Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Návštěvnost turistů v Česku byla loni rekordní
13.02.2018
V Česku se ubytovalo 20 milionů turistů, polovina přijela ze zahraničí. Zahraničních návštěvníků bylo o 9,2 procenta více a domácích o devět procent. Nejvíce se počet turistů zvýšil v Jihomoravském kraji.
V českých hotelech, penzionech či kempech se loni ubytovalo rekordních 20 milionů turistů, což bylo o 9,1 procenta více než předloni. Zahraničních návštěvníků bylo o 9,2 procenta více a domácích o devět procent. Nejvíce se počet turistů zvýšil v Jihomoravském kraji. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Návštěvníků ze zahraničí bylo 10,2 milionu, domácích turistů přijelo 9,9 milionu. Nejvíc cizinců přijelo tradičně z Německa.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zákon o EET porušuje pětina vietnamských večerek
13.02.2018
Finanční správa dělá 200 kontrol denně. Kontroly elektronické evidence tržeb(EET) selhávají, 13 procent českých a 19 procent „asijských“ prodejen nevydává zákazníkům účtenky.
Situace je horší ve městech, z krajů je povinnost nejvíc porušována ve Středočeském a Jihomoravském. Vyplývá to z průzkumu společnosti Nielsen pro Asociaci českého tradičního obchodu (AČTO). Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že své kontroly považuje, na rozdíl od průzkumu na malém vzorku provozoven, za vypovídající. Průměrný počet terénních kontrol Finanční správy je 200 denně.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
Uber v Česku podniká bez platného oprávnění, podezírá ho ministerstvo
12.02.2018
Ministerstvo průmyslu a obchodu má podezření, že Uber v Česku podniká bez platného živnostenského oprávnění.
Jízdy řidičů v rámci platformy Uber zřejmě zprostředkovává jiná firma než ta, která k tomu před pěti lety získala v Česku živnost. Skutečným zprostředkovatelem má být nizozemská Uber B.V. Uvedlo to v pátek ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo dopravy tento týden Uber vyzvalo, aby si v Česku živnost založil. Uber uvedl, že funguje v souladu s evropskou legislativou. "Zprostředkující společností je podle všeho společnost UBER B. V. se sídlem v Nizozemsku. Kontrolní činnost oprávnění k podnikání a souvisejících oprávnění je nicméně v kompetenci obecních živnostenských úřadů. Proto jakékoli vyjádření MPO k platnosti živnostenských oprávnění může vycházet až z adekvátní kontroly příslušného obecního úřadu," řekli zástupci MPO. V Praze druhý den protestují taxikáři proti společnosti Uber a dalším zprostředkovatelům, kteří najímají dopravce bez platné licence pro přepravu osob. Vytváří tak podle nich nerovné podmínky na trhu.
Česká koruna slaví 25. narozeniny, její vznik provázely vojenské manévry
09.02.2018
Přesně před čtvrt stoletím - v noci na 8. února 1993 - proběhlo rozdělení dosavadní společné měny Čechů a Slováků. Vzniku dnešní koruny předcházely logistické manévry, včetně lepení 160 milionů kolků dovezených v utajení z kolumbijské Bogoty. Nové bankovky a mince se pak narychlo vyráběly v továrnách od Hamburku až po kanadský Winnipeg.
Než samostatná měna vstoupila v platnost, měli lidé čtyři únorové dny na výměnu papírových platidel. Mohli donést na pobočky České spořitelny a České pošty bankovky v hodnotě 100, 500 a 1000 korun československých (Kčs) a vyměnit je za prakticky stejné, jen opatřené kolkem samostatné České republiky. Operaci zajišťovalo 40 tisíc lidí, včetně zaměstnanců Komerční banky, kde probíhalo hlavní kolkování. Akce také znamenala manévry pro policii, útvar rychlého nasazení (URNA) i armádu. Ozbrojenci hlídali převozy stovek tun bankovek v obrněných vozech po celé republice. "Připravovalo se to spěšně a bylo to docela drama. My jsme v podstatě spali v ČNB, stejně tak jako policie a URNA," vzpomíná na tu dobu Pavel Kysilka, který coby člen bankovní rady centrální banky za Česko vedl koordinační skupinu pro rozdělení měny.