Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Růst cen opět zrychlil
11.10.2022
Růst cen v Česku znovu zrychlil, když letos v září dosáhla meziroční inflace 18 procent. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.
V srpnu meziroční růst cen poprvé po 13 měsících zpomalil na 17,2 procenta, ale v září zdražování znovu zrychlilo. „Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř 50 procent,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny elektřiny oproti loňsku stouply o 37,8 procenta, ceny zemního plynu o 85,9 procenta a ceny tuhých paliv o 55,8 procenta. U všech těchto komodit meziroční růst cen oproti srpnu zrychlil. Třeba plyn v srpnu zdražoval o 61,4 procenta. V kategorii nákladů na bydlení vzrostlo v září i nájemné z bytů o 5,2 procenta, vodné o 5,3 procenta, stočné o 6,4 procenta a ceny tepla a teplé vody o 21,1 procenta.
V září meziročně zdražilo také maso o 23,6 procenta nebo mléko, sýry a vejce o 25,8 procenta, což také představovalo zrychlení růstu cen ve srovnání se srpnem. Například cena mouky se zvýšila o 61 procent a ceny polotučného trvanlivého mléka a másla o více než polovinu. Naopak zpomalení meziročního cenového růstu nastalo v září především v dopravě, kde byly ceny pohonných hmot a olejů meziročně vyšší o 22,7 procenta, zatímco v srpnu růst činil 28,3 procenta. Ceny aut stouply o 15,6 procenta.
V
Nezaměstnanost v Česku v září mírně vzrostla
11.10.2022
Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256 380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306 098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky, v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září byla nezaměstnanost rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262 142 lidí.
"Jde o první zvýšení nezaměstnanosti mezi srpnem a zářím od roku 2013. I v covidovém roce 2020 míra nezaměstnanosti v září oproti srpnu jen stagnovala, zatímco v ostatních letech vždy mírně klesala," řekl ČTK analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Na základě srpnového i zářijového vývoje se tak zdá, že i po zohlednění příchodu Ukrajinců začíná trh práce nepatrně ochlazovat, ačkoli zatím jde o náznaky dílčí a teprve další měsíce potvrdí, zda dochází skutečně k obratu. Ekonomické zpomalování však bude dopadat na trh práce, a určité jeho ochlazení by tak bylo pochopitelné, podotkl.
"Zářijová data nebyla velkým překvapením, když se mírný nárůst české míry nezaměstnanosti vesměs očekával. Jde ale zároveň o poměrně zřetelný signál počínajícího ochlazování české ekonomiky, jelikož historicky je právě září standardně naopak měsícem, kdy má nezaměstnanost tendenci vlivem kalendářních efektů spíše klesat," uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
V
Tržby obchodníků dál klesají. V srpnu se snížily o 8,8 procenta
07.10.2022
Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.
"K meziročnímu poklesu tržeb v maloobchodě přispěl vývoj prodeje potravin i nepotravinářského zboží. Na snížení maloobchodních tržeb se podílel i nižší prodej pohonných hmot, avšak oproti předchozímu měsíci pokles zmírnil," uvedla k srpnovým výsledkům maloobchodu vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
V
Vláda nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu
06.10.2022
Zastropování bude platit i příští rok, v zálohách by se mělo opatření projevit během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy s nízkým napětím a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Pro malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí bude strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za pět let. U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 megawatthodin, původně se navrhovala spotřeba do 630 megawatthodin. Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny, řekl ve středu po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Ministři ve středu rovněž zrušili takzvaný úsporný tarif na příští rok, což avizovali již dříve.
Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) uvedl, že zastropování se bude týkat velmi širokého spektra podnikatelů, veřejné správy i zdravotnických zařízení, do kterých spadá například většina lázeňských provozů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)