Výplaty důchodů do zahraničí – změny
16.01.2025
V lednu vstoupila v platnost kvůli novele zákona celá řada změn ohledně důchodů. Jedna z nich se týká i jejich výplaty do zahraničí. Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je nově zajištěn rovný přístup v úhradách bankovních poplatků pro všechny příjemce důchodů v zahraničí.
"Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) upozorňuje na tuto změnu především klienty, kteří bydlí v zahraničí. ČSSZ jako plátce důchodu s účinností od 1. ledna 2025 hradí u všech důchodů vyplácených do zahraničí pouze bankovní poplatky účtované Českou národní bankou, jejíchž bankovních služeb je povinna využívat," uvedl úřad na webu.
Příjemci důchodů žijící v zahraničí hradí bankovní poplatky, které jim v souvislosti s výplatou důchodu z České republiky účtuje jejich banka. Změna se od ledna týká téměř čtyř tisícovek klientů správy sociálního zabezpečení. Lednový důchod byl zároveň prvním v nové výši. K 1. lednu proběhla pravidelná valorizace penzí. Důchody se zvýšily v průměru o 356 korun na základě dat ČSÚ ohledně míry inflace za červenec 2023 až červen 2024. Průměrný starobní důchod měl na základě tohoto zvýšení přesáhnout 21 078 Kč, sdělilo ministerstvo práce a sociálních věcí v tiskové zprávě.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Minimální mzda se od ledna zvedne na 17 300 korun
23.12.2022
Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.
„My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1100 korun na hranici 17 300 korun. Ten meziroční růst je o 6,8 procenta,“ uvedl Jurečka. Podle něj je rozhodnutí sociální, ale i odpovědné. „Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění,“ řekl ministr. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky.
Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojišťovny by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.
Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Spodní vzroste z 16 200 na 17 300 korun. Horní bude nově 34 600 korun místo dosavadních 32 400 korun, tedy 207,60 korun na hodinu místo 192,80 korun. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy zůstanou stejné jako letos.
V
Životní minimum se kvůli zdražování opět navýší
20.12.2022
Od ledna se zvýší životní a existenční minimum o 5,2 procenta. Minulý týden o tom rozhodla vláda, která tento krok zdůvodnila zdražováním. Na pomoc státu tak nově dosáhne více lidí. Vyšší životní minimum přímo navýší dvě sociální dávky, dalších šest ovlivní.
Podle zákona se mohou částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. "Od ledna bude životní a existenční minimum vyšší o 5,2 procenta, což odpovídá skutečnému nárůstu spotřebitelských cen za období od letošního května do září. Letos přitom již byly tyto částky zvýšeny v dubnu o 10 procent a od letošního července o 8,8 procent," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Životní minimum se tedy od příštího měsíce z 4620 na 4860 korun. Existenční minimum se zvýší z 2980 na 3130 korun. Důvodem je podle ministra práce Mariana Jurečky celkové zdražování a tedy snaha pomoci nízkopříjmovým rodinám. Připomíná, že životní i existenční minimum je důležité zejména jako kritérium, ze kterého se vychází při stanovení nároku na některé sociální dávky, případně při výpočtu jejich výše. Jde především o dávky pomoci v hmotné nouzi, některé dávky státní sociální podpory, příspěvek na péči nebo při pěstounské péči. Důležitou roli hraje i v případě exekucí pro určení nezabavitelné částky a také pro stanovení alimentů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daňové příjmy státu letos vzrostou o 15 procent, příští rok o deset
09.12.2022
Daňové příjmy letos vzrostou o 15 procent a příští rok o deset procent, jejich vývoj tak bude kopírovat inflaci. Na finanční konferenci Svazu měst a obcí to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň ale upozornil, že inflační výdaje státního rozpočtu rostou rychleji než příjmy.
"Státní rozpočet to pociťuje nejvíc, protože potřeba mandatorních výdajů navázaných na inflaci způsobuje, že inflační výdaje jsou vyšší než příjmy a dochází ke zvýšení deficitu," uvedl Stanjura. Národní rozpočtová rada v dnešní zprávě varovala, že vysoká inflace si příští rok pravděpodobně vyžádá mimořádnou valorizaci důchodů, která bude vyžadovat 20 miliard korun, jež nejsou zohledněny v návrhu rozpočtu na příští rok.
Ministr na konferenci také odmítl možnou změnu rozpočtového určení daní (RUD), na základě kterého se rozdělují daňové příjmy mezi stát a samosprávu. "Systém je teď relativně spravedlivý. A při stavu veřejných financí se nedá počítat s tím, že by se procentuální podíl obcí navýšil," řekl.
V
Češi dál chudnou. Reálná mzda se propadla o desetinu
05.12.2022
Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,8 procenta.
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta, u mužů dosáhl 37 530 korun, u žen byl 32 171 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 301 a 62 659 korun.
„Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 procenta ve zdravotní a sociální péči, 0,9 procenta ve veřejné správě a obraně a 2,1 procenta ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Naopak nejvýrazněji se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila v odvětví ostatní činnosti, a to o 10,1 procenta. Následovaly s růstem kolem devíti procent doprava a skladování a administrativní a podpůrné činnosti.
S