Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu
28.09.2023
Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Důvodem chmur je nyní zejména pokles důvěry v průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž Evropy“. Komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu požáru závodu klíčového subdodavatele. Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku slovinského dodavatele, jehož závod postihla povodeň.
Důvěra v tuzemský průmysl je opravdu velice nízká. Vždyť příslušný ukazatel vykázal letos v září hodnotu jen 84,2 bodu. Dlouhodobý průměr let 2003 až 2022 přitom odpovídá hodnotě sta bodů. Důvěra v český průmysl je tak nejnižší od roku 2009, od doby tehdejší světové finanční krize, pokud tedy nebereme v potaz tři měsíce první vlny covidu, tedy duben až červen 2020. Jenže v dubnu až v červnu 2020 panovaly opravdu zcela mimořádné podmínky, kdy na nově se objevivší pandemii neexistovala vakcína a tuzemské průmyslové podniky, včetně automobilek, se uchylovaly k dobrovolným lockdownům. Kvůli tuhým restrikcím v Číně, kde se nákaza objevila v jako první zemi, navíc ztratilo klíčového odběratele Německo, čímž pádem došlo k omezení výroby u našeho západního souseda, a tedy následně i v Česku. Nic tak zcela mimořádného se nyní v září neopakuje. O to varovnější tedy nízká důvěra v tuzemském průmyslu je.
Klesá ovšem opět i důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v ČR během následujících dvanácti měsíců...
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Společné jmění manželů
14.08.2018
Podle § 708 NOZ platí, že vše, co patří manželům a má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). Společné jmění podléhá režimu zákonnému nebo smluvenému anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.
Asi nejčastější je režim zákonný, ve kterém je součástí společného jmění to, co nabyl jeden z manželů (nebo oba manželé společně) za trvání manželství, s výjimkou toho, co:
- slouží osobní potřebě jednoho z manželů
- nabyl darem, děděním nebo odkazem jeden z manželů (pokud dárce nebo zůstavitel neprojevil jiný úmysl),
- nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
- nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
- nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Nová data o inflaci
12.08.2018
Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci zpomalil na 2,3 procenta z červnových 2,6 procenta. Oproti loňskému červenci podražilo hlavně bydlení a pohonné hmoty. Naopak levnější byly oděvy, obuv či telekomunikační služby. Informoval o tom ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali zpomalení inflace na 2,2 procenta.
Ceny pohonných hmot a olejů se meziročně zvýšily o 12,6 procenta. Za zmíněnými vyššími cenami u tuzemských čerpacích stanic je třeba hledat meziroční nárůst cen ropy na světových trzích. Ten byl způsoben omezováním těžby ze strany kartelu OPEC a Ruska. Zatímco loni v červenci byla průměrná cena ropy Brent 48,48 amerického dolaru za barel, letos v červenci se obchodovala v rozmezí 71 až 80 dolarů. Nárůst cen pohonných hmot mohl být i výraznější, ale tlumilo jej posílení koruny za posledních 12 měsíců. Navíc v červenci se zvyšování ceny ropy zastavilo. Ceny nájmů v bytech se v červenci meziročně zvýšily o 3,2 procenta. Podražovalo také vodné a stočné, a to o 1,8, respektive 1,3 procenta. O více než pět procent vzrostla cena elektřiny. “Neutuchající zájem o byty se odráží v rekordních cenách nemovitostí a pozvolna se tak přelévá i do nájemného,” řekl Petr Dufek, analytik ČSOB. Podle něj jde o trend, který bude pokračovat i v příštím roce. “Nepůjde přitom jen o nájmy, ale i o energie, jejichž ceny ještě zcela nereflektovaly prudké zdražení elektřiny na německém trhu,” dodal.
Koruna bude dále posilovat, za rok by mohlo stát jedno euro 25 korun
12.08.2018
Kurz české měny by měl v příštích 12 měsících posílit o více než dvě procenta. Vyplývá to z ve čtvrtek zveřejněného průzkumu, který mezi 31 ekonomy a analytiky významných domácích i zahraničních finančních domů pravidelně provádí agentura Reuters.
Zatímco nyní se za jedno euro platí okolo 25,60 koruny, za rok by se měl kurz dostat k 25 korunám. Ve výhledu tří a šesti měsíců pak ekonomové v průměru očekávají kurz okolo 25,50, resp. 25,40 Kč. Zpevnit by měla tuzemská měna i vůči dolaru. Zatímco nyní se za jeden dolar platí něco málo přes 22 korun, za 12 měsíců analytici v průměru predikují kurz 20,32 koruny za dolar. “Vzhledem k tomu, že ČNB patrně bude v letošním roce ještě dále zvyšovat úrokové sazby, tak by koruna měla postupně dále posilovat. V letošním roce však pravděpodobně zůstane nad hranicí 25 Kč za euro,” řekl HN Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank v České republice. Zmíněnou hranici by koruna měla podle výhledu ING Bank prolomit až v závěru prvního čtvrtletí příštího roku. Česká národní banka svou klíčovou, takzvanou dvoutýdenní repo sazbu, za kterou si u ní komerční banky ukládají přebytečnou hotovost, zvýšila naposledy minulý týden o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Předtím ji posunula nahoru na předešlém zasedání bankovní rady na konci června. Od loňského dubnového konce měnových intervencí vzrostla repo sazba již celkem pětkrát.
Restaurace mají nedostatek kuchařů a číšníků
10.08.2018
Prezident Asociace hotelů a restaurací navrhuje, aby se otevřely možnosti pro zahraniční pracovníky ze zemí mimo EU. Jinde v Evropě to funguje, říká.
Nízká nezaměstnanost, která v Česku v červenci činila 3,1 procenta a v Praze 2,1 procenta, se projevuje i v gastronomickém odvětví. Nejen v pražských restauracích se provozovatelé potýkají s nedostatkem personálu, ať už kuchařů, nebo obsluhy. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací (AHR) Václava Stárka by situaci zlepšilo otevření trhu práce zájemcům z ciziny.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)