Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
V Česku může do roku 2019 vzniknout až 20 velkých bateriových úložišť
25.08.2017
Velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět k dvaceti. V rozhovoru to řekl výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ a předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek.
Jedny z prvních baterií pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné megawatthodiny (MWh) v Česku aktuálně staví společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun. Už v nejbližších měsících se podle Fouska začne stavět čtyři až pět podobných projektů. "Nechci zveřejňovat jména, ale máme informace, že do konce letošního roku se začne stavět mimo jiné i 2,5 megawatthodinová baterka," uvedl. Řadu z nových baterií podle něj navíc plánují postavit průmyslové podniky a teplárny, což označil za velmi pozitivní. "Baterie jako aktivní součást elektrizační soustavy by dávaly ohromný smysl. V naší asociaci se budeme snažit udělat maximum pro to, aby byl v tomto smyslu změněn energetický zákon," sdělil. Asociace prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení, jaké mají v současnosti přečerpávací vodní elektrárny, a aby mohly být využívány jako regulační zdroj, tak jak tomu už je v některých západních zemích. "Pokud dnes baterie zapojíme do distribuční sítě, musíme platit takzvanou regulovanou složku ceny elektřiny," podotkl. Růst podle něj zaznamenávají také menší "domácí" baterie, které jsou součástí malých solárních instalací na střechách rodinných domů. "Minulý rok bylo celkem instalováno na střechy 500 fotovoltaik, pouze minimum s baterií. Dle odhadů účastníků trhu se letos můžeme dostat i na 2000 instalací, z toho až 30 nebo 40 procent může být instalováno s baterií," zmínil. U dalších typů baterií, například pro mobilní telefony nebo notebooky, Fousek překotný vývoj nepředpokládá. Technologicky se podle něj nelze při současných znalostech už příliš vymyslet nedá.
zdroj: ined.cz
Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2018
23.08.2017
Dnem 1. ledna 2018 nabude účinnosti novela nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č.567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Nová právní úprava s účinností od 1. ledna 2018 zvyšuje základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin ze současných 11 000 Kč na 12 200 Kč a v relativním vyjádření jde o 10,9 % zvýšení. Základní hodinovou sazbu zvyšuje ze 66 Kč na 73,20 Kč. V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat.
Obilí je letos méně a má horší kvalitu
22.08.2017
Zemědělci mají letos podobný pokles úrody obilí a olejnin jako v roce 2015, kdy byly škody způsobené suchem vyčísleny na tři miliardy korun.
Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015, kdy jim stát následně vyplatil 1,2 miliardy korun. Škody budou vyčísleny za dva až tři týdny. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) bude sklizeň obilovin letos o 13,2 procenta nižší než loni. Zemědělci musí kvůli nedostatku vláhy také počítat s horší kvalitou obilí.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz
Minimální mzda je v ČR pod průměrem v regionu
22.08.2017
Vláda se dnes chystá rozhodnout o zvýšení minimální mzdy. Ministerstvo práce navrhuje růst o 1 200 korun na 12 200 korun.
Proti je resort zemědělství, podle něhož by se nejnižší výdělek měl zvednout o tisícikorunu. Odbory požadují 1 500 korun, zaměstnavatelé by přidali 800 korun. Minimální mzda v ČR přes letošní navýšení na 11 000 korun (407 eur) patří v regionu střední a východní Evropy stále k těm nižším.
Zdroj: ekonomika.eurozpravy.cz