Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Průměrný Čech dluží už přibližně 300 tisíc korun, meziročně dluh opět vzrostl
26.08.2022
Celkový dluh obyvatel ČR dosáhl na konci prvního pololetí 3,14 bilionu korun, meziročně narostl o 365,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrný Čech tak hypoteticky dluží přibližně 300.000 Kč.
Dlouhodobý dluh činil 2,61 bilionu korun a jeho růst výrazně zpomalil. Meziročně se zvýšil o 332,3 miliardy korun, ve srovnání s prvním čtvrtletím 2022 je to o 51,5 miliardy korun více, což je nejmenší čtvrtletní přírůstek za rok a půl.
Krátkodobý dluh ke konci druhého čtvrtletí činil 526,2 miliardy korun, meziročně stoupl o 6,7 procenta. Před pandemií covidu-19 postupně slábla poptávka po krátkodobých úvěrech na spotřebu. Přibližně od poloviny loňského roku se nicméně postupně oživuje poptávka po tomto typu úvěrů.
V
Produkce českého zemědělství byla vloni nejvyšší za posledních pět let
19.08.2022
Produkce českého zemědělství v loňském roce dosáhla 152,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek za posledních pět let. U rostlinné výroby loni stoupla produkce na 91,1 miliardy korun z předloňských 87,4 miliardy korun. Rostly také ceny zemědělských výrobců, vstupní náklady i ceny, informovalo ministerstvo zemědělství. V roce 2020 činila produkce zemědělského odvětví v Česku 147 miliard Kč.
Ceny zemědělských výrobců loni stouply o 6,9 procenta. Současně s tím vzrostly ceny vstupních nákladů firem o 5,9 procenta. O 0,8 procenta se zvýšily také ceny průmyslových výrobců potravinářských výrobků a tabáku. O stejné procento stouply i průměrné spotřebitelské ceny. Vyplývá to ze zprávy o stavu zemědělství, kterou dnes projednala vláda.
"Výsledky souhrnného zemědělského účtu pro rok 2021 potvrzují nárůst hodnot většiny hlavních ukazatelů nejen proti předchozímu roku, ale i ve srovnání s posledními pěti lety, a to především díky růstu zemědělské produkce," uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
V
Inflace v červenci rostla pomaleji, než se očekávalo
12.08.2022
O dobrých zprávách se v souvislosti s inflací dá dnes mluvit těžko, přesto Český statistický úřad ve středu doručil alespoň jejich opatrné náznaky. Ceny v červenci meziročně dále rostly, ale pomaleji, než očekávali analytici i centrální banka. Oproti předchozímu roku se zvýšily o 17,5 procenta, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 1993.
Analytici přitom očekávali růst cen o 17,9 procenta, nejvyšší odhady dosahovaly dokonce až na 19,3 procenta. Česká národní banka čekala 18,8 procenta.
Meziměsíčně také tempo růstu cen podruhé v řadě zpomalilo. Ceny stouply o 1,3 procenta, což představuje pokles oproti červnovému 1,6 procenta a vůbec nejnižší číslo od února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu. Ta vyhnala nahoru ceny energií i potravin, které se na aktuální inflaci významně podílejí.
V
Bankovní asociace zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek na 2,4 procenta
12.08.2022
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku čeká přechod do mírné recese. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Recese může pokračovat i začátkem příštího roku a růst pro rok 2023 proto asociace citelně snížila z téměř tří procent na jedno procento. Rizika prognózy však zůstávají výrazná kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu a vývoji na energetickém trhu. Inflaci pro letošní i příští rok asociace přehodnotila směrem nahoru, za čímž stojí zejména pokračující růst cen energií a potravin. V příštím roce předpokládá prognóza inflaci osm procent, na konci roku kolem čtyř procent.
Růst mezd by měl letos dosáhnout sedmi procent a v obdobném tempu pokračovat i v příštím roce. Vzhledem k inflaci však bude letos propad reálných mezd výrazný a patrně bude v mírnějším rozsahu pokračovat i v roce příštím. Po rychlém zvyšování úrokových sazeb již prognóza čeká jejich možný růst k 7,5 procenta, do konce příštího roku pak jejich snížení na 5,5 procenta.
V