Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Od zavedení EET provedly úřady 95 tisíc kontrol
27.02.2018
Bylo zavřeno 16 provozoven. Finanční a celní správa od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) od 1. prosince 2016 provedla 94.728 kontrol a uložila zhruba 5900 pokut za 55 milionů korun.
Správa zároveň od spuštění systému uzavřela kvůli neplnění EET 16 provozoven, z polovina z nich již obnovilo svou činnost. Na dotaz ČTK to sdělila finanční správa. Na počátku března to bude rok, kdy byla zavedena EET pro firmy a podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
(Zdroj: ekonomika.eurozpravy.cz)
Téměř čtvrtina Čechů sleduje nový signál pro digitální televizi
27.02.2018
Jedna ze tří přechodových sítí na konci minulého roku již pokrývala 97 procent obyvatel.
Přechod na nový digitální standard je nutný kvůli uvolnění televizního pásma 700 MHz pro mobilní sítě, který prosazuje Evropská komise v celé Evropě.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší za posledních deset let
26.02.2018
Důvěra v českou ekonomiku po lednovém mírném poklesu vzrostla v únoru o 0,4 bodu na hodnotu 99,9. Dosáhla tak nejvyšší úrovně od května 2008, kdy činila 100,2. U podnikatelů se důvěra v únoru meziměsíčně zvýšila o 0,6 bodu na 97,5 bodu, naopak u spotřebitelů klesla o 0,3 bodu na 112 bodů.
Meziměsíčně mírně nižší důvěru v ekonomiku měli podnikatelé v průmyslu, u kterých klesla o 0,3 bodu na 96,5. Podle ČSÚ se snížilo zejména jejich hodnocení současné celkové i zahraniční poptávky, tempo růstu výrobní činnosti a zaměstnanosti v následujících třech měsících se podle průmyslových firem ale téměř nezmění. Vedle toho důvěra podnikatelů ve stavebnictví proti lednu vzrostla o 5,6 bodu na 93,5, což je nejvyšší hodnota od konce roku 2008. Stavební podniky hodnotily svou ekonomickou situaci téměř stejně jako v lednu, zvýšila se ale poptávka po jejich pracích a v souvislosti s tím očekávají v dalších třech měsících zvýšení zaměstnanosti. Téměř na desetileté maximum se dostala i důvěra firem podnikajících ve službách, kde se od ledna zvýšila o 0,9 bodu na 98,1. Zástupci podniků lépe hodnotí současnou poptávku, jejich hodnocení současné ekonomické situace nebo očekávání pro další tři měsíce se ale nezměnila, pro další půlrok jsou jejich očekávání dokonce horší.
Česko si ve vnímání korupce polepšilo o pět příček
22.02.2018
Česká republika si v celosvětovém žebříčku vnímání korupce za rok 2017 po loňském propadu mírně polepšila, za průměrem Evropské unie ale stále zaostává. V seznamu zemí, který ve středu zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI), patří Česku spolu s Kyprem, karibským ostrovním státem Dominikou a Španělskem 42. místo. Index hodnotí korupci ve 180 zemích světa. První místo obsadil Nový Zéland, následovaný Dánskem, Finskem, Norskem a Švýcarskem. Žebříček uzavírají Sýrie, Jižní Súdán a Somálsko.
Transparency v indexu hodnotí země podle míry vnímané korupce za použití stobodové stupnice, ve které hodnota 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce. Žebříček je sestavován na základě průzkumů mezi experty a organizace ho zveřejňuje od roku 1995. V indexu pro rok 2016 bylo Česko 47. spolu s Kyprem a Maltou, rok předtím se nacházelo na 37. pozici. V aktuálním žebříčku TI hodnotí Česko 57 body, což je o dva body více než v indexu pro rok 2016, ale o osm bodů méně, než je průměr EU. Dvoubodové zlepšení je podle české pobočky TI dáno jedním dílčím faktorem, který zachytil, že loni vešly do praxe některé protikorupční zákony - například úprava financování politických stran. Ve všech ostatních aspektech hodnocení ale Česko stagnovalo. Ve srovnání s ostatními členskými zeměmi Evropské unie si Česká republika o jednu příčku polepšila a je na 18. pozici, kterou sdílí s Kyprem a Španělskem. Ostatní země takzvané visegrádské čtyřky si pohoršily - Slovensko o jeden bod (22. místo v rámci EU, globálně má 54. místo), Polsko o dva body (15. místo) a Maďarsko ztratilo dokonce tři body (27. místo).