Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu
28.09.2023
Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.
Důvěra v tuzemský průmysl je opravdu velice nízká. Vždyť příslušný ukazatel vykázal letos v září hodnotu jen 84,2 bodu. Dlouhodobý průměr let 2003 až 2022 přitom odpovídá hodnotě sta bodů. Důvěra v český průmysl je tak nejnižší od roku 2009, od doby tehdejší světové finanční krize, pokud tedy nebereme v potaz tři měsíce první vlny covidu, tedy duben až červen 2020. Jenže v dubnu až v červnu 2020 panovaly opravdu zcela mimořádné podmínky, kdy na nově se objevivší pandemii neexistovala vakcína a tuzemské průmyslové podniky, včetně automobilek, se uchylovaly k dobrovolným lockdownům. Kvůli tuhým restrikcím v Číně, kde se nákaza objevila v jako první zemi, navíc ztratilo klíčového odběratele Německo, čímž pádem došlo k omezení výroby u našeho západního souseda, a tedy následně i v Česku. Nic tak zcela mimořádného se nyní v září neopakuje. O to varovnější tedy nízká důvěra v tuzemském průmyslu je.
Klesá ovšem opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců...
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Česko je připraveno na chytrá města
25.09.2017
Aplikace, která vám najde nejbližší parkovací místo, lampa, která se rozsvítí, když zaznamená pohyb. Město, ve kterém si nemusíte brát dovolenou, když potřebujete něco zařídit na úřadě, protože vše zařídíte po internetu. S podobnými chytrými řešeními přicházejí firmy, politici i jednotlivci po celém světě.
"V Šanghaji mají opravdu vysoce vyvinutý systém řízení dopravy. Oni jsou schopni z centrály budovy řídit každý jednotlivý semafor v celém městě, takže dokážou v případě, že se stane někde nehoda nebo nastane nějaká krize a jedou hasiči, jim vytvořit průjezd z minuty na minutu," udává příklad Alexander Bellu, zastupitel a místostarosta Prahy 3, který se zabývá digitální společností a e-governmentem. V Česku ke změnám dochází také. Průkopníkem u nás je například jihočeský Písek. Tam chystají ve spolupráci s partnery systém navigace na volná parkovací místa nebo chytré zastávky autobusů městské hromadné dopravy, které poskytnou informace o časech příjezdu či zpoždění. V Praze i v Brně jsou k vidění chytré koše, které vyhozené odpadky zmačkají, a když jsou plné, pošlou upozornění svozové firmě. Jde zatím o ukázky toho, jaký přínos by novinky mohly mít pro život lidí. Pojem smart city neboli chytré město zná podle průzkumu, který si nechala zpracovat společnost E.ON, 20 procent Čechů. V České republice jde v tomto směru pokrok pomaleji než v některých zahraničních zemích, rozvoj brzdí zkostnatělá státní správa a konzervativní politici. Shodli se na tom hosté Kulatého stolu, který uspořádaly HN v půlce září.
Důchody stoupnou
21.09.2017
Půjde o největší růst penzí od roku 2008.
Výdaje na valorizaci důchodů budou v roce 2018 činit 16,6 miliardy korun, průměrný důchod se zvýší o 475 korun. Penze nově rostou o polovinu růstu průměrné mzdy, dosud to byla třetina. Na výrazný růst se mohou důchodci těšit i v dalším roce. Průměrný důchod byl na konci prvního pololetí 11 807 korun.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz
Ceny rostou v zemědělství, průmyslu i stavebnictví
21.09.2017
Meziměsíčně se zvýšily ceny průmyslových výrobců a stavebních prací shodně o 0,2 %.
Ceny tržních služeb vzrostly o 0,4 %, ceny zemědělských výrobců klesly o 0,9 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 12,5 %, průmyslových výrobců o 1,4 %, stavebních prací o 1,6 % a tržních služeb o 1,8 %. Uvedl to dnes Český statistický úřad.
Zdroj: ekonomika.eurozpravy.cz
Stát změnil názor na korunové dluhopisy
18.09.2017
Vše je v souladu se zákonem, tvrdil o korunových dluhopisech ještě na začátku března před poslanci šéf finanční správy Martin Janeček. O půl roku později je vše jinak − všechny finanční úřady v Česku plošně kontrolují každou firmu, která dluhopisy vydala. A finanční úřady dokonce už v souvislosti s možnými daňovými úniky podaly 25 trestních oznámení. To naznačuje, že mnohé z více než 1500 firem vydaly korunové dluhopisy jen proto, aby se vyhnuly daním. I kvůli této kauze také v květnu premiér Bohuslav Sobotka odvolal Andreje Babiše z postu ministra financí.
Zprávu o kontrolách korunových dluhopisů dnes dostanou na stůl členové vlády a HN mají dokument k dispozici. Vyplývá z něj, že finanční úřady zkontrolují 1526 emisí dluhopisů s nominální hodnotou jedné koruny. Ty zažily v Česku rozmach v roce 2012, stovky majitelů firem je využily k vyvedení zisku, aniž by zaplatily daň z dividendy či úroků z půjčky ve výši 15 procent. Tehdy to pravidla umožňovala. Společnosti, které dluhopisy vydaly, si navíc náklady na úroky odečítají od základu daně, a tedy i snižují výslednou daň. Finanční úřady jdou po několika hlavních indiciích. Podezřelé je například, když dluhopisy nebyly nabízeny veřejně a nakoupil je hlavně majitel společnosti. Nebo když úroky byly výrazně vyšší, než za kolik si firmy půjčovaly u bank. Například nejvyšší roční úrok u korunových dluhopisů, které úředníci prošetřují, dosahuje 18,5 procenta. Při kontrolách také úřady chtějí, aby firma prokázala, že si opravdu potřebovala půjčit. Z dat zaslaných na vládu vyplývá, že finanční úřady už kvůli korunovým dluhopisům zahájily 337 kontrol. Finanční správa odmítla s odvoláním na povinnost mlčenlivosti uvést, koho se trestní oznámení týkají. "Podávali jsme je v průběhu posledních měsíců, víc k tomu ale nebudu říkat," řekl HN šéf finanční správy Martin Janeček. Kontroly jsou ve většině případů teprve v počátcích, o čemž svědčí i to, že jich úředníci zatím ukončili jen 13. Přesto ale 34 firem a podnikatelů dobrovolně podalo nová daňová přiznání. V nich už nevyužívají výhod korunových dluhopisů a základ daně si zvýšili celkem o 59 milionů korun a na dani doplatili přes devět milionů korun.