz poradíme, kdy musí daně platit a kdy naopak dostanou peníze zpět. Kdo rozhodně nemusí podávat daňové přiznání, jsou důchodci, kteří pobírají pouze starobní důchod, nemají jiné příjmy a jejich penze není vyšší než 439 200 Kč za rok, což odpovídá částce 36 600 korun měsíčně.
Zdanění Googlu bude ve Francii platit od příštího roku
06.03.2019
Už několik let se ve Francii diskutuje o zavedení zvláštní daně pro internetové giganty, jako je Google nebo Facebook. Od příštího ledna bude právě Francie první v Evropské unii, jež se k tomuto kroku odhodlá. Tříprocentní daň z obratu v zemi by mohla do státní kasy vynést až 500 milionů eur, tedy v přepočtu 12,8 miliardy korun ročně, uvedl v rozhovoru pro list Le Parisien francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
"Daňový systém 21. století musí být postaven na tom, co má dnes hodnotu. A to jsou data," prohlásil Le Maire. Dodal, že zdanění internetových gigantů je také záležitostí "daňové spravedlnosti". Podle jeho slov platí o 14 procentních bodů nižší daně než střední a malé evropské podniky. Paříž už má přesnější plán, jak bude daň vypadat. Dotkne se všech technologických podniků, jejichž globální obrat dosáhne alespoň 750 milionů eur, z toho ve Francii nejméně na 25 milionů eur.
Děti nebudou muset začít platit pojištění
04.03.2019
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připouští, že její návrh změnit systém zdravotního pojištění možná neuspěje. V neděli to uvedla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že jeho strana přijde s vlastním návrhem, který bude férovější.
ílem změn je podle ní nastavení systému, který nebude závislý na ekonomickém cyklu. Ministerstvo financí v pracovním materiálu uvažuje o tom, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přestat platit zdravotní pojištění za státní pojištěnce. TOP 09 chce přeložit vlastní protinávrh. "Chtěla bych říct všem důchodcům, dětem, studentům, rodičům na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, nezaměstnaným, kteří jsou v registru nezaměstnaných, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo financí o tom, že oni by platili pojištění," uvedla v neděli ministryně Alena Schillerová. Pokud její návrh, který označila za pracovní, neprojde, nedává podle ní smysl rušit od roku 2021 superhrubou mzdu. Zrušení superhrubé mzdy označil v pátek za velké riziko předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček. Bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek v neděli uvedl, že TOP 09 přijde s vlastním návrhem, který bude férovější.