Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Maloobchodní tržby v červnu klesly o šest procent
05.08.2022
Maloobchodní tržby v červnu pokračovaly v meziročním poklesu, snížily se o šest procent. V květnu to bylo podle revidovaných údajů o 6,6 procenta. V červnu si opět pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren a drogerií. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě vyšší o 0,2 procenta.
"Na poklesu se podílel především nižší prodej v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin a nižší prodej výrobků pro domácnost," uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb statistického úřadu Jana Gotvaldová.
Šestý měsíc v řadě klesly tržby internetovým obchodům, pokles ale v jejich případě výrazně zpomalil. Zatímco v předchozích měsících byl vyšší než deset procent, v červnu to bylo 2,8 procenta.
V
ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky a inflaci předpokládá 16,5 procenta
05.08.2022
Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. V předchozí květnové prognóze banka letos počítala s růstem o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval nový guvernér ČNB Aleš Michl. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Centrální banka zvýšila také odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 16,5 procenta. V květnu odhadovala růst na 13,1 procenta. V příštím roce ČNB počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,5 procenta, v květnu odhadovala snížení na 4,1 procenta.
"Předpokládáme, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 procent," uvedl Michl. Na rostoucí inflaci bude mít vliv zdražování elektřiny a plynu. Právě cenami energií je podle Michla tlumena spotřeba domácností. Nezaměstnanost ale zůstává nízká, dodal. Do roku a půl ČNB podle Michla očekává pokles inflace k úrovni dvou procent.
V
Podmínky v českém průmyslu se v červenci zhoršily nejvíce od června 2020
04.08.2022
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci zhoršily, index nákupních manažerů (PMI) klesl na 46,8 bodu z červnových 49 bodů. Šlo o největší pokles od června 2020. Informovala tom dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
Snížení poháněly rychlejší poklesy ve výrobě a nových zakázkách způsobené sníženou poptávkou v důsledku prudkého růstu cen a omezení koupěschopnosti. Poptávka poklesla v tuzemsku i v zahraničí a nové exportní zakázky klesly výrazně. Spolu se snížením zájmu firmy pozorovaly i pokles očekávání růstu výroby v průběhu nadcházejícího roku. Inflační tlaky zůstávají historicky vysoké, ale slábnou.
S
Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na více než 192 miliard korun
04.08.2022
V červnu byl 183 miliard korun. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku Česka. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vláda minulý týden schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.
Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde. Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 8,9 procenta na 911,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu pak meziročně klesly o 1,1 procenta na 1,104 bilionu korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)