Česko přidá ovocnářům zasaženým mrazy sto milionů korun
16.07.2024
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o sto milionů korun ze státního rozpočtu, informoval ministr zemědělství Marek Výborný na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři.
Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. "K evropské pomoci pro ovocnáře postižené mrazy přidáme po dohodě s ministrem Zbyňkem Stanjurou sto milionů korun z národních zdrojů. Budeme tak mít k dispozici téměř půl miliardy korun. Zhruba deset procent celkové částky půjde školkařům, zbytek pěstitelům ovoce," napsal Výborný na síti X. Všechny země mohli unijní podporu doplnit až o dvě stě procent z vnitrostátních prostředků.
Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že vláda počítá s uvolněním peněz pro zasažené ovocnáře ze státního rozpočtu, konkrétní částku ale chtěl ministr dohodnout až poté, co Evropská komise zveřejní výši unijní podpory. Komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělcům pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku. Členské státy návrh schválily.
Žádosti bude Česko přijímat nejspíš během září či října. Celkové ztráty českých ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou podle odhadu přes 1,3 miliardy korun. Výborný upozornil na to, že nebude možné kompenzovat sto procent škod, peníze ale podle něj pomohou ovocnářům přečkat složité období. Platby farmářům v Česku, Rakousku a Polsku musí být podle Evropské komise provedeny do konce ledna 2025.
Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v Česku kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Pěstitelé ovoce nevylučují, že propad úrody bude ještě vyšší. Dosud ovocnáři odhadovali, že by mohlo být až existenčně ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká národní banka vytáhla proti slabé koruně, překvapivě zvýšila sazby
29.06.2018
Bankovní rada České národní banky ve středu jednomyslně rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 28. června. Klíčová sazba, za kterou si komerční banky ukládají u ČNB přebytečné peníze, byla na úrovni jednoho procenta naposledy v období mezi prosincem 2009 a květnem 2010.
Bankovní rada odhlasovala růst sazeb i přesto, že na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl, který se pro takový krok vyjadřoval v posledních týdnech ze všech členů ČNB nejhlasitěji. Důvodem nepřítomnosti byla účast na zasedání Banky pro mezinárodní platby v Basileji. "Dnes byla ta situace tak jasná, že nebyl důvod odkládat toto rozhodnutí," uvedl guvernér Jiří Rusnok. Zároveň Dodal, že na jednání nezazněl návrh na větší zvýšení sazeb. "Rozhodně nejsme v žádné urgentní situaci. Pohyby kurzu v malé otevřené ekonomice jsou zcela normální. Trend, který jsme nastolili, bude pokračovat, ale s jakou intenzitou je dnes těžké odhadovat. Necháváme tuto věc otevřenou na novou prognózu," uvedl dále guvernér. "Rozhodnutí bankovní rady ČNB šlo velmi pravděpodobně na vrub neposilující koruně ve srovnání s očekáváním ČNB a inflačním rizikům plynoucím z přehřátého trhu práce a silného růstu mezd," hodnotí analytik ING Jakub Seidler. Podle něj se nečeká citelnější posílení koruny. "Zvýšení sazeb na dnešním jednání ČNB dle konsenzu Bloomberg čekalo pouze 6 analytiků z 20," říká Seidler.
Firmy plánují v Česku investice za 65 miliard
27.06.2018
Více než 65 miliard korun plánují investovat v Česku zahraniční a tuzemské firmy. Každý třetí z celkem 106 investičních záměrů, které loni dojednala agentura CzechInvest, je high-tech projekt, tedy projekt vysoce technologicky orientovaný anebo navázaný na výzkumně-vývojové aktivity.
