Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Téměř tisíc heren v Česku ukončilo provoz kvůli novému zákonu
05.01.2018
Takřka tisíc heren ukončilo na přelomu loňského a letošního roku provoz. Číslo překvapilo i ministerstvo financí, protože je to zhruba trojnásobek toho, co očekával dosavadní náměstek ministra financí Ondřej Závodský. Ten koncem roku předpovídal pokles zhruba o 300 heren.
Od Nového roku totiž zákon výrazně zpřísnil podmínky pro provozování hazardu. Především zakazuje anonymní hraní a ten, kdo chce mít dál automaty, musí například zavést registraci hráčů. "Už se to provozovatelům zjevně nevyplatilo přizpůsobit novému zákonu, takže tu činnost sami položili," uvedl Závodský. "Je to trochu nečekaný úspěch. Přišlo to o několik měsíců dříve, než jsme předpokládali," dodal Závodský, který je duchovním otcem nového přísného zákona proti hazardu. Sám však paradoxně na ministerstvu skončil – nová ministryně financí Alena Schillerová jej hned první den po svém nástupu do funkce sesadila z postu náměstka a agendu hazardu mu vzala. Ještě před třemi lety bylo v zemi přes šest tisíc heren, ke konci loňského roku jich bylo 3890. "Nyní jsme na čísle 2951," popisuje Závodský. Od počátku roku také už nesmí být hrací automaty v hospodách a barech. Mohou tam přechodně zůstat pouze automaty, které mají povolení z dřívější doby, ale většina z nich do konce února vyprší. "Poté budou dobíhat pouze desetiletá povolení, která udělilo ministerstvo financí v letech 2008 a 2009," uvedl Závodský, podle něhož se to týká asi 140 hospod a barů s 265 automaty.
Mzdy i platy v roce 2018 výrazně porostou
02.01.2018
České hospodářství je v perfektní kondici, firmy nestíhají plnit zakázky a k ještě lepším výsledkům jim chybí jediné: dostatek zaměstnanců. Jestliže v roce 2017 představovalo obtížné shánění lidí pro podniky problém, v příštím roce se jejich situace zřejmě ještě zhorší. Přestože už letos spadla míra nezaměstnanosti rekordně nízko − na tři procenta −, napřesrok má podle prognózy České národní banky klesnout až na 2,6 procenta.
Sečteno: zaměstnanci mají jedinečnou šanci přilepšit si na mzdách a firmy musí přidávat, aby si lidi udržely. "Počet uchazečů o práci je nejnižší od roku 1997. Na jedno volné místo se v průměru hlásí jen 1,3 uchazeče," potvrzuje ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. I napřesrok tak bude pokračovat zvyšování mezd, které už letos bylo největší za posledních 10 let. V roce 2017 podle ankety Hospodářské komory mezi českými podniky zvyšovaly mzdy tři čtvrtiny z nich. Nebývalá "štědrost" zaměstnavatelů se projevila také třeba tím, že bezmála polovina firem v roce 2017 svým zaměstnancům vyplatila třinácté platy nebo odměny v podobné výši. Celkem tak nominální mzda v Česku letos stoupla o více než sedm procent.
Akciové obchody na pražské burze klesly na 140 miliard
02.01.2018
Objemy obchodů na akciovém trhu pražské burzy loni meziročně klesly o necelých 30 miliard na 138,8 miliardy korun, když v roce 2016 činily 168 miliard korun. Burza cenných papírů to v úterý sdělila v tiskové zprávě. Ještě v roce 2007 obchody překročily bilion korun.
Rok 2017 byl na pražské burze ve znamení růstu obou hlavních indexů a masivního růstu většiny hlavních titulů. S tím souvisí i meziroční nárůst tržní kapitalizace akciového trhu. Rostly i objemy obchodů s dluhopisy a strukturovanými produkty, zatímco objem akciových obchodů vykázal pokles. Hodnota indexu PX vzrostla v roce 2017 o 16,99 procenta a indexu PX-TR, do jehož výkonnosti je započítán i dividendový výnos, o 23,58 procenta. Tržní kapitalizace akciového trhu, tedy součin počtu vydaných akcií a jejich aktuální ceny, na konci roku 2017 činila 1,25 bilionu korun. Na konci roku 2016 byla 1,04 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly emise akcií Fortuny (107 procent), Unipetrolu (105 procent) a CME (51 procent). Objemy obchodů rostly zejména na trhu dluhopisů (6,212 miliardy korun) a strukturovaných produktů (315 milionů korun). Dluhopisový trh se navíc v roce 2017 rozrostl o 23 nových titulů.
České akcie letos vzrostly téměř o pětinu
29.12.2017
České akcie letos stouply podle indexu PX o 17 procent, index končí rok na 1077 bodech. Pražská burza se během roku dostala na šestiletá maxima. Vyplývá to z pátečních výsledků burzy. Mezi nejziskovější patřily akcie Fortuny a Unipetrolu, které zdvojnásobily svou hodnotu. Pokles nezaznamenala žádná akcie. Loni klesly akcie o čtyři procenta, předloni ztratily podle PX jedno procento.
"Index PX se letos dostal na nejsilnější hodnotu od srpna 2011, během roku se zhodnotil o 17 procent," řekl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Vedle specifických růstových důvodů jednotlivých titulů k posílení českých akcií přispěl silný růst tuzemské ekonomiky, posílení robustního růstu hospodářství Německa a eurozóny, pokračování solidního růstu USA a růst světových akciových trhů. V rámci indexu PX letos nejvíc zhodnotily akcie Fortuny (109 procent) a Unipetrolu (105 procent). Propadákem nebyl vývoj žádné akcie, relativně nejméně se dařilo akciím Komerční banky (zhodnocení 3,6 procenta). "Pro pražskou burzu letos platí to samé, co platí pro světové akcie. Má za sebou nad očekávání dobrý rok," shrnul vývoj Kovanda. Parket v české metropoli si letos polepšil nejvýrazněji od roku 2009, který byl ovšem výjimečný korekcí po historickém pádu roku 2008. Pražská burza od začátku ledna vzrostla výrazněji než třeba německý index DAX. I tak je však PX stále hluboko pod předkrizovým maximem roku 2008, zhruba o 55 procent níže, dodal. Pražská burza letos odměnila investory po započtení dividend více než 20procentním zhodnocením, doplnil analytik BH Securities Martin Vlček. Připomněl, že index pražské burzy je hodně závislý na výkonu několika akcií, které na něm mají největší podíl. Jde o akcie energetického gigantu ČEZ a finanční tituly jako Komerční banka, Erste Bank, Vienna Insurance Group a nově i Moneta.