Vláda schválila novou výši započitatelných nákladů na bydlení
19.07.2024
Dojde také ke sjednocení částek pro byty v evidenci i mimo ni. Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské občany, kteří hledají útočiště před ruskou agresí na Ukrajině. Zároveň usiluje o to, aby byla posílena jejich samostatná participace na úhradě základních životních potřeb včetně bydlení. Nyní mají někteří uprchlíci možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, od 1. září 2024 ale budou související podmínky upraveny. MPSV proto ve spolupráci s dalšími odborníky připravilo návrh, kterým podpoří tyto cizince i po skončení bezplatného nouzového ubytování. Pro zranitelné osoby bude nová částka činit 6 000 Kč měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 Kč měsíčně.
Možnost bydlení v nouzovém ubytování čekají od 1. září 2024 změny. Bezplatné ubytování bude poskytováno všem cizincům s dočasnou ochranou nejvýše na dobu 90 dní od udělení první dočasné ochrany. Změna se bude týkat také zranitelných osob, které po 90 dnech od udělení první dočasné ochrany již nebudou mít na toto bezplatné nouzové ubytování nárok.
„Vzhledem k tomu, že velkou část uprchlíků z Ukrajiny tvoří matky s dětmi, daná úprava bude mít pozitivní dopad právě na tuto skupinu. V souvislosti s plánovaným ukončením bezplatného nouzového ubytování pro cizince je toto řešení pomocnou rukou pro ty, kteří si z objektivních důvodů nemohou zabezpečit základní životní potřeby sami. Zároveň považujeme za nutné motivovat cizince s dočasnou ochranou, aby si hledali bydlení i mimo nouzové ubytování, a to právě na otevřeném trhu s bydlením,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Nová výše započitatelných nákladů bude stanovena bez ohledu na to, zda se jedná o bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a smluv či nikoliv. Stále však zůstává rozdělení, zda se jedná či nejedná o zranitelné osoby, a zachovává se také počet uznatelných osob v okruhu společně posuzovaných osob, kdy jsou přednostně posuzovány zranitelné osoby. Maximální počet osob je stále 5. Sjednocením částek pro byty v evidenci a ostatní ubytování lze mnohem lépe reflektovat ceny v těch zařízeních, vůči kterým je dávka v současnosti podhodnocena. Účinnost nového vládního nařízení je plánována na 1. srpna 2024.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Daň z nemovitosti se blíží
10.05.2023
Finanční správa v těchto dnech rozesílá informace k dani z nemovitých věcí. Zatímco dříve byla standardem složenka, je tato forma nyní na ústupu.
Pokud patříte mezi poplatníky, kterým byla ze zákona začátkem roku 2023 zřízena datová schránka, informace pro placení daně na rok 2023 vám již nejspíše byly zaslány jejím prostřednictvím. „Pozor, v tomto případě je jedno, zda je schránka zřízena pro podnikatele či fyzickou osobu. Typ datové schránky není rozlišován,“ upozorňuje Jana Melicharová, daňová poradkyně ze společnosti KODAP. Takto zaslané informace jsou shodné s těmi na poštovních poukázkách, včetně QR kódu pro rychlé uhrazení daně.
Jestli jste si v minulosti zažádali o zasílání těchto údajů do e-mailové schránky, potřebné informace vám dorazí tam. V případě, že pro placení daně využíváte SIPO, úhrada proběhne standardně v souladu s podmínkami České pošty. Poplatníci využívající portál MOJE DANĚ naleznou potřebné údaje v sekci „Nastavení a informace o subjektu“. Informace pro placení daně zasílané prostřednictvím datové schránky, e-mailu či portálu MOJE DANĚ by měly být poplatníkům v těchto dnech již doručeny.
Pokud se vás žádný z výše uvedených způsobů doručení netýká, obdržíte potřebné informace ve formě poštovní poukázky A. „Ty jsou rozesílány postupně a nejpozději by měly do poštovních schránek dorazit 25. května. V případě, že ani k tomuto datu složenku neobdržíte, je vhodné kontaktovat územní pracoviště místně příslušného finančního úřadu, případně prověřit, zda nemohla být informace o úhradě doručena jiným způsobem,“ říká Jana Melicharová ze společnosti KODAP. Poplatníkům, kteří vlastní nemovité věci v územní působnosti více krajů nebo platí daň vyšší než 5000 Kč, bude doručen odpovídající počet složenek. Složenek se také týká další letošní novinka. Nově již nejsou zasílány bezplatné daňové složenky, ale pouze poštovní poukázky typu A. Poplatníka, který daň hradí jejich prostřednictvím, tak čeká povinnost uhradit související poplatek přinejmenším 52 korun. Snazší a levnější je tak například bezhotovostní převod z bankovního účtu prostřednictvím uvedeného QR kódu.