"Do Česka už nebudou přicházet noví investoři v takové míře, jak jsme tomu byli v minulosti zvyklí. Čistě výrobní aktivity, které nejsou příliš technologicky náročné, už nejsme schopni v takové míře absorbovat. Zároveň daleko víc stojíme o high-tech investice," uvedla generální ředitelka CzechInvestu Silvana Jirotková. K technologicky náročnějším a výzkumně-vývojovým investicím bude stát podle ní firmy motivovat výhodnějšími investičními pobídkami, které by měly začít platit příští rok. V 80 případech šlo o expanzi podniků, které v ČR již působí, nových investičních projektů do Česka zamířilo 26. Nejvíc zahraničních investičních záměrů přijde z Německa, a to v hodnotě 23,8 miliardy korun, dále ze Spojených států amerických (2,6 mld. korun) a Japonska (čtyři mld. korun). Nejvíc investičních projektů směřuje do Jihomoravského kraje, Ústeckého kraje a do středních Čech. Z oborů šlo nejvíce investic do kovodělného a kovozpracujícího průmyslu, výroby dopravních prostředků a IT a vývoje softwaru.
Novela občanského zákoníku od 1. července
25.06.2018
Cílem novely je přispět k lepšímu fungování národního trhu a vnitřního trhu EU v odvětví služeb cestovního ruchu a dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele v tomto odvětví.
Změna občanského zákoníku upravuje náležitosti smlouvy o zájezdu, resp. potvrzení o zájezdu, odpovědnost pořadatele za nesprávné plnění smlouvy, storno podmínky, pomoc v nouzi, podmínky odstoupení od smlouvy, odpovědnost pořadatele, vady zájezdu, výši náhrady škody a slevy atd.
Řekové splnili všechny úkoly a jejich záchrana úspěšně končí
25.06.2018
Vrcholní politici z eurozóny strávili za poslední roky mnoho společných nocí. A to kvůli zdlouhavým jednáním o záchraně Řecka. Tentokrát by to už ale mohlo být naposledy, aspoň pokud půjde vše podle plánu. Ministři financí zemí platících eurem se v Lucemburku nad ránem domluvili na snížení vysokého řeckého státního dluhu. To by mělo zajistit, že se Řekové po osmi letech života s mezinárodní pomocí opět postaví na vlastní nohy. "Je to výjimečný okamžik. Řecká krize končí dnes v Lucemburku," prohlásil eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici.
Řecko má dluh ve výši 180 procent svého hrubého domácího produktu. Horší je v této statistice už jen Japonsko. Zatímco o japonské schopnosti své dluhy splácet nikdo nepochybuje, u Řecka je situace jiná. Naprostou většinu řeckého dluhu teď vlastní země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Pokud by Řekům jejich dluhové břemeno neulehčily, jen těžko by se zvládli vrátit zpět na trhy a půjčovat si stejně jako ostatní státy světa. Politici proto opakují, že je v zájmu všech Athénám dluh snížit, aby Řecko mohlo opět fungovat jako normální země. Eurozóna se tak shodla na tom, že o 10 let prodlouží dobu, kdy jí Řecko nebude muset splácet prakticky žádné záchranné půjčky. Athény tak začnou posílat svým evropským věřitelům peníze zpět až od roku 2033. Mezitím by měla řecká ekonomika růst, takže se dluhové břemeno ve vztahu k HDP sníží. Toto opatření by v kombinaci s několika dalšími mělo vést k tomu, že by Řekové měli získat zpět důvěru investorů. "Skládám hold řeckým občanům. Jejich snaha nebyla marná," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Upozornil tím na to, že Řecko získalo dluhové úlevy díky tomu, že úspěšně splnilo všechny podmínky svého třetího záchranného programu. Ten by tak měl 20. srpna oficiálně skončit. Oproti době před začátkem krize v roce 2009 se výkon řecké ekonomiky snížil o víc než pětinu. Jde o nejhlubší příklad hospodářského propadu nějaké země v mírových časech od velké hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Eurozóna dosáhne ulehčení řeckého dluhu pomocí odkladu jeho splatnosti. Na samotné výši toho, kolik Řecko dluží, se nic nemění. Státy s eurem tak Řecku žádné dluhy neodpouští.