Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Navrhované změny v zákoně o platebním styku
27.07.2017
Poslanci mají v září schvalovat nový zákon o platebním styku. Největší změnou bude větší ochrana klientů bank při ztrátě či ukradení platební karty nebo zneužití identity.
Menší ztráta při zneužití platební karty, konec poplatku za platbu kartou a také povinnost informovat zákazníka o přesné částce, kterou si chce obchodník na jeho účtu blokovat. To jsou některé novinky, které brzy čekají klienty tuzemských bank. Největší změnou je větší ochrana klientů bank při ztrátě, ukradení platební karty či zneužití identity při platbě kartou. Nově bude majitel karty riskovat finanční škodu maximálně v hodnotě 50 eur, tedy zhruba 1300 korun. Doposud je to 150 eur, tedy asi 3900 korun.
Návrhy na boj proti suchu, možné zdražení vody
27.07.2017
Materiál, jenž zatím nejdůkladněji shrnuje recepty na boj proti suchu, schválila vláda. Text, který vypracovali experti ministerstva životního prostředí, ukazuje, jak se v příštích letech bránit zejména ubývání vody a ničení zemědělské půdy. To už trápí hlavně jižní Moravu a Polabí.
Některá opatření, která koncepce navrhuje, jsou revoluční. Například řeky by se měly postupně vrátit ke svým přirozeným korytům. Výjimečným ekonomickým nástrojem, v případě fatálního nedostatku vody a nutnosti snížit úsporným užíváním spotřebu pitné vody, je možnost zavedení 'pásmových cen' pro vodné a stočné. Při zohlednění sociálních dopadů by byly uplatňovány diferencované ceny podle různé úrovně spotřeby - čím vyšší, tím vyšší ceny pro vodné a stočné," uvádí schválený materiál. Jde prý o hypotetickou variantu, musely by se mimo jiné instalovat nové typy vodoměrů a upravit legislativa.
Český vývoz by měl letos překonat čtyřbilionovou hranici
20.07.2017
Export tuzemských firem by v letošním roce měl stoupnout o šest procent meziročně na zhruba 4,2 bilionu korun, vyplývá to z odhadu společnosti Deloitte. Pořadí exportních destinací by se měnit výrazně nemělo. Mírně poroste i závislost tuzemské ekonomiky na vývozu do EU, odhadují zástupci podnikatelských svazů.
Pro letošní rok Deloitte počítá s růstem objemu vývozu o šest procent po loňském zvýšení o dvě procenta. "Důvodem zrychlení růstu je obrat ve vývoji cen exportu. Zatímco loni vývozní ceny klesly o 3,1 procenta, letos by se měly mírně zvýšit. Zrychlit by však měl také růst reálného exportu, a to díky akceleraci hospodářského růstu v eurozóně, která je hlavním obchodním partnerem české ekonomiky," uvedl hlavní ekonom společnosti David Marek. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák věří, že letos bude překonána čtyřbilionová hranice exportu. "Sledujeme velký zájem o podnikatelské mise, každý měsíc vyvezeme desítky našich firem do zahraničí jako doprovod vládních reprezentantů či prezidenta. Exportní výkonnost si držíme, přestože ČNB ukončila intervence a koruna posiluje," uvedl Hanák. Hospodářská komora neočekává změny v pořadí hlavních exportních destinací. "Daří se nejen našim hlavním exportním trhům, ale i trhům mimo EU. Výraznější změnu směrem k třetím trhům ale neočekáváme, takže další drobné navýšení závislosti ČR na EU v letošním roce nevylučujeme," dodala hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.
zdroj: ihned.cz
Koruna se poprvé od ukončení intervencí dostala pod hranici 26 korun
20.07.2017
Česká měna ve čtvrtek poprvé od ukončení intervencí České národní banky prolomila hranici 26 korun za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Koruna dopoledne posílila na 25,995 korun za euro.
Sílu domácí měny stále určuje podle makléře společnosti Roklen Radka Pavlíčka dobrá kondice české ekonomiky, která je navíc podpořena vidinou vyšších úrokových sazeb. "Dá se předpokládat, že po proražení 26 korun za euro se kurz posune o něco výše s tím, jak budou někteří méně trpěliví investoři vybírat zisky," upozornil Pavlíček. S pomocí intervencí udržovala Česká národní banka od roku 2013 kurz koruny k euru nad 27 Kč/EUR kvůli hrozící deflaci. Na začátku letošního dubna centrální banka intervence ukončila, a od té doby postupně koruna vůči euru i dolaru posiluje. K hranici 26 korun za euro se česká koruna přiblížila už ve středu.
zdroj: ihned.cz