Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Dotace na lesy byly nehospodárné, tvrdí NKÚ
18.01.2018
Postavily se i posedy za 300 tisíc. Jeden ze žadatelů chtěl dotaci na vybudování pěti pozorovatelen zvěře. Na jednu z těchto pozorovatelen získal 348 000 korun, na každou další dostal 295 000 korun.
Dotace na podporu lesnictví v letech 2011 až 2016 byly nehospodárné. Jejich pravidla nenutila příjemce dosáhnout nejvýhodnějších cen. V některých případech byly postaveny posedy za 300 000 korun, za opravu metru lesní cesty po kalamitě se platilo i 13 000 korun. Informoval o tom Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval, jak ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a některé krajské úřady vybíraly a hodnotily žádosti o dotace. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí, některá doporučení ale v současném programovém období využilo.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pražská burza je na nejvyšší úrovni od srpna 2011
17.01.2018
Pražská burza počtvrté za sebou rostla a úterní obchodování zakončila na nejvyšší úrovni od srpna 2011. Index PX následoval světové trhy a přidal 0,53 procenta na 1114,92 bodu. Na nevyslovení důvěry menšinové vládě Andreje Babiše akciový trh nijak nereagoval. Vyplývá to z internetových stránek burzy a komentářů analytiků. Česká koruna dnes k euru zpevnila pod 25,50 Kč za euro, vůči dolaru po výrazném posilování z předchozích dnů mírně ztratila.
Na maxima od léta 2011 se pražská burza dostala už před loňskými Vánocemi, po mírném poklesu mezi svátky se po Novém roce vrátila k vzestupu. V úterý rostly akcie bank i elektrárenské společnosti ČEZ, cenné papíry likérky Stock Spirits vyskočily o více než čtyři procenta. "Pozitivní sentiment na globálních akciových trzích – růst evropských burz a otevření amerických indexů po volném dni na nových historických maximech – pomohl k růstu i pražské burze," podotkl makléř Fio banky Josef Dudek. "Nevyslovení důvěry vládě Andreje Babiše tuzemský akciový trh nijak neovlivnilo," doplnil analytik Komerční banky Miroslav Frayer. Z bankovních emisí vzrostla nejvýrazněji Komerční banka o 1,03 procenta na 934,50 koruny, Erste Bank si polepšila o 0,45 procenta na 1006 korun a Moneta Money Bank o 0,36 procenta na 82,90 Kč. Akcie pojišťovny VIG naopak oslabily o 0,68 procenta na 725,50 koruny.
Některé firmy už musí odmítat každou třetí zakázku
15.01.2018
Nedostatek pracovních sil na českém trhu začíná dopadat na fungování firem. Dvě pětiny malých a středních podniků a živnostníků se už dostaly do situace, kdy kvůli nedostatku zaměstnanců nemohly vzít další zakázku. Více než desetinu zakázek muselo odmítnout 14 procent firem, tři procenta firem dokonce musela odmítnout každou třetí nabízenou zakázku, vyplývá z pravidelného šetření Index očekáváním firem ČSOB.
"Zjištění mezi malými a středními podnikateli jen potvrzují, že nedostatek zaměstnanců je v současnosti v Česku hlavní bariérou pro další ekonomický rozmach. To, že některé firmy musí odmítnout každou třetí zakázku, je alarmující," řekl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Poptávka po nových pracovnících proto nabývá na síle. V sektoru malých a středních podnikatelů plánuje letos nabírat nové zaměstnance téměř třetina firem. Přijímat nové pracovníky chystají především firmy s obratem nad 40 milionů korun. Se snižováním počtu zaměstnanců počítají jen tři procenta dotazovaných. Zbytek žádné změny nepředpokládá. "Nedostupnost zaměstnanců je náš největší problém. Musíme nuceně zvyšovat mzdy, aby byl někdo vůbec ochotný pracovat. Je zoufalý nedostatek kvalitní pracovní síly," souhlasil ředitel Ski areálu Monínec Jaroslav Krejčí. Hlavním problémem na trhu práce je podle průzkumu ČSOB obecný nedostatek zájemců o nabízené pozice. A pokud se nějací kandidáti objeví, tak často nemají praktické zkušenosti ani potřebnou kvalifikaci a často disponují špatnými pracovními návyky. I přesto si kladou zcela neadekvátní požadavky na finanční ohodnocení a žádají nesplnitelné benefity.
Obchodníci už nebudou moci vybírat zvláštní poplatky za platby kartou
12.01.2018
Až dosud mohli obchodníci lidem naúčtovat přirážku za platbu kartou. Většina obchodů tím své zákazníky neobtěžuje a poplatek, který za každou transakci samy platí, tak promítá do ceny zboží. Možnost naúčtovat tento náklad k ceně však stále využívají hlavně menší prodejny, ale i restaurace a e-shopy. Počínaje touto sobotou to má skončit.
Zákaz zdůvodňovaný snahou o větší rozšíření bezhotovostních plateb a také předchozím zlevněním plateb kartami, o které se postarala regulace Evropské unie, se vztahuje na běžné karty typu MasterCard a Visa. Vychází z evropské směrnice a v Česku ho obsahuje nový zákon o platebním styku, který začne být účinný právě od 13. ledna. Speciální přirážky si obchodníci k ceně mohli připočítávat bez kolize se zákonem od roku 2010, když na to zákazníka předem upozornili. Obvykle se tento poplatek v minulosti pohyboval od 1,5 do tří procent z ceny zboží nebo služby, někteří ho v poslední době snížili. Například cestovní kancelář Fischer si účtovala přirážku k ceně zájezdu ve výši dvou procent, teď je to 0,5 procenta. "Nové legislativě pochopitelně vyhovíme a stávající poplatek vybírat přestaneme. Je však potřeba říci, že za jednu cestovní smlouvu ve výši 50 tisíc korun zaplatí cestovní kancelář na poplatcích zhruba 250 korun při platbě kartou, oproti 10 korunám za převod z účtu na účet. V nízkomaržovém odvětví cestovního ruchu je to výrazný rozdíl. V nejbližší době proto zvážíme, jestli nezachováme zhruba poloviční poplatek za způsob placení, který ale bude v souladu s novou legislativou," říká Aleš Vítek, finanční ředitel Fischer Group, která loni utržila zhruba pět miliard korun. Zákon přitom říká, že žádné příplatky u běžných karet lidem od zítřka naúčtovat nesmí.