Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Od začátku roku ukončilo svou živnost nejvíce lidí za šest let
02.11.2022
Od začátku roku do konce září zahájilo v ČR svou živnost 58.991 lidí, nejvíce za šest let. Zároveň svou živnost ukončilo 39.136 podnikatelů, což je také nejvíce za toto období. Čistý přírůstek podnikatelů tak činí 19.855, což je po loňském roce nejvíce od roku 2017. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF - Czech Credit Bureau. "Při pohledu na vývoj počtu živnostníků můžeme pozorovat velkou fluktuaci. Sektor živnostníků vykazuje velký počet nových podnikatelů a zároveň i značný počet těch zaniklých.
Počet podnikatelů, kteří letos vstoupili na trh, je nejvyšší od roku 2017 a téměř totéž platí i pro počet těch, kteří trh opustili," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Dynamika růstu nových živnostníků se podle ní pozvolně snižuje. "Od začátku roku připadá na deset zaniklých živnostníků 15 nových. To je o jednu osobu méně než v letech 2021 a 2020,“ dodala. Celkově pak letos podle CRIF přibylo v Česku 19.855 živnostníků, o pět méně než za stejné období v loňském roce, který byl nejsilnější od roku 2017. V září svou podnikatelskou činnost zahájilo 7193 živnostníků, což je nejvyšší počet ve srovnání se stejným měsícem od roku 2010. Na druhou stranu podnikání ukončilo 3824 živnostníků, tedy také nejvíce za posledních 12 let. Celkově v září přibylo 3369 živnostníků, a to je vyšší přírůstek než v srpnu.
S
Návrh rozpočtu prošel sněmovnou, schodek bude 295 miliard korun
28.10.2022
Sněmovna ve středu v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády představovat 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodkem 375 miliard korun. Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Opoziční řečníci kritizovali hlavně to, že rozpočet počítá s některými příjmy, které ještě nejsou schváleny. Pro schválení základních parametrů nakonec hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců, opozice byla proti.
Letos na rozdíl od předchozích let nepřišel na první čtení rozpočtu prezident Miloš Zeman. Dnešní hlasování neznamená schválení rozpočtu jako celku. Schvalování má přijít na řadu na konci listopadu.
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že vláda firmám i občanům v rozpočtu kompenzuje dopady cen i elektřinu a investuje také do bezpečnosti. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poukazoval na to, že všechny rozpočty členských států jsou pod tlakem na mimořádné výdaje vyvolané vysokými cenami energií a vysokou inflací.
V
Cena plynu poprvé od června klesla pod 100 eur za megawatthodinu
25.10.2022
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí poprvé od června klesla pod 100 eur za megawatthodinu. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku, který je určující pro ceny plynu v Evropské unii. Od srpnového maxima je cena nižší zhruba o 70 procent.
Krátce po poledni se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v listopadu v obchodním uzlu Title Transfer Facility pohybovala kolem 98,50 eura (2410 korun) za megawatthodinu. Proti pátku tak vykazovala pokles o více než 13 procent. K poklesu ceny přispívá sílící přesvědčení, Evropa bude mít plynu v zimních měsících dostatek. Naopak obavy v posledních týdnech umocnil fakt, že z Ruska do Evropské unie proudí výrazně méně plynu než před válkou na Ukrajině.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Více velkých firem bude moci čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií
25.10.2022
Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství. Na tiskové konferenci vlády to oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podporu ale nezískají obory, u nichž se zvažuje daň z neočekávaných zisků, a podniky, na které se vztahuje zastropování cen elektřiny a plynu.
Program vznikl na základě takzvaného dočasného krizového rámce, který státům EU umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. Vláda jedná o jeho prodloužení do konce roku 2023. U energeticky náročných firem podle dosavadních informací bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Na program bylo připraveno 30 miliard korun.
S