Vláda schválila novelu zákoníku práce. O 1. ledna se mají měnit výpovědi i zkušební doba
26.08.2024
Vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu zákoníku práce, která výrazně mění vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Odbory však novelu ostře kritizují, tvrdí, že jde ve prospěch zaměstnavatelů a nezohledňuje nerovnost mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jedním z hlavních bodů kritiky je změna ve výpovědní době, která nově začne běžet od okamžiku výpovědi místo od prvního dne následujícího měsíce, což může zkrátit výpovědní dobu až o měsíc.
Od ledna se prodlouží zkušební doba pro řadové zaměstnance na čtyři měsíce a pro vedoucí pracovníky na osm měsíců. Výpovědní doba se naopak zkrátí. Nezletilí budou mít možnost pracovat na letní brigádě již od čtrnácti let místo dosavadních patnácti let, jak bylo předtím.
Odbory kritizují novelu zákoníku práce také za prodloužení zkušební doby, což podle nich zvyšuje období nejistoty pro zaměstnance. Ministerstvo práce uznává tento problém, ale zároveň tvrdí, že novela přináší i výhody. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůrazňuje, že novela zavádí novou povinnost pro zaměstnavatele, kteří musí uchovat rodičům jejich pracovní místo až do dvou let věku dítěte, což je prodloužení oproti dosavadním šesti měsícům. Nově budou mít rodiče také možnost pracovat během rodičovské dovolené na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti.
Novela zákoníku práce umožňuje nezletilým školákům chodit na letní brigády od čtrnácti let, ale pouze se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců. Jejich pracovní doba bude omezená na maximálně 35 hodin týdně, práce bude muset být lehká a zakázaná bude noční práce.
Další změny novely zahrnují i úpravy týkající se výplaty v cizí měně. Nově budou mít na tuto možnost nárok nejen lidé pracující v zahraničí, ale také cizinci pracující v Česku a Češi, kteří žijí v zahraničí nebo mají tam rodinu.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Na letošní růst platů ve veřejném sektoru nejsou ve vládní rezervě peníze, hledají je resorty
26.08.2024
Prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna. V televizi Prima CNN to řekl premiér Petr Fiala. Uvedl, že státní rozpočet pro příští rok by měl hospodařit se schodkem 231 miliard korun a školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc.
Ministerstvo práce navrhlo zvednout od příštího měsíce základ výdělku o sedm procent, nebo o deset procent části pracovníků veřejného sektoru a zaměstnancům státu. Potřeba by na to bylo do konce roku asi 4,6 miliardy korun, nebo 6,6 miliardy navíc. Odboráři žádají přidání o deset procent pro všechny ve veřejné sféře. Podle předáků na to ministerstva peníze ve svých pokladnách mohou najít. Zástupci vlády a odbory o tom budou jednat v úterý, kdy by měli uzavřít výslednou dohodu. O případném zářijovém růstu tarifů by vláda pak měla rozhodovat ve středu.
"My opravdu peníze v tuto chvíli nemáme… Prostředky nejsou na navýšení objemu platů, ale hledáme prostředky v jednotlivých resortech na navýšení tarifů," uvedl premiér. Podotkl, že rozpočtová rezerva slouží k pokrytí výdajů v mimořádných situacích a stát ji využil třeba při řešení potíží v hutní společnosti Liberty Ostrava. Úřady práce vyplácejí náhradu výdělků tamním zaměstnancům, podle dřívějších informací by to mělo stát kolem 1,3 miliardy korun.
Podle premiéra se zvýšením sumy na platy počítá rozpočet na příští rok. Výdělky by se měly zvednout od ledna. "Je shoda, že to uděláme," řekl předseda vlády. Fiala řekl, že rozpočet by měl příští rok hospodařit s deficitem 231 miliard korun. Pro letošek je to 252 miliard korun. Posílit by se měly v roce 2025 i finance na školství. "Příští rok tam bude minimálně nárůst o deset miliard korun," uvedl Fiala.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda schválila novou výši započitatelných nákladů na bydlení
19.07.2024
Dojde také ke sjednocení částek pro byty v evidenci i mimo ni. Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské občany, kteří hledají útočiště před ruskou agresí na Ukrajině. Zároveň usiluje o to, aby byla posílena jejich samostatná participace na úhradě základních životních potřeb včetně bydlení. Nyní mají někteří uprchlíci možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, od 1. září 2024 ale budou související podmínky upraveny. MPSV proto ve spolupráci s dalšími odborníky připravilo návrh, kterým podpoří tyto cizince i po skončení bezplatného nouzového ubytování. Pro zranitelné osoby bude nová částka činit 6 000 Kč měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 Kč měsíčně.
Možnost bydlení v nouzovém ubytování čekají od 1. září 2024 změny. Bezplatné ubytování bude poskytováno všem cizincům s dočasnou ochranou nejvýše na dobu 90 dní od udělení první dočasné ochrany. Změna se bude týkat také zranitelných osob, které po 90 dnech od udělení první dočasné ochrany již nebudou mít na toto bezplatné nouzové ubytování nárok.