Nepřesáhne-li výše daně 5000 Kč, je celá částka daně splatná do 31. května. V případě, že je daň vyšší, může jí poplatník buď uhradit do 31. května naráz nebo ve dvou splátkách do 31. května a do 30. listopadu (v případě podnikatelů v zemědělství do 31. srpna a 30. listopadu).
S
Vláda chystá vyšší DPH na pivo a spotřební daň na víno
10.05.2023
Škrty, vyšší odvody, zdražování a zvyšování DPH. Takové návrhy změn se na nás valí ze všech stran. Podle návrhu ministerstva financí by se zvýšení sazeb DPH na 21 procent dotklo například vodného a stočného, tepla, točeného piva nebo ubytovacích služeb.
Podle aktuálního návrhu by mohlo zdražit i pivo, ale jen to točené, a to docela znatelně. Momentálně spadá točené pivo v restauraci do kategorie 10 % DPH. Kdyby návrh prošel, sazba by se zvýšila na 21 procent. Zlevnit by díky sníženému DPH z 15 na 14 procent mohly některé potraviny, nealkoholické nápoje, zdravotnické pomůcky, stavební práce či dětské sedačky. “Z hlediska dopadů na peněženky občanů bude poměrný znatelné zejména zvýšení vodného a stočného. Jedná se o služby související se základními životními potřebami. Pokud jde o zvýšení cen piva či vína, ty jsou u nás jedny z nejnižších v Evropské unii. Pokud by zvýšení cen alkoholu mělo vést ke snížení jejich spotřeby, mělo by to zřejmě pouze kladný efekt, protože v spotřebě alkoholu nejen v EU ale i ve světě neblaze vynikáme,” komentuje navrhované změny Michal Jelínek, partner V4 Group.
I ti, kteří více holdují vínu než pivu, budou muset nejspíš sáhnout hlouběji do peněženek. V České republice totiž máme nulovou spotřební daň na víno. Národní ekonomická rada navrhuje, aby spotřební daň na víno byla ve výši 10 až 23 korun za litr. Podle ministra zdravotnictví by vinaři měli být realisté, protože ať se jim to líbí nebo ne, spotřební daň na víno jednou bude. Naopak proti zavedení spotřební daně na víno je ministr zemědělství.
Momentálně jsou sazby DPH tři, a to 10, 15 a 21 procent. Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhuje, aby sazby byly jen dvě, tedy základní 21 procent a jedna snížená 14 procent.
S
Zvyšme daně hlavně bohatším zaměstnancům, navrhli analytici
28.04.2023
Zatímco vláda svůj návrh na záchranu státního rozpočtu ještě připravuje, výzkumníci PAQ Research s ekonomy IDEA představili vlastní plán. Počítá s vyšším zdaněním zaměstnanců, přičemž zachovává úlevy pro ty s nižšími příjmy. Analytici přicházejí ve svých propočtech se dvěma variantami.
První varianta nazvaná vyvážená počítá s ponecháním základní sazby daně z příjmů na 15 procentech, progresivním zdaněním od průměrných příjmů, zvýšením slevy na poplatníka a zrušením selektivně čerpatelných slev a odčitatelných položek. Přinést by měla zhruba 32 miliard, přičemž více než 29 miliard by v tomto případě připlynulo od nejlépe vydělávajících zaměstnanců. Pro stabilizaci veřejných financí je potřeba získat dodatečných 115 miliard na dalších daních.
Druhá varianta, tzv. realistická pracuje se zvýšením základní sazby na 17 procent, progresivním zdaněním od středních příjmů, zvýšením slevy na poplatníka a rovněž zrušením selektivně čerpatelných slev a odčitatelných položek. V tomto případě by od zaměstnanců připlynulo do rozpočtu dodatečných 60 miliard, přes 42 miliard od těch s nejvyššími příjmy…
J
Odbory žádají růst minimální mzdy od července o 1000 korun, dále pak i od ledna
28.04.2023
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o 1000 korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl v pátek na tiskové konferenci předák ČMKOS Josef Středula.
Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun. Ministr práce Marian Jurečka novinářům řekl, že je připraven vládě případně předložit společný návrh odborů a zaměstnavatelů pro letošní navýšení a od příštího roku roku by se minimální mzda měla valorizovat už automaticky podle průměrné mzdy. Zaměstnavatelé jsou proti letošnímu navyšování, žádají zavedení automatické valorizace.
"Čistá minimální mzda je 15 372 korun. Je tak pod hranicí příjmové chudoby. Člověk, který ji pobírá, je tak z definice chudý. Navýšení minimální mzdy je skutečně žalostné, zoufalé a proti prosperitě," uvedl Středula. Poukázal na vysokou inflaci a propad reálných výdělků. Podle předáka by díky přidání lidé víc utráceli, a tak podpořili firmy a ekonomiku...
J