Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Každý desátý zaměstnanec v ČR je cizinec
29.04.2019
Na konci loňska jich v Česku pracovalo 568 700. Tvořili tak téměř 11 procent zaměstnaných v zemi. Za poslední rok se počet zvedl o pětinu. I za nejvyšší konjunktury před deseti lety bylo číslo poloviční. Pracovníci do země míří hlavně z východu.
Od vstupu Česka do Evropské unie se pak zvýšilo víc než pětkrát. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ministerstva práce. Před rokem 2004 měly firmy a instituce v Česku kolem sta tisíc zahraničních zaměstnanců. Po vstupu do unie zájem cizinců o práci v ČR začal rychle růst. Jen za rok 2005 se počet zvedl zhruba o 40 procent.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Stát bude podporovat start-upy rekordní sumu
29.04.2019
Na podporu start-upů a menších firem půjde v souladu se strategií Česká republika: země pro budoucnost ze státního rozpočtu do roku 2027 šest miliard korun.
Celkový objem financí programu, do kterého přispěje také soukromý sektor, by měl být devět miliard korun. Na tiskové konferenci Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) to řekl její místopředseda Karel Havlíček.
Česká měna bude navzdory očekávání oslabovat
25.04.2019
Donedávna očekávané zpevňování kurzu k hranici 25 korun za euro se odkládá. A podle části analytiků oslovených HN by naopak česká měna měla začít oslabovat.
Podle Komerční banky by se kurz v tomto roce neměl výrazněji odchýlit od hodnot mezi 25,50 a 25,80 koruny za euro. "Pro rok 2020 se ale kvůli globálnímu ekonomickému ochlazování obáváme, že koruna může oslabit až nad 26 korun za euro," uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Tento názor sdílí i Petr Krpata, hlavní stratég pro měny a úrokové sazby ING Bank v Londýně. "Nemyslíme si, že koruna oslabí hned, ale spíš až v druhé polovině roku. A čekáme, že příští rok se bude držet nad 26 korunami za euro." Nevyloučil však ani možnost většího výkyvu.
Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl na 1,732 bilionu korun
23.04.2019
Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 109,6 miliardy na 1,732 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v dubnu a červenci. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 162 600 korun.
"Samotné zvýšení nominální výše státního dluhu v prvním čtvrtletí je běžným jevem, který je způsoben časovým nesouladem emisní činnosti a splátek státních dluhopisů v průběhu roku a nijak nevypovídá o trendu zadlužování země," uvedl ředitel odboru řízení státního dluhu a finančního majetku Petr Pavelek. MF tak podle něj každý rok reaguje na situaci na finančních trzích. Dlouhodobě podle něj státní dluh klesá. MF v prvním čtvrtletí roku prodalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v domácí měně za 115,8 miliardy korun. "V prvním čtvrtletí roku tak stát pokryl téměř polovinu splátek státního dluhu v domácí měně, které je nutné v tomto roce uhradit," uvedlo MF. Například 11. dubna byl splatný desetiletý dluhopis, jehož hodnota ke konci roku 2018 byla 85 miliard korun.