„Vzhledem k tomu, že velkou část uprchlíků z Ukrajiny tvoří matky s dětmi, daná úprava bude mít pozitivní dopad právě na tuto skupinu. V souvislosti s plánovaným ukončením bezplatného nouzového ubytování pro cizince je toto řešení pomocnou rukou pro ty, kteří si z objektivních důvodů nemohou zabezpečit základní životní potřeby sami. Zároveň považujeme za nutné motivovat cizince s dočasnou ochranou, aby si hledali bydlení i mimo nouzové ubytování, a to právě na otevřeném trhu s bydlením,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Nová výše započitatelných nákladů bude stanovena bez ohledu na to, zda se jedná o bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a smluv či nikoliv. Stále však zůstává rozdělení, zda se jedná či nejedná o zranitelné osoby, a zachovává se také počet uznatelných osob v okruhu společně posuzovaných osob, kdy jsou přednostně posuzovány zranitelné osoby. Maximální počet osob je stále 5. Sjednocením částek pro byty v evidenci a ostatní ubytování lze mnohem lépe reflektovat ceny v těch zařízeních, vůči kterým je dávka v současnosti podhodnocena. Účinnost nového vládního nařízení je plánována na 1. srpna 2024.
S
Česko letos snížilo bývalým komunistickým promenintům důchody
12.06.2024
Důchody se budou znovu zvyšovat v lednu 2025 při pravidelné valorizaci. V Česku však existuje i skupina lidí, jimž se už mohla výše penze v dosavadním průběhu letošního roku snížit. Od letošního března by měli dostávat méně peněz bývalí komunističtí funkcionáři, kteří zastávali některou z funkcí vymezených zákonem. Poslanecká sněmovna schválila příslušnou novelu zákona předloni na podzim. Odhady byly takové, že snížení důchodů se bude týkat asi tří tisícovek lidí.
Předkladatelé tehdy uvedli, že jde zejména o symbolický krok, protože cílem není znatelný propad životní úrovně dotčených osob. Podle webu Českého rozhlasu se někdejším komunistickým prominentům odečetlo 300 korun za každý i započatý rok ve funkci. Pokud tedy někdo takový před letošním březnem pobíral měsíční důchod ve výši 25 tisíc korun a ve funkci strávil deset let, jeho důchod se snížil o tři tisíce korun. Výše penze však nesmí klesnout pod sociálně únosnou mez, která činí 18 674 korun. Penze se v Česku naposledy zvyšovaly k 1. lednu 2024. Základní výměra starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu se pro letošní rok zvýšila o 360 korun na 4400 korun měsíčně. Valorizace proběhla podle nových pravidel, kdy je výpočet růstu cen odvozen pouze z indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců.
O výši příští valorizace, která proběhne v lednu, by mělo být jasno v létě. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. Ministerstvo však v dubnu zdůraznilo, že zatím jde jen o prozatímní odhady.
S
Růst mezd překonal očekávání trhu, víc si polepšili vysokopříjmoví zaměstnanci
10.06.2024
Růst mezd v Česku v prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu a může podpořit další růst spotřeby, která v letošním roce potáhne českou ekonomiku. Shodují se na tom oslovení analytici. Zároveň ale upozorňují, že růst mezd nebyl rovnoměrný, víc si polepšili vysokopříjmoví zaměstnanci. Návrat k reálnému růstu mezd navíc nepokryl jejich dvouletý propad. V současnosti se kupní síla průměrné mzdy pohybuje na úrovni počátku roku 2018. "Meziroční růst průměrné mzdy v letošním prvním kvartálu dosáhl sedm procent, což bylo téměř srovnatelné tempo s loňským posledním čtvrtletím.
Vzhledem k dramatickému zpomalení inflace ovšem toto nominální tempo stačilo na přírůstek reálné mzdy o 4,8 procenta, tedy nejvíc od druhého kvartálu 2021," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Doba hájení zaměstnavatelů kvůli obavám z nejistého vývoje inflace skončila a tlak na mzdové náklady letos poroste. Jen do konce letních prázdnin si o více peněz řekne pětina zaměstnanců a oproti loňsku výrazně rostou i požadavky na benefity, nejvíce o příspěvky na stravování, na volnočasové aktivity a dovolenou," řekl generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.
Růst reálných mezd podle analytiků podporuje i výkon celého hospodářství. "Obnovení reálného růstu mezd je zásadním faktorem pro oživení domácí poptávky, které je letos hlavním pilířem růstu HDP při nevýrazném výkonu německého hospodářství. Brzdou však je fiskální konsolidace a příliš pomalé snižování úrokových sazeb. Mzdy tedy hrají stěžejní roli v letošním vývoji české ekonomiky," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale upozornil, že mediánová nominální mzda vzrostla jen o 5,5 procenta. "Citelné zaostávání mediánové mzdy naznačuje, že silnější číslo prvního čtvrtletí bylo taženo patrně výraznějšími mzdami a odměnami vysokopříjmových zaměstnanců," uvedl.
Na rozdíl ve vývoji mezd mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců i v dlouhodobém horizontu upozorňuje hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "Průměrná reálná hrubá mzda se aktuálně nachází na stejné úrovni jako v prvním čtvrtletí roku 2018, tedy před dlouhými šesti lety. Středně- a vysokopříjmoví zaměstnanci na tom přesto jsou lépe než tehdy díky zrušení superhrubé mzdy a tedy zvýšení čistých výdělků. To se ovšem netýká nízkopříjmových, jimž tato politika prakticky nijak neprospěla. Právě nízkopříjmoví mají přitom nejvyšší sklon ke spotřebě a jejich zchudnutí tedy pociťuje celá ekonomika," sdělil Hradil.
Analytici se také shodují, že rychlejší než očekávaný růst mezd může působit jako proinflační faktor. Podle nich lze proto očekávat, že bankovní rada České národní banky na červnovém jednání zpomalí tempo uvolňování měnové politiky a sníží základní úrokovou sazbu jen o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)