Ceny energií se příští rok změní, distributoři zveřejnili nové ceníky
18.11.2024
Od začátku roku 2025 mohou domácnosti v České republice očekávat úlevy v nákladech na elektřinu a plyn, protože několik hlavních dodavatelů energií ohlásilo snižování cen nefixovaných produktů. Tento krok přichází po několika letech rostoucích cen energií, které byly zátěží pro mnohé domácnosti, a je tak vítanou úlevou.
Společnost ČEZ ohlásila, že od 1. ledna sníží cenu elektřiny v nejběžnější sazbě D02, která se vztahuje na odběratele, kteří elektřinou nejen svítí, ale také vaří. Cena klesne o přibližně šest procent, což znamená, že za megawatthodinu (MWh) zákazníci zaplatí 4 099 Kč. Podobně dojde ke snížení cen u plynu na dobu neurčitou o devět procent. Tato změna bude automatická a zahrne přibližně 1,7 milionu lidí, což by mělo přinést významnou finanční úlevu.
Innogy, další velký dodavatel energií, snižuje ceny už od 1. prosince 2024. U silové elektřiny ve vysokém tarifu dojde ke snížení ceny o 300 Kč za MWh, což znamená pokles na 3 924 Kč. U plynu se cena sníží o 30 haléřů za kilowatthodinu (kWh), což představuje přibližně 300 Kč na MWh. Pro zákazníky Innogy to znamená přímou úsporu, která může být výrazná zejména při vyšší spotřebě.
Společnost E.ON rovněž potvrdila snížení cen od ledna 2025. V distribuční sazbě D02d, která je nejrozšířenější, budou zákazníci nově platit 3 933 Kč za MWh, což představuje úsporu přes 800 Kč oproti současným cenám. Radek Fišer, vedoucí prodeje elektřiny pro domácnosti v E.ON, uvedl, že zákazníci nemusí pro získání této slevy nic dělat, protože snížení cen proběhne automaticky a dojde i k úpravě záloh.
Další dodavatel energií, společnost MND, se rovněž připojuje k trendu snižování cen. Domácnosti s běžným ceníkem a věrnostní prémií 6 %, které vytápějí plynem s roční spotřebou 10 MWh, by měly za rok ušetřit celkem 3 200 Kč. Cena elektřiny v sazbě D02d se také sníží, a to z 4 544 Kč na 4 074 Kč za MWh, což představuje pokles o 470 Kč.
PRE (Pražská energetika) už ceny snížila od září 2024, přičemž u elektřiny v sazbě D02d bude cena za kilowatthodinu 3,20 Kč bez DPH, což by mělo přinést roční úsporu průměrně 1 200 Kč. Cena plynu se snížila z 1,74 na 1,45 koruny za MWh, a domácnosti, které používají plyn k vytápění, by měly ročně ušetřit až 6 000 Kč.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Období levných hypoték definitivně končí
05.12.2018
Hypoteční banka, lídr hypotečního trhu, dále zdraží svůj hlavní produkt Jasnou hypotéku. Od 10. prosince stoupnou úrokové sazby o další jednu nebo dvě desetiny procentního bodu podle konkrétních fixací, sdělila v úterý ČTK banka.
Reaguje tak na vývoj dlouhodobých úrokových sazeb na českém mezibankovním trhu. Hypotéky zdražily i další banky. "Období levných hypoték, kdy se hypoteční úvěry pohybovaly kolem dvou procent, je již minulostí. Lidé, kteří uvažují nad hypotečním úvěrem, by si měli pospíšit. V dohledné době budou totiž úrokové sazby hypoték spíše růst, jejich pokles je v následujících měsících nepravděpodobný," uvedla mluvčí Hypoteční banky Andrea Vokálová.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
EET začala fungovat před dvěma lety, stát rozdal pokuty za 128 milionů
05.12.2018
Finanční a celní správa od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) od 1. prosince 2016 provedla 160 113 kontrol a uložila zhruba 12 950 pokut za 128,3 milionu korun. Správa zároveň od spuštění systému uzavřela kvůli neplnění EET 28 provozoven, z toho 22 již obnovilo svou činnost. Do EET je v současnosti zapojeno zhruba 177 000 podnikatelů.
