Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Nejhorší by měl mít český průmysl za sebou
14.05.2020
Na české ekonomice se již výrazně projevují dopady koronavirové krize. Průmyslová výroba v březnu ztratila více než desetinu své obvyklé produkce, což představuje největší propad od července 2009, kdy světem zmítala globální finanční krize. Kvůli opatřením přijatým proti šíření koronaviru zaznamenaly v březnu pokles také zahraniční obchod a stavebnictví.
"Březnový citelný propad je však pouze zahřívacím kolem. Přímý zásah dostane průmysl až v číslech za duben," upozorňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Současná situace ohrožuje hlavně samoživitelky a seniory
14.05.2020
Ekonomicky nejohroženější jsou v současné situaci domácnosti samoživitelů, tedy jednoho rodiče s dětmi. Více než polovina z nich nepokryje nečekané výdaje, sedm procent bojuje s nedoplatky. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Wood and Company.
Téměř čtvrtina českých domácností nedokáže čelit neočekávaným finančním výdajům. Domácnosti nyní nejvíce trápí pokles a nejistota příjmů souvisejících s omezeními na pracovním trhu, ale i nutnost zůstat s dětmi doma a zajistit jim dostatečné studijní podmínky. "Jde především o neschopnost čelit nečekaným výdajům, nedoplatkům na účtech nebo úvěrovým splátkám," uvedla analytička Wood & Company Eva Sadovská. Samoživitele následují osamělí senioři ve věku nad 65 let, kde tento podíl tvoří 40 procent. Obecně se problém týká častěji domácností jednotlivců, a to i v mladší věkové skupině, a také domácností dvou dospělých se třemi a více dětmi.
Více než polovina Čechů má problémy vyjít s výplatou
11.05.2020
Každý desátý si musí před výplatou půjčit, navíc 43 procent lidí žije od výplaty k výplatě. Před nouzovým stavem to bylo 28 procent lidí, ukázal průzkum úvěrové společnosti Fair Credit mezi 880 respondenty z konce dubna. Schopnost vyjít s výplatou je podle firmy otázka disciplíny a plánování výdajů. Ty však sleduje a eviduje jen 29 procent Čechů. Každý desátý Čech s výplatou nevyjde a musí si půjčit, častěji jsou to mladí ve věku 27 až 35 let, lidé se základním vzděláním a také ženy.
Většina respondentů by šla pro krátkodobou finanční pomoc k rodině (65 procent) nebo přátelům (18 procent). Na 14 procent by využilo kreditní kartu, pro úvěr do banky by šlo 18 procent dotázaných a pomoc u nebankovní instituce by hledala tři procenta Čechů.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Banky odložily splácení u 80 tisíc úvěrů
08.05.2020
Banky dosud na základě zákona o odkladu splátek vyřídily 80 tisíc žádostí o odklad splácení úvěrů. Na čtvrteční tiskové konferenci to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká bankovní asociace k tomu uvedla, že banky samy obdržely do platnosti zákona 230 tisíc žádostí o odklad, z nichž drtivou většinu odložily. Dohromady tak byla již podle asociace odložena splatnost u 310 tisíc úvěrů.
"Banky samy odhadují, že o odklad požádalo zhruba 10 procent klientů, kteří u nich mají úvěr. Z celkového počtu bylo 64 procent spotřebitelských úvěrů, 24 procent hypoték a 12 procent úvěrů právnických osob," uvedla ČBA.