Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu
28.09.2023
Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.
Důvěra v tuzemský průmysl je opravdu velice nízká. Vždyť příslušný ukazatel vykázal letos v září hodnotu jen 84,2 bodu. Dlouhodobý průměr let 2003 až 2022 přitom odpovídá hodnotě sta bodů. Důvěra v český průmysl je tak nejnižší od roku 2009, od doby tehdejší světové finanční krize, pokud tedy nebereme v potaz tři měsíce první vlny covidu, tedy duben až červen 2020. Jenže v dubnu až v červnu 2020 panovaly opravdu zcela mimořádné podmínky, kdy na nově se objevivší pandemii neexistovala vakcína a tuzemské průmyslové podniky, včetně automobilek, se uchylovaly k dobrovolným lockdownům. Kvůli tuhým restrikcím v Číně, kde se nákaza objevila v jako první zemi, navíc ztratilo klíčového odběratele Německo, čímž pádem došlo k omezení výroby u našeho západního souseda, a tedy následně i v Česku. Nic tak zcela mimořádného se nyní v září neopakuje. O to varovnější tedy nízká důvěra v tuzemském průmyslu je.
Klesá ovšem opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců...
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Alkohol, bydlení a benzin jsou dražší než loni, některé potraviny zlevňují
13.11.2018
Růst cen oproti loňsku v říjnu zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 2,3 procenta. Zdražovalo zejména bydlení, pohonné hmoty nebo alkohol.
Zlevnily naopak některé potraviny. Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly nadále největší vliv ceny bydlení. Nájemné ve srovnání s loňským říjnem zdražilo o 3,4 procenta, vodné o 1,8 procenta, stočné o 1,3 procenta, elektřina o 5,6 procenta a tuhá paliva byla dražší o 2,7 procenta.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Účetní reforma veřejných financí má problémy
12.11.2018
Účetní reforma veřejných financí přináší komplexnější a užitečnější informace, provázely ji však problémy s předpisy. Na základě prověrky to v tiskové zprávě uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj existují také rezervy ve využívání účetních dat. Kontrolovanými institucemi byly ministerstvo financí (MF) a Český statistický úřad (ČSÚ).
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na průběh účetní reformy veřejných financí, která ve veřejném sektoru ČR od roku 2010 zaváděla prvky akruálního účetnictví. Kontroloři se zaměřili především na to, jak byla reforma nastavena a připravena, zda zajistila vykazování spolehlivých a využitelných informací či na to, jak jsou tyto informace využívány. Podle akruálního principu mají být transakce zaznamenány v účetních knihách a vykázány v účetních výkazech v momentě, kdy k nim dojde, nikoliv až při uskutečnění souvisejícího příjmu či výdaje. Kontrola například ukázala, že účetní předpisy spojené s reformou, které tvořilo MF, byly v letech 2010 až 2014 nejednoznačné. "Ze 17 kontrolních akcí ověřujících účetní závěrky organizačních složek státu za uvedená účetní období se NKÚ kvůli tomu v 11 kontrolních závěrech ke spolehlivosti účetní závěrky nemohl vyjádřit," uvedli kontroloři. Metodickou podporu, která by účetním jednotkám pomohla se zavedením změn do jejich praxe, MF poskytovalo až od roku 2011. Podle NKÚ se tak první sestavení účetních výkazů za celou Českou republiku opozdilo o šest let.
Porsche bude v Ostravě vyvíjet chytrá auta
09.11.2018
Poskytovatel vývojových služeb Porsche Engineering Services (PES) oficiálně otevřel svou pobočku v Ostravě. Pracuje v ní více než 20 lidí, do konce roku 2020 by jich mělo být 50. Zaměří se na výzkum a vývoj současných automobilových trendů, jako jsou elektromobilita, autonomní jízda a chytrá mobilita.
Generální ředitel společnosti Porsche Engineering Miloš Polášek v tiskové zprávě uvedl, že v Ostravě se bude pracovat například na novém projektu, který souvisí s infrastrukturou pro rychlé nabíjení budoucích elektromobilů. "Naši vývojáři pracují s nejvyspělejšími technologiemi, jako jsou komplexní simulace, nejmodernější metody digitálního vývoje a výroby prototypů," uvedl Polášek. Jedním z důvodů pro výstavbu pobočky v Ostravě, díky níž PES rozšířila své kapacity, byl dosah hned několika technických univerzit v Česku i v sousedních zemích. Tam vidí PES prostor i pro získávání zaměstnanců. "Vzhledem k tomu, že se nová pobočka Porsche Engineering nachází na křižovatce České republiky, Slovenska a Polska, nabízí Porsche Engineering šanci inženýrům ze všech tří zemí," uvedla Markéta Kaclová z PES.
Sociální bydlení
08.11.2018
Je důležité, aby stát, obce a jiní poskytovatelé sociálního bydlení úzce spolupracovali. Sociální bydlení se musí provázat se sociální prací. Tyto a další principy padly na mezinárodní konferenci Dobrá praxe v sociálním bydlení v ČR a Evropě, která se konala v úterý 6. listopadu v Praze. Na konferenci zazněly příklady dobré praxe v sociálním bydlení ze zahraničí.
Uskutečnila se v rámci projektu Podpora sociálního bydlení. Mezi více než 200 účastníky byli nejen čeští experti, ale také odborníci z Belgie, Nizozemska, Skotska, Irska a Rakouska. Konferenci zahájila náměstkyně ministryně pro řízení sekce správních činností a sociální politiky Jana Hanzlíková. Účastníky seznámila s aktuálním stavem přípravy legislativy a dalších opatření v oblasti sociálního bydlení a sociálního začleňování. Panelisté pak hovořili o různých přístupech k sociálnímu bydlení, zabývali se také bydlením pro mladé lidi či seniory, problematikou občanských poraden a bytových družstev, ale také evropským rozměrem sociálního bydlení.
„Příspěvky zahraničních expertů se jistě stanou inspirací nejen pro zástupce obcí zapojených do projektu Podpora sociálního bydlení, kteří měli možnost své dosavadní zkušenosti prezentovat po boku českých odborníků na tuto problematiku. Věřím, že konference přispěje k rozvoji dostupného bydlení v celé České republice,“ uvedl David Pospíšil, ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)