Zaměstnanců placených z rozpočtu přibylo
08.06.2022
Na jejich platy jde skoro 250 miliard korun. Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají 488 879 lidí, což je proti loňskému roku nárůst o 6609. Nejvíce je učitelů, a to 186 816. Nepedagogických pracovníků ve školství je asi 76 tisíc. Příslušníků ozbrojených složek jako jsou policie, vězeňská služba nebo celníci, je 68 491. Vojáků pak 27 034 a zaměstnanců státní správy 46 tisíc. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Jde o počet míst, na která mají jednotlivá ministerstva v rozpočtu vyčleněny peníze. Všechna místa ale nemusí být obsazena, píše se v brožuře Státní rozpočet v kostce, která má přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.
Na platy by přitom z letošního rozpočtu včetně peněz z Evropské unie mělo jít bez příslušenství zhruba 246,4 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu jsou naplánovány na 1,89 bilionu korun. Ze srovnání letošní a loňské publikace o rozpočtu vyplývá, že ubylo zhruba 1200 učitelů. Naopak počet nepedagogických pracovníků stoupl o zhruba 6 tisíc. Rovněž se zvýšil o zhruba 1100 počet příslušníků ozbrojených sil, mírně stoupl i počet vojáků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů
28.05.2018
Zákon o daních z příjmů § 6 odst. 9 písm. p) stanoví, že e od daně je osvobozena platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu od r. 2017 nejvýše 50 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a dále pak příspěvek na soukromé životní pojištění, za podmínky, že:
– výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a
– současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,
– podle podmínek pojistné smlouvy není počínaje r. 2015 umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Příklad
Zaměstnanec ve věku 50 let v r. 2018 vypověděl smlouvu na soukromé životní pojištění, na které mu přispíval zaměstnavatel, s tím, že bylo stanoveno odkupné, které si nenechal vyplatit, ale přímo převést na novou smlouvu, která také splňuje zákonné podmínky. Otázkou je, jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů, tj. jak zdanit příspěvky zaměstnavatele, které byly od daně osvobozeny.
Nedojde-li k dodržení zákonných podmínek, je poplatník v souladu s § 6 odst. 9 písm. p) zákona povinen od r. 2015 za dobu 10 let zpětně zahrnout příspěvky od zaměstnavatele do svých zdanitelných příjmů v daňovém přiznání. Tato povinnost má však své výjimky a jednou z nich je situace, kdy nedochází k výplatě pojistného plnění nebo odkupného a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné je převáděno přímo na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele nebo pro uplatnění nezdanitelné části daně.
Odkupné je podle § 8 odst. 1 písm. f) a odst. 7 zákona příjmem podléhajícím zvláštní sazbě daně podle § 36 zákona ve výši 15 % s tím, že v rámci odkupného dojde ke zdanění i části dosud osvobozených příspěvků zaměstnavatele. Příspěvky hrazené zaměstnavatelem neuvádí zaměstnanec do daňového přiznání jako příjem podle § 6 zákona, ale tyto příspěvky hrazené zaměstnavatelem jsou zdaněny 15 % srážkou při převodu odkupného na jinou smlouvu.
Osvobození příjmu z vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci od r. 2018
28.05.2018
Obdobně jako v případě vypořádání spoluvlastnictví k pozemku se z hlediska daně z příjmů postupuje při vypořádání spoluvlastnictví k jiné nemovité věci, např. stavbě.
V daném případě však ve většině případů nelze naplnit podmínky dané § 3 odst. 4 písm. g) bod 1 zákona, a příjem z vypořádání spoluvlastnictví ke stavbě je tak předmětem daně z příjmů, který může být při splnění podmínek § 4 odst. 1 písm. b) zákona od daně osvobozen.
Citovaný § 4 odst. 1 písm. b) zákona počínaje r. 2018 stanoví, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku.
Nová dávka dlouhodobé ošetřovné
23.05.2018
Zavádí od 1. června 2018 v rámci podpory rodinné politiky s cílem usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby v případech, kdy u někoho z okruhu blízké rodiny dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost pečující osoby a poskytování ošetřování a pomoci a tato pomoc není zajištěna jiným způsobem.
Její poskytování by mělo zpravidla umožnit překlenutí dočasné krize, než se podaří zajistit jinou formu pomoci osobě, která je propuštěna do domácího ošetřování poskytovatelem zdravotních služeb.Základní podmínkou je, že u fyzické osoby došlo k závažné poruše zdraví vyžadující léčebnou (nikoli pouze diagnostickou) hospitalizaci alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí se předpokládá, že její zdravotní stav bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má ten pojištěnec (ošetřující osoba), který pečuje o tuto osobu (ošetřovanou osobu) a za tím účelem přestal vykonávat práci v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání, nebo přestal osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Spokojených zaměstnanců je v Česku méně než pětina
16.05.2018
Každý pátý zaměstnanec v Česku je nemotivovaný. Co říkáte svým přátelům, když se vás optají na vaši práci? A vidíte se ve stejné firmě i za deset let? Kdo si na svoji práci často stěžuje a svoji budoucnost s firmou příliš nespojuje, je pravděpodobně demotivovaný. Takový zaměstnanec je na tuzemském trhu každý pátý.
Tito lidé mají k dané společnosti negativní postoj, netouží pro ni dlouhodobě pracovat a nemají potřebu plnit pracovní úkoly nad očekávání," dodává Ján Debnár ze společnosti Aon, která se motivovaností lidí zabývá ve svých výzkumech a věnuje se také poradenství v oblasti lidských zdrojů. Podle loňské studie je motivovanost zaměstnanců jednou z hlavních priorit 61 procent firem na českém trhu. Míra motivovanosti v Česku od roku 2013 klesá, zatímco ve světě je trend opačný. Překvapivě jsou mezi nejméně motivovanými západoevropské a skandinávské národy, které tradičně patří k těm nejspokojenějším v práci. "Nejméně motivovanými státy v Evropě byly v posledních třech letech Lotyšsko, Polsko, Litva, Francie a Švédsko. To je s 55 procenty nedostatečně motivovaných zaměstnanců poslední zemí v Evropě," říká Debnár z Aonu.