Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Únorový rozpočet spadl do schodku přes 45 miliard
02.03.2022
Hospodaření státu se ke konci února dostalo do schodku 45,3 miliardy korun po lednovém přebytku 3,9 miliardy korun. Loni v únoru skončil rozpočet v deficitu 86,1 miliardy korun, což byl nejhorší únorový výsledek od vzniku Česka. V úterý o tom informovalo ministerstvo financí. Stát od počátku roku hospodaří v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Celkové příjmy rozpočtu ke konci února meziročně stouply o 8,3 miliardy na 225,2 miliardy korun.
Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 13,1 miliardy na 198 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci února pak meziročně klesly o 32,6 miliardy na 270,5 miliardy korun. První dva měsíce letošního roku jasně ukázaly, že navzdory rozpočtovému provizoriu stát hospodařil bez jakýchkoliv problémů. Výsledek hospodaření je navíc výrazně lepší než v minulém roce a jednoznačně odpovídá našemu avizovanému cíli mít na konci letošního roku schodek maximálně 280 miliard korun," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí dále informovalo, že za meziročním zlepšením výsledku rozpočtu je především specifikum rozpočtového provizoria doprovázené nižším předfinancováním příjemců prostředků ze státního rozpočtu a částečně také daňové výnosy, které souvisí s vývojem ekonomiky v předchozích měsících.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká měna by mohla kvůli situaci na Ukrajině rychle oslabovat
02.03.2022
ČTK to řekl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý. Situace na Ukrajině totiž podle něj znamená pro globální finanční trhy velkou nejistotu a averzi vůči riziku. Koruna patří spolu s dalšími středoevropskými měnami k rizikovým aktivům, uvedl. Averze vůči riziku se podle něj projevuje posilováním zlata a růstem poptávky po amerických vládních dluhopisech.
"Aktuálně jsou bezpečnými přístavy měny jako americký dolar, japonský jen nebo švýcarský frank, rizikovými aktivy jsou kryptoměny, akciové indexy a středoevropské měny jako polský zlotý, maďarský forint nebo česká koruna," upozornil Tupý. Zatímco na začátku února se koruna vůči euru obchodovala za 24,32 Kč/EUR, o měsíc později je to 24,95 Kč/EUR, což je pokles o 2,6 procenta. Vůči americkému dolaru koruna v průběhu února oslabila z 21,65 na 22,30 Kč/USD, tedy o celá tři procenta.
S
Ceny energií vystřelily kvůli ruské agresi strmě vzhůru
28.02.2022
Nejistota ohledně dodávek plynu vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu tlačí ceny energií strmě vzhůru. Dodávky elektřiny na příští měsíc už podražily téměř na dvojnásobek. O desítky procent podražil i plyn. Připlatí si hlavně ti, kteří nemají ceny zafixované na dlouho dopředu.
Nejvíce cenově vystřelily dodávky na nejbližší týdny. Cena elektřiny na březen přeskočila na Pražské energetické burze hranici 302 eur (téměř 7500 korun) za megawatthodinu. Ještě před týdnem to bylo 155 eur za megawatthodinu. „Platíme velkou rizikovou přirážku. A i kdyby se v blízké době konflikt uklidnil, tak tu tato přirážka v nějaké formě zůstane a energie budou stále dražší,“ říká energetický expert společnosti ENA Jiří Gavor.
Jeho slova potvrzuje i vývoj dlouhodobých kontraktů. Proud na rok 2023 dnes stojí nejvíce v historii: jedna megawatthodina se prodává za 183 eur, tedy asi za 4500 korun.
V
Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli napadení Ukrajiny o třetinu
25.02.2022
Cena plynu pro evropský trh se ve čtvrtek dopoledne zvýšila zhruba o třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Podle obchodníků je to reakce na oznámení, že ruské vojenské síly na pokyn prezidenta Vladimira Putina zahájily útok na Ukrajinu.
Kolem 10:30 SEČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v březnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 118 eur za MWh, a vykazovala tak růst asi o 32 procent. Předtím růst přesáhl i 40 procent.
V