Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
České hospodářství bude zrychlovat o 4,3 procenta, za rok ale prudce zpomalí
05.11.2015
Česká ekonomika v letošním roce zrychlí růstové tempo na 4,3 procenta z loňských dvou procent, příští rok ale její expanze prudce zpomalí na 2,2 procenta. Ve čtvrteční makroekonomické prognóze to předpověděla Evropská komise.
Hlavní příčinou rozkolísaného vývoje bude podle ní průběh čerpání z evropských fondů. V roce 2017 by měla ekonomika zesílit růst na 2,7 procenta.
Vedle zvýšeného čerpání z fondů EU přispěje letos ke zrychlení růstu i tvorba zásob, což bude jednorázový důsledek předzásobení tabákovými produkty v reakci na změny daní. Oproti loňsku se na dvojnásobné tempo tři procenta zvýší soukromá spotřeba, které prospěje růst příjmů a nízká inflace.
zdroj: ihned.cz
Sazby základní náhrady
28.10.2015
Za 1 km jízdy činí sazba základní náhrady
podle § 157 odstavec 4 ZP nejméně u:
• jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč,
• osobních silničních motorových vozidel 3, 70 Kč.
U nákladních automobilů, autobusů a traktorů činí sazba za 1 km jízdy nejméně 7, 40 Kč, to je nejméně dvojnásobná výše základní sazby platné pro osobní silniční motorová vozidla podle § 157 odstavec 5 ZP. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odstavec 3 věty třetí ZP činí 35,90 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, 38,30 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů a 36,10 Kč u motorové nafty.
Právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - změny
28.10.2015
Dne 1. října 2015 nabývá účinnosti zákon č. 205/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ruší zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců a ruší nebo mění některé další zákony.
Hlavním cílem novely zákoníku práce bylo převést ustanovení upravující náhradu škody z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání z přechodných a závěrečných ustanovení zákona do části jedenácté, kam věcně patří a dořešit, resp. uzavřít existenci zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Kromě toho však novela přinesla i několik velice zajímavých změn, a jednou z těch pro praxi nejdůležitějších je úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Brno zaplatí za 61 procent akcií Veletrhů 225 milionů korun.
27.10.2015
Brno zaplatí za 61 procent akcií Veletrhů Brno dosavadnímu německému vlastníkovi Messe Düsseldorf 8,3 milionu eur, tedy zhruba 225 milionů korun. Další částí ceny je podřízená půjčka 13,7 milionu eur, což je asi 370 milionů korun, kterou musí splatit Veletrhy německému vlastníkovi.
Město se stane po dokončení obchodu majoritním vlastníkem výstavní společnosti, bude mít v držení 95 procent akcií. Obchod plánuje zaplatit z rozpočtu vzhledem k tomu, že podřízenou půjčku budou refinancovat a splácet Veletrhy.