Vládní poslanci si zvýšili platy
07.03.2025
Proti byla opozice, Senát i prezident. Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta.
Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Finanční správa nebude pokutovat živnostníky nad 70 let za papírové přiznání
02.04.2024
Finanční správa nebude pokutovat živnostníky starší 70 let, kteří podali daňové přiznání v papírové podobě, přestože ho zákon od loňska vyžaduje elektronicky. Uvedla to Generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. Podle ní se to celorepublikově týká řádově tisíců lidí. Loni Finanční správa plošně odpustila pokutu za chybný typ podání daňového přiznání všem živnostníkům, letošní data ukazují, že to nebude nutné, protože si lidé elektronickou cestu podávání přiznání osvojili. Termín pro podání daňového přiznání v papírové podobě byl v úterý, elektronicky ho lze podat do 2. května.
Osobám, kterým zákon nařizuje podávat daňové přiznání elektronicky, ale podají ho v papírové podobě, hrozí pokuta 1000 korun. Na živnostníky se toto nařízení poprvé vztahovalo loni, poté co jim byly ze zákona zřízeny datové schránky. Podle Hornochové si většina živnostníků elektronickou komunikaci s daňovým úřadem osvojila, přesto ale stále existuje skupina zranitelných osob, kterým dělá tento způsob podávání přiznání problémy.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daně u přivýdělků: Kdy je nutné podat přiznání a jak získat příjemný bonus
27.03.2024
Penzisté, studenti nebo lidé na rodičovské dovolené si často přivydělávají, aby zlepšili svoji finanční situaci. Zda budou muset letos vyplnit daňové přiznání, záleží na výši jejich příjmu a způsobu, jakým si peníze vydělali. A také na tom, jestli chtějí získat z loňské brigády něco navíc. Zjistěte, kdo musí růžový formulář vyplnit a koho se naopak daňová povinnost letos netýká. Daňové přiznání musí podávat každý student, penzista nebo ženy a muži na rodičovské, kteří si loni přivydělávali více brigádami současně.
"Pokud jste minulý rok pracovali pro více zaměstnavatelů současně v jednom měsíci, musíte podat daňové přiznání. Pokud však byly všechny vaše příjmy zdaněny srážkovou daní, podat ho nemusíte," uvedla provozní ředitelka NeoTax Nikola Žítková.
To platí i při práci pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou ve výši 10 001 korun a více.
Lidem, kteří si loni vydělali na dohodu o provedení práce 10 tisíc korun a méně a nepodepsali u zaměstnavatele takzvaný růžový formulář, se příjem zdanil už před odesláním na účet 15procentní srážkovou daní. Tím mají daňové povinnosti vyřízené a formulář už letos podávat nemusí.
Pro mnohé z nich to však byla chyba. Dobrovolně podané daňové přiznání jim totiž může přinést peníze z odvedené srážkové daně zpět. Vyplatí je finanční úřad po zpracování přiznání.
"V určitých případech se vám ale přiznání podat vyplatí. Doporučuji si to vždy přepočítat. Například v online kalkulačce, kde rovnou uvidíte, zda vám vychází přeplatek na dani. Navíc, pokud jste nepracovali po celý rok, tak jste ani nevyčerpali celou slevu na poplatníka, a využijete ji tedy až podáním daňového přiznání," doporučila Žítková.
B
České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.
"Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu. Například u výsadby nových vinic,
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.
"Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu." uvedl prezident unie Ondřej Beránek.
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B