V sobotu to budou dva roky, kdy EET začala fungovat. V první fázi musely tržby evidovat restaurace a hotely, od března 2017 podnikatelé ve velkoobchodu a maloobchodu. Celkem podnikatelé zaevidovali přes osm miliard provedených tržeb.
Při kontrolách pracovníci finanční i celní správy zjistili 40 347 prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. Prozatím nejnižší uložená pokuta za porušení povinností vyplývajících ze zákona byla 100 korun a nejvyšší činila 400 000 korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Elektronická neschopenka přehledně
04.12.2018
Elektronizace dočasných pracovních neschopností přinese značné zjednodušení při zpracování této agendy. Uleví zaměstnavatelům, lékařům i zaměstnancům. Ministerstvo práce a sociálních věcí přináší přehled nejdůležitějších informací o projektu eNeschopenky.
Elektronizace dočasných pracovních neschopností je rozdělena do tří etap:
1) Od 1. ledna 2019 zavádí ČSSZ novou informační službu pro zaměstnavatele:
• prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude moci zaměstnavatel v on-line prostředí zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od jakého data a také k jakému datu byla ukončena,
• tato nová služba pro zaměstnavatele bude přístupná po přihlášení do ePortálu ČSSZ tj. s využitím prostředků k ověření identity (jakoukoli formou splňující podmínky Národní identifikační autority nebo přístupovými údaji datové schránky).
Služba je připravena v předstihu před plnou elektronizací, aby byla co nejlépe v praxi odzkoušena a umožnila plynulý přechod do další etapy.
Tuto službu realizuje ČSSZ podle stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
2) Od 1. července 2019 mají platit dvě nová zákonná opatření:
• povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti a s tím související zkrácení lhůty, v níž ošetřující lékař toto rozhodnutí odesílá,
• rozšíření okruhu údajů, které budou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Jedná se např. o informace o místě pobytu zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti a rozsahu vycházek.
Zavedení povinného elektronického hlášení urychlí předávání informací od ošetřujících lékařů okresním správám sociálního zabezpečení, protože se vyloučí doručování papírových neschopenek prostřednictvím pošty. Elektronicky předané údaje o nových pracovních neschopnostech se rychle načtou do databáze nemocenského pojištění, což umožní přístup zaměstnavatelů k údajům o pracovních neschopnostech jejich zaměstnanců bez zpoždění způsobeného poštovní přepravou. Pouze v případě nepřesné či nedostatečně vyplněné neschopenky bude muset ČSSZ/OSSZ údaje došetřovat a zaměstnavatelé nebudou mít k dispozici data on-line, ale později (zejména s ohledem na ochranu osobních údajů).
Předávání údajů od lékařů bude probíhat prostřednictvím současné služby provozované ČSSZ již od roku 2010, která technicky neumožňuje připojení na aktuální centrální registry zaměstnavatelů a zaměstnanců a podporu při vyplňování nezbytných údajů, zbylé části stávajícího formuláře budou muset lékaři v druhé polovině roku 2019 tisknout.
Přístup zaměstnavatelů k údajům bude nadále probíhat prostřednictvím on-line služby ePortálu ČSSZ.
Tato fáze elektronizace neschopenek bude upravena novelou zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, kterou schválila vláda na svém jednání dne 7. listopadu 2018. Novela bude dále projednána Poslaneckou sněmovnou jako sněmoví tisk č. 333. Účinnost této úpravy je navržena od 1. července 2019.
3) Úplná elektronizace od 1. ledna 2020: zjednodušení pro lékaře, zaměstnavatele i zaměstnance
Od roku 2020 má být celý proces související s dočasnou pracovní neschopností završen. Služby pro zaměstnavatele budou doplněny novými elektronickými službami pro ošetřující lékaře s podporou centrálních registrů ČSSZ. Sníží se administrativní zatížení jak lékařů, tak zaměstnavatelů a díky úplné elektronizaci budou mít služby uživatelsky přívětivější podobu.
Po zadání čísla pojištěnce lékařem do aplikace elektronické neschopenky dojde k načtení všech dalších údajů z centrálních registrů ČSSZ včetně aktuálních zaměstnavatelů a lékař jen ověří u pacienta správnost údajů a v systému potvrdí vznik nové pracovní neschopnosti. U všech dalších kontrol v průběhu neschopnosti bude mít k dispozici tyto vyplněné údaje, přičemž bude pouze vybírat typ dalších hlášení o průběhu pracovní neschopnosti (potvrzení o trvání, změna pobytu, změna vycházek, ukončení neschopnosti).
Zaměstnavatelům odpadne povinnost přijímat od zaměstnanců a předávat okresním správám sociálního zabezpečení žádosti o nemocenské. Pouze při pracovní neschopnosti delší než 14 kalendářních dnů, zašle zaměstnavatel tak jako doposud okresní správě sociálního zabezpečení nezbytné údaje (zejména o výši příjmu zaměstnance a o způsobu výplaty mzdy), aby mohla být vypočtena a vyplacena nemocenská dávka.
Jediným formulářem, který pravděpodobně zůstane v papírové podobě, bude Průkaz práce neschopného pojištěnce. Ten bude mít zaměstnanec u sebe, bude se jím prokazovat při kontrole, může jím na žádost zaměstnavatele prokazovat překážku v práci i doložit datum ukončení neschopnosti pro výplatu náhrady mzdy.
Povinnost zaměstnance stanovená zákoníkem práce informovat zaměstnavatele o své pracovní neschopnosti a nepřítomnosti v práci zůstává zachována (forma není stanovena). Pro případné doložení takové skutečnosti ze strany zaměstnance postačí předložení Průkazu práce neschopného pojištěnce zaměstnavateli.
Tato fáze elektronizace neschopenek vychází z právní úpravy obsažené v zákoně č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Posun účinnosti k 1. lednu 2020 aktuálně projednává Senát a měl by ji schválit své schůzi 20. prosince 2018.
Stát chystá omezení slevových akcí
03.12.2018
V Evropě se ve slevách prodá necelých 30 procent zboží. Na této úrovni byly akce v Česku ještě v roce 2007. Dnes Češi v akcích nakoupí podle statistik společnosti Nielsen 55 procent zboží, které obchodní řetězce nabízí. "Pokud se dostaneme pod polovinu, půjde o výraznou změnu. Musí to být ale dobrovolné," říká Tomáš Prouza, nový prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, jež sdružuje největší obchodní řetězce.
Možnost, aby slevové akce reguloval zákon, který by zakázal prodeje se ztrátou, jak začátkem října na Žofínském fóru naznačoval ministr zemědělství Miroslav Toman, ale Prouza odmítá. Pět největších obchodních řetězců má v Česku dohromady podíl na trhu pod 50 procent a panuje mezi nimi velká konkurence. Úvahy, že se řetězce zavážou ke společnému postupu a dobrovolně se vzdají slev, jsou podle Prouzy nereálné. Mimo jiné i proto, že by tím uzavřely kartelovou dohodu a zasáhl by proti nim antimonopolní úřad. "Má smysl bavit se o frekvenci slev. Ty byly vždycky marketingovým nástrojem, ale ne 12 měsíců v roce," dodává. Nejvýraznější podíl akcí je v Česku u másla a vajec, kde dosahuje podle ministerstva zemědělství až 80 procent. Možné nastavení slev se ministr Toman, jež byl dříve prezidentem Potravinářské komory, sdružující dodavatele potravin, snaží probrat s jednotlivými řetězci. Podobně jako zvýšení podílu českých potravin v regálech. Na jejich malý podíl si stěžují například čeští mlékaři.