Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu
28.09.2023
Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.
Důvěra v tuzemský průmysl je opravdu velice nízká. Vždyť příslušný ukazatel vykázal letos v září hodnotu jen 84,2 bodu. Dlouhodobý průměr let 2003 až 2022 přitom odpovídá hodnotě sta bodů. Důvěra v český průmysl je tak nejnižší od roku 2009, od doby tehdejší světové finanční krize, pokud tedy nebereme v potaz tři měsíce první vlny covidu, tedy duben až červen 2020. Jenže v dubnu až v červnu 2020 panovaly opravdu zcela mimořádné podmínky, kdy na nově se objevivší pandemii neexistovala vakcína a tuzemské průmyslové podniky, včetně automobilek, se uchylovaly k dobrovolným lockdownům. Kvůli tuhým restrikcím v Číně, kde se nákaza objevila v jako první zemi, navíc ztratilo klíčového odběratele Německo, čímž pádem došlo k omezení výroby u našeho západního souseda, a tedy následně i v Česku. Nic tak zcela mimořádného se nyní v září neopakuje. O to varovnější tedy nízká důvěra v tuzemském průmyslu je.
Klesá ovšem opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců...
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Průměrný věk obchodních společností je 12 let
07.09.2017
Od roku 1990 do pololetí 2017 vzniklo v ČR přes 580 000 obchodních společností a přes 93 000 jich zaniklo. Obchodní společnosti na tuzemském trhu působí v průměru 12 let, zatímco na trhu zůstává 84 procent firem z těch, které od roku 1990 vznikly.
Podnikatelů zůstalo za uvedenou dobu 61 procent. Ti ale ukončují svoji činnost po delší době než obchodní společnosti. Zatímco 48 procent zaniklých společností bylo na trhu 16 let a více, podnikatelů to je 59 procent. Věková struktura obchodních společností se od roku 2010 stabilizovala. Zatímco průměrný věk obchodních společností je necelých 12 let, střední délka (medián) jejich věku zůstává posledních sedm let let na hodnotě deset let. To je pozitivní vývoj, neboť ukazuje, že společnosti v české ekonomice procházejí průběžným ozdravným procesem.
Export tuzemských firem vzrostl meziročně o 5,8 procenta
06.09.2017
Průmyslová výroba v červenci zrychlila meziroční růst na 3,3 procenta po červnovém revidovaném růstu tři procenta. Dařilo se mimo jiné výrobě aut, strojů a zařízení i kovovýrobě. Pokles naopak zaznamenaly výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla či výroba ostatních dopravních prostředků, tedy lodí, lokomotiv, letadel či jízdních kol. O výsledcích českého průmyslu za první prázdninový měsíc ve středu informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Proti předchozímu měsíci byla průmyslová produkce po vyloučení sezonních vlivů reálně nižší o 9,8 procenta. Tak výrazný pokles ovlivnilo čerpání celozávodních dovolených ve významných podnicích, uvedli statistici. Podle statistiků přispěla nejvíce k meziročnímu růstu produkce motorových vozidel, přívěsů a návěsů, která byla vyšší o 17,1 procenta. Výroba strojů a zařízení vzrostla o 9,4 procenta, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 5,3 procenta. Naopak produkce a rozvod elektřiny, plynu a tepla klesla o osm procent, výroba ostatních dopravních prostředků se snížila o 28,1 procenta. Pokles o 14,3 procenta zaznamenala těžba a dobývání. Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v červenci meziročně stouply o sedm procent. Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích meziročně vzrostla o 7,6 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se podle ČSÚ zvýšily o 8,5 procenta, tuzemské nové zakázky vzrostly o 5,8 procenta. V průmyslových podnicích, které zaměstnávají více než 50 lidí, se v červenci meziročně zvýšil počet zaměstnanců o 1,9 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda těchto pracovníků meziročně vzrostla o 7,4 procenta a činila 31 197 korun.
zdroj: ihned.cz
Státní rozpočet byl po dvou třetinách roku v přebytku 16 miliard
04.09.2017
Příjmy státu byly za prvních osm měsíců letošního roku o 15,6 miliardy korun vyšší než jeho výdaje. Rozpočet se udržel v přebytku i přes to, že se oproti loňsku téměř o 84 miliard korun snížil příliv prostředků z Evropské unie. Státu se díky nad očekávání rychlému růstu ekonomiky daří vybírat více peněz na daních, propadu rozpočtu do minusu zabránilo také to, že stát oproti loňsku méně investuje. Loni na konci srpna Česko hospodařilo s přebytkem více než pětkrát větším.
Příjmy státního rozpočtu ke konci srpna meziročně vzrostly o 7,3 procenta na 827 miliard korun. Nejrychlejším tempem o bezmála 13 procent rostlo inkaso daně z příjmů zaměstnanců. Důvodem je především nízká nezaměstnanost a s ní spojené zrychlování růstu mezd. "Vliv měla také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tisíc korun," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. K nárůstu příjmu státu významně přispěl také o 9,5 procenta vyšší výběr DPH, který souvisí především s vyšší spotřebou domácností. Lidé se nebojí utrácet, protože vydělávají více peněz a mají menší obavy o ztrátu zaměstnání. Ministerstvo zároveň upozorňuje na to, že se na vyšším výběru DPH příznivě projevilo zavedení druhé fáze elektronické evidence tržeb. "Ta už nyní za pouhých šest měsíců účinnosti výrazně předčila očekávaný rozpočtový dopad," uvedl Žurovec. V neposlední řadě měla příznivý vliv na letošní příjmy rozpočtu také položka, která přináší státu nejvíce peněz. Pojistné na sociální zabezpečení ve srovnání se stejným obdobím loni vzrostlo o 8,2 procenta na téměř 306 miliard korun. "Meziroční nárůst inkasa z pojistného takřka dvojnásobně překonává předpoklad ministerstva financí z doby sestavování letošního rozpočtu," upozornil Kovanda. I zde se projevila především nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy. Z Evropské unie zatím letos do Česka přiteklo 59 miliard korun, o 84 miliard méně než ve stejném období loni. Podle ministerstva financí je důvodem tak výrazného propadu zejména mimořádně vysoké čerpání evropských peněz v loňském roce. "Zejména v první polovině roku 2016 docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007–2013," uvedl mluvčí ministerstva.
zdroj: ihned.cz
V Česku může do roku 2019 vzniknout až 20 velkých bateriových úložišť
25.08.2017
Velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět k dvaceti. V rozhovoru to řekl výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ a předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek.
Jedny z prvních baterií pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné megawatthodiny (MWh) v Česku aktuálně staví společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun. Už v nejbližších měsících se podle Fouska začne stavět čtyři až pět podobných projektů. "Nechci zveřejňovat jména, ale máme informace, že do konce letošního roku se začne stavět mimo jiné i 2,5 megawatthodinová baterka," uvedl. Řadu z nových baterií podle něj navíc plánují postavit průmyslové podniky a teplárny, což označil za velmi pozitivní. "Baterie jako aktivní součást elektrizační soustavy by dávaly ohromný smysl. V naší asociaci se budeme snažit udělat maximum pro to, aby byl v tomto smyslu změněn energetický zákon," sdělil. Asociace prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení, jaké mají v současnosti přečerpávací vodní elektrárny, a aby mohly být využívány jako regulační zdroj, tak jak tomu už je v některých západních zemích. "Pokud dnes baterie zapojíme do distribuční sítě, musíme platit takzvanou regulovanou složku ceny elektřiny," podotkl. Růst podle něj zaznamenávají také menší "domácí" baterie, které jsou součástí malých solárních instalací na střechách rodinných domů. "Minulý rok bylo celkem instalováno na střechy 500 fotovoltaik, pouze minimum s baterií. Dle odhadů účastníků trhu se letos můžeme dostat i na 2000 instalací, z toho až 30 nebo 40 procent může být instalováno s baterií," zmínil. U dalších typů baterií, například pro mobilní telefony nebo notebooky, Fousek překotný vývoj nepředpokládá. Technologicky se podle něj nelze při současných znalostech už příliš vymyslet nedá.
zdroj: ined.